Komentáře ke článku

Mohu podepsat každé tvoje písmenko, ale jen těžko budeš dnešním filatelistům tvrdit, že POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 byla vlastně velkým filatelistickým suvenýrem. Tyto známky samozřejmě nebylo potřeba vydat a smysl pro vyplácení poštovného neměly, ale jsou tu, jsou oblíbené a je mezi nimi spousta rarit. Já osobně si spíše vážím známek, rarit a unikátů, které vznikly náhodně. Jenže kde je jistota, že třeba i takový přetisk 50/50h na Osvobozené republice vznikl opravdu náhodně? Pravděpodobně asi náhodně vznikl, ale jen málokdo ví, jak to tenkrát opravdu bylo. Myslím si, že je fakt ten, že by se asi pravděpodobně zachovaly samé čisté kousky a ne všechny by se zamíchaly do provozu a byly oražené jako tomu je. Zde asi pochybnosti nejsou na místě a proto si takovýchto Československých rarit vážím více. Není to jednoduché. O etice se zmiňovalo mnoho filatelistů před námi. Dokonce i politickou etiku – zákaz sbírání Protektorátních a fašistických známek. Co se týče řešení této etiky napadlo mě toto – možná se o tom již mluví a jedná, ale myslím si že by to nebylo špatné řešení. Myslíte si, že by pomohlo, kdyby měla komise znalců logo – ochrannou značku, kterou by poskytovala aukcím? Představoval bych si to tak, že by komise znalců SČF za určitý finanční obnos zkontrolovala zda-li aukce neobsahuje padělky nebo takovéto neetické z tiskárny kradené makulatury a pak by aukcím toto logo buďto dala nebo nedala. Myslím si, že by to bylo docela zajímavé řešení, ale jen těžko se dá odhadovat jestli účinné a spolehlivé. Váš názor?

Reaguji na komentářpana Z. Jindry k problémům filatelistické etiky. Nechci se vracet k oprávněnosti emise POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919, ostatně tyto známky byly vydány k tomu oprávněnou poštovní správou a mají trvale svá katalogová čísla vč. aktualizovaných cenových záznamů. Rovněž chybotisk 50/50 má v naší filatelii své místo bez ohledu na skutečnou realitu svého vzniku, která je v současné době již jednoznačně neprokazatelná. Protektorát Čechy a Morava, ale potažmo též Slovensko z tohoto období jsou uzavřená známková období a ponechám na sběratelích,zda toto nechvalně známé období dokumentují či nikoliv. Stejně tak by se mohlo diskutovat i o období let 1948-1990 Československa, do kterého spadí i ten diskutovaný arčík L.Svobody.
K aršíku k 80. narozeninám gen. L. Svobody chci říci tolik, že citovaný aršík s prezidentskou standartou je uveden v katalogu POFIS 2004 (zeleném) zpracovaným kolektivem autorů zvučných jmen jako nevydaný aršík A2175N s cenovým záznamem 250.000 Kč. Uvádí se zde současně, že aršík byl až na výjimky skartován. Tyto "výjimky" v neuvedeném množství jsou však na trhu bez viny běžných obchodníků nebo aukčních firem. Byly někým do aukce dodány. Svým současným majitelům však asi řádnou cestou dodány nebyly. Ostatně policejní šetření v té věci již dříve proběhlo, ale v této záležitosti je dodnes důkladně zamlženo. Vysvětlení by snad mohl dodat pouze POFIS (i privatizovaný), kdyby měl zájem.
Chtěl bych ječtě podotknout k autorem prezentovanému názoru na neetické vynášení kradených makulatur z tiskárny z minulých období, že různé makulatury, např. nedotisky, chybějící barvy ap. se velmi často vyskytují na trhu i u známek současné České republiky. Občas někdo napíše (i na www.infofila.cz), jaké měl životní štěstí a na poště zakoupil zcela náhodně celý arch např. s vynechanou barvou. Je takový filatelista opravdu filatelistou s dávkou nutné etiky? Jako takový by měl arch poště ihned protokolárně vrátit jako zmetek a požadovat jiný, bezvadný. Ale on si jej ponechá, tiskem mu udělá reklamu a již uvažuje, kolik to vynese při neuspšchaném pozvolném rozprodávání, samozřejmě nejraději v těch kritizovaných aukcích. Pokud by ho ovšem na poště náhodně koupil (o tom lze s ohledem na výstupní kontrolu, když jde o ceniny, pochybovat), a ne že by třeba dělal "bílého koně" za úplatu někomu, kdo to z tiskárny nelegálně vynáší. Těžko se to ale prokáže.
Předpokládám, že není myšleno vážně dát Komisi znalců SČF nějaké logo, kterým by se samozřejmě za úplatu (!) doporučoval filatelistický materiál k prodeji v aukčních firmách. Je to zcela nereálné, neboť tyto firmy jsou soukromé a záleží jen na nich, co do aukcí zařadí a co nikoliv. Nedovedu si představit lustraci známek Komisí znalců SČF. Také se tento návrh vymyká sočasnému Statutu Komise znalců SČF. Pro uvedení na pravou míru uvádím, že Komise znalců SČF je pouhým poradním orgánem předsedy a Výkonného výboru. SČF je soudním znalcem jako organizace, která je oprávněna výkonem znalecké činnosti. Pro její členy nevyplývají žádná oprávnění k výkonu znalecké nebo poradenské činnosti jménem SČF nebo jejích orgánů. Takto mohou postupovat pouze na základě písemného pověření SČF. Prakticky je to dáno zveřejněným oborem činnosti. Pokud vystupují jinak,je to pouze na jejich vlastní riziko a to mnohdy nemá daleko ke klamání veřejnosti. Značky některých znalců se občas objevují na známkách mimo okruh jejich písemného pověření v Komisi znalců SČF. Zde je nutná velká opatrnost ze strany běžného filatelisty-sběratele. Závěren můj názor: v případě nejasnosti, sporu (lépe vždy) obracet se na řádného soudního znalce, evidovaného příslušným Krajským soudem a ministerstvem spravedlnosti ČR.
Jak už píše p. Petřík v pilotním článku, jako jím citovaný čtenář nejsem zastáncem vášní, ale rozumu a konstruktivní diskuzi. A úplně na závěr jednu kacířskou otázku: kde jinde bychom dnes mohli studovat umístění jednotlivých tiskových desek a tiskových formách knihtiskových známek z let 1918-20 když se otisky celých tiskových forem před rozřezáním v Poštovním muzeu nezachovaly? Totiž dnes již jen v makulatuře!