Exilová vydání polských poštovních známek 1941 - 1945

Čtyři emise polských exilových známek (tři serie a jedna samostatná dobročinná známka k varšavskému povstání), vydané polskou exilovou vládou v Londýně v letech 1941 - 1945, představují zajímavou kapitolu polské poštovní historie. Známky byly vydávány se souhlasem orgánů britské vlády.

Známky byly prvoradě vydávány za účelem použití polským válečným a obchodním námořním personálem sloužícím ve spojeneckém loďstvu v boji proti německým armádám. Mohly být používány pokud se polské lodě nacházely v mezinárodních vodách, kde jejich paluby byly považovány za polské výsostné území.

Se souhlasem britských poštovních úřadů a pod jejich dohledem byly tyto známky při zvláštních národních polských příležitostech k dispozici také polským pozemním silám dislokovaným ve Velké Británii. Byli používány polským personálem nejen jako poštovní známky, ale hlavně jako vlastenecké suvenýry – tím, že je kupovali, projevovali podporu polské vládě v exilu. Výsledkem bylo, že každé vydání bylo rychle vyprodáno a mnoho známek skončilo již v den vydání na pamětních obálkách. Použití na originálních poštovních zásilkách bylo v menšině.

K výše uvedenému mě inspirovala obálka s neúplnou serií těchto známek, vydaných 1.září 1943. Československý letec ve službách RAF (Royal Air Force), pilot čs. 310. stíhací peruti Jiří Sehnal ji v březnu 1944 adresoval jinému spolubojovníkovi a našemu dalšímu pilotovi sloužícímu v RAF Emilu Foitovi, veliteli čs. 310. stíhací peruti, později na Inspekotrátu čs. Letectva v Londýně. Plukovník Emil Foit odešel po únoru 1948 do exilu, kde nadále sloužil v RAF. Jako letecký dispečer působil na Cejlonu, v Severním Irsku a Anglii.

Plukovník Jiří Sehnal se jako dobrovolník přihlásil do čs. letecké jednotky v SSSR a s 1. čs. stíhacím plukem se zúčastnil Slovenského národního povstání. V roce 1948 opouští 10. stíhací pluk v pražských Kbelích, aby se vyhnul stíhání ze strany komunistického režimu.