Filatelistická Revue 1/1929: Jak dnes sbírati poštovní známky?
Datum vydání: 19. 2. 2009
Chce-li si založiti dnes mladý muž sbírku, má-li zájem pro poštovní známky, které ho spojují s celým světem, pro známky, nejrozšířenější to posly do cizích zemí, a prohlédne-li kterýkoliv katalog poštovních známek zděsí se velkého rozsahu takové příručky a řekne si hned: "Zde nemohu vůbec začiti, zde bych se nedostal daleko!" Pak ho ale napadne, že by to mohl zkusiti, že však bude třeba omeziti se na určitý okruh. Nejpřirozenějším se mu zdá, přidržeti se nejbližšího okolí, své vlastní země. To jest ono úskalí, jehož se má každý, velký či malý, vyvarovati, neboť z takového sběratelství vzniká jednotvárnost, z takového sběratele nebude nikdy filatelista, zůstane vždy jen břídilem, omezujícím se na malou oblast. Bylo ovšem již často psáno, že má býti k sbírání speciálnímu přestoupeno jedině od sběratelství generálního, čili že nemá býti začínáno specialisováním, poněvadž drasticky řečeno, chybí pak sběrateli všeobecné vzdělání. To je zcela správné a zůstane správnými vždy, ale jak jest možno chtíti uplatniti tento názor dnes při tak ohromném materiálu?
U většiny sběratelů bude možnost finančního rozpjetí podmiňovati nepřekročitelnou hranicí, neboť již dávno minuly krásné časy, kdy mohl sběratel obdržeti snadno dobré známky vzájemnou výměnou nebo darem, avšak i tenkráte bylo často nutno sáhnouti do kapsy, chtěl-li kdo získati vzácný kus. Sbírky zbudované pouze na výměně a darech, jak jsem je v dřívějších dobách často viděl, mají mnoho nedostatků a zisky, vysněné za tyto rarity způsobují většinou hluboké zklamání.
Do kapsy tudiž sáhnouti nutno, jak hlubo, jest věcí každého jednotlivce. Avšak učiti se musí každý, mnoho, mnoho, mnoho učiti! Filatelie jest dnes široký obor, takže kdo se chce státi skutečným filatelistou - a to je snaha snad každého začátečníka - musí se vytrvale zabývati theoretickou stránkou této své libůstky. Bohužel zůstává většina sběratelů státi a zejména nechuť k sbíráni známek zámořských, u nás tak rozšířená, omezuje sama již značně okruh studia na Evropu, což podporuji částečně též vydavatelé katalogů tím, že vydávají pouze katalogy pro Evropu, poněvadž jsou takto i levnější a konec konců se vztahuje theoretická námaha sběratelova jenom na některou zem, kterou specialisuje až do malicherností. A tento nešťastník, jenž si namlouvá, že jest filatelistou, hledá lupou puntíky a čárky a domnívá se, že stojí ve svém badání tak vysoko, jako snad vědecký sběratel, který žehlí stará vydání rytin z mědi!
Převzato z Filatelistické Revue 1/1929. V redakci nám přišlo zajímavé začít vydávat staré články z pokladnice naší filatelistické literatury. Není nad to si přečíst názory našich kolegů z dávných dob. Jsou to sice články většinou již spíše úsměvné, ale věříme, že potěší a začneme tím nový seriál na pokračování. Pouze na žádost našich čtenářů.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz