Emise 1850 v měně CENTIMES - padělky ke škodě pošty

Na rozdíl od krejcarových hodnot, kde se padělky mající za účel poškodit poštovní správu nevyskytují, u centesimových hodnot se vyskytují padělky ke škodě pošty a to hned ve dvojím provedení. Padělány byly zejména hodnoty 15 a 30 centesimi v jednom případě i hodnota 45 centesimi.

Prvním místem použití a pravděpodobně i výroby byla Verona, kde se objevily padělky hodnot 15 a 30 ct. Padělky byly poměrně dobře provedeny, přesto byly v listopadu 1853 zjištěny a materiál byl zabaven. Druhé místo výskytu padělků hodnot 15, 30 a 45 ct bylo Miláno, kde se tyto známky vyskytovaly v době od října 1857 do července 1858.

VERONSKÉ PADĚLKY



V listopadu roku 1853 byly ve Veroně zjištěny první padělky hodnot 15 ct a 30 ct. Známky byly velice dobře provedeny a na rozdíl od originálu byly tištěny hlubotiskem. Tisk byl pravděpodobně prováděn po jednotlivých kusech, nebo v malých sestavách. Dosud nejsou známy žádné vícepásky nebo bloky těchto známek. K tisku byl použit silnější strojní papír, lep měl nažloutlý odstín, silně lámavý.

Barva 15 ct hodnoty je karmínová s odstínem do hněda, nebo rumělkově červená, u 30 ct hnědá, která se časem měnila do šedohnědé. Tisk je mírně rozmazaný.

Veronské padělky nesou hlavně razítko VERONA, zjištěny byly i v jiných místech (Ostiglia, Tiene, Venezia a Vicenza). Nepoužité známky zřejmě pochází ze zabaveného materiálu.

Provedení je pečlivé, lepší než u originálu. Přes poměrně dokonalou kresbu lze zaznamenat odchylky oproti originálu, identifikovatelné i při nepatrném zvětšení. Kresba se liší zvláště u vavřínové a dubové větvičky po obou stranách štítu znaku, tečkování znaku je odlišné. U říšského jablka chybí kříž, písmena N a S v nápisu CENTES jsou širší než u originálu. Rozměry obrazu jsou téměř shodné. U 15 ct známky je žalud spojen se znakem (1), u originálu zřetelně oddělen. U 30 ct známky je vnitřní žilka v lístku nahoře zřetelně kratší než u originálu (2).

Usuzuje se, že známka 30 ct byla vyrobena dříve. Vyskytuje se již od května 1853 v barvě olivově hnědé a od července 1853 v barvě šedohnědé. Známka 15 ct se vyskytuje až od července 1853.

Známka hodnoty 15 centesimi se vyskytuje v barevných odstínech: rumělkově červená, karmínová a hnědokarmínová, známka hodnoty 30 centesimi v odstínech hnědá, šedohnědá a olivově hnědá.

Smíšené frankatury s originálními známkami se vyskytují vzácně. U 15 ct kombinace originál + padělek je znám 1 dopis, u 15 ct kombinace originál + 30 ct padělek se cena dosahovaná na aukcích na dopise pohybuje cca 20 000.- €.


Po odhalení veronských padělků bylo dne 22. 3. 1854 vydáno nařízení, podle kterého padělání poštovních známek a spolupráce při rozšiřování padělků je trestné. To mělo za následek zvýšení opatrnosti poštovních úředníků a stávalo se, že byly pozastavovány i zásilky s originálními známkami zvláště tehdy, kdy tisk byl špatně proveden. Odesilatelům vznikala časová ztráta a aby se tento stav odstranil, byly známky většinou vylepovány až u poštovních přepážek. V těchto případech se činila poznámka na dopise slovy "va bene" (v pořádku).

MILÁNSKÉ PADĚLKY

Další výskyt padělků byl zachycen v Miláně, kde se za čtyři roky po veronských padělcích objevil nový typ padělků, tentokrát již tří hodnot: 15, 30 a 45 centesimi. Padělky hodnot 5 ct a 10 ct nebyly zjištěny. Použití padělků na dopisech je vzácné a takové dopisy patří k sběratelským raritám.Tentokrát byly známky na rozdíl od veronských padělků tištěny knihtiskem, tedy shodnou technikou jako originály. Dá se i v tomto případě předpokládat, že známky byly tištěny po jednotlivých kusech, maximálně ve čtyřblocích (viz vyobrazení krajového kusu).

Ing. Müller uvádí, že pro tisk hodnoty 15 ct byl zhotoven jeden kus štočku, který byl později upraven, a pro hodnoty 30 a 45 ct vždy dva štočky, z nichž vždy ten druhý byl dodatečně (u 45 ct čtyřikrát) upravován. Podle tohoto zjištění by tedy u hodnoty 15 ct existoval jeden typ a jeden podtyp, u hodnoty 30 ct dva typy a jeden podtyp a u hodnoty 45 ct dva typy a čtyři podtypy. Ing. Müller a dále H. Kropf a nakonec i dr. Ferchenbauer tuto skutečnost opomíjí a podtypy vzniklé z druhého štočku označují jako typy, přestože se vždy jednalo o jeden (i když upravovaný) štoček. Tyto pozdější retuše měly za důvod zlepšit vzhled známky. Podle nich lze rovněž určit dobu užití a výskytu těchto padělků. Barva hodnoty 15 ct je velice podobná originálu červené barvy posledních nákladů, je však nepatrně tmavší. Známky 30 ct jsou šedohnědé s načervenalým odstínem, známky 45 ct světle modré, později až ultramarínové.

Padělky se používaly převážně v Miláně, méně často v Como, Lecco, Lodi, Padově, Toscolano, Venezii a ve Vicenze, jinde velmi vzácně. Známky nepoužité jsou velice vzácné a to z důvodu, že padělatelé nebyli zjištěni a známky stačili spotřebovat. První padělky byly zjištěny v červnu 1858 a ihned se začalo po padělatelích pátrat. Pošta věnovala zásilkám větší péči a po tomto datu je výskyt padělků ojedinělý.

Dorýváním štočků vznikaly u jednotlivých hodnot typy. Nekvalitní vzhled, zejména hodnot 30 a 45 ct, byl důvodem zhotovení nových štočku těchto hodnot, které se navíc ještě upravovaly. Štočky byly vyrobeny ze dřeva, každá hodnota měla vlastní štoček, proto u každé hodnoty lze určit podstatné odchylky od kresby originálu. Známky tištěné z prvních štočků jsou označeny jako typ I, z druhého štočku pak jako typ II a další, i když se logicky jedná o podtypy typu II a měly by být jako podtypy značeny.

Hodnota 15 centesimi


Tato hodnota byla tištěna pouze jedním štočkem, který byl jednou retušován. Rozdíly od originálu jsou znatelné v kresbě ocasu orlice (2) a palmových listů po pravé straně (3), kde špička směřuje k orámování erbu. Hlavní určující znak je malá barevná tečka nad korunkou (5), která se vyskytuje jak u typu I, tak u typu II.

Typ I - znakem je volné umístění číslice 1 (1) spojené s horním orámováním, peří ocasu orlice jsou ohnuté vzhůru (2), lev v erbu na prsou orlice má korunku (4), meč v pařátu orlice je výrazný. Známky tohoto typu se objevují od 14.12.1857.


Typ II je charakterizován méně výrazným spojením 1 s orámováním (1), kde na pravé straně spojení chybí, špička palmového listu (3) směřuje od orámování erbu, peří ocasu orlice (2) směřuje dolů, lev v erbu má korunku (4). Meč v pařátu orlice je méně výrazný. Známky typu II se objevují od 13. 4.1858.

Papír u obou typů je tenký až středně silný, strojní. Provedení je nedokonalé.

Tato hodnota byla tištěna dvěmi dřevěnými štočky. Známky z prvního štočku jsou označeny jako typ I, z druhého jako typ II. Dodatečnými úpravami druhého štočku pak vznikl typ III.

Typ I se poprvé vyskytl v oběhu již koncem října 1857 a je snadno rozlišitelný od originálu podle odlišné kresby korunních stuh, které nejsou opřeny o hranu znaku (nahoře), takže koruna je umístěna zcela volně. Horní kraje stuh jsou ve stejné výši jako větve po obou stranách. Tisk je nezřetelný, barva šedohnědá, použit tenký strojní papír.

Peří ocasu orlice směřuje dolu s prohnutím nahoru.


Typ II vznikl zhotovením nového štočku a první nálezy byly v prosinci 1857. Stuhy koruny již leží na horní straně znaku a jejich okraje jsou níže než větvičky, které jsou nyní zakončeny blíže k horními nápisu. Pera ocasu orlice směřují více ven a nahoru než u typu I. Jinak jsou oba typy dosti podobné. Tisk je pečlivý, barva zpočátku šedohnědá, později s načervenalým odstínem. Papír středně silný, strojní.


U typu II existují dva podtypy:
IIa – orámování levého horního rohu je bez vady, první K nápisu K.K. POST je poškozené, pod K je malá tečka,
IIb – orámování levého horního rohu je poškozené, první K je deformované, tečka pod K chybí.


Typ III vznikl opravou štočku s typem II. První nálezy byly v dubnu 1858. Oprava byla provedena především u per ocasu orlice, která nyní směřují dolů a ke středu. Podklad u hrotů palmových listů je méně šrafovaný než u typu II.


Charakteristickým znakem je malá tečka pod prvním K nápisu K.K. POST. Barva je hnědá s načervenalým odstínem, papír strojní střední síly.

Hodnota 45 centesimi

Tisk i u této hodnoty byl prováděn jednotlivě a opět ze dvou štočků. Druhý štoček byl celkem čtyřikrát opravován, čímž vzniklo 6 typů, typ I z prvního štočku a typy II-VI z druhého štočku.


Typ I se nápadně podobá typu I hodnoty 30 ct a poprvé se objevil koncem října 1857.

Rozdíl je u umístění korunní stuhy (1), která leží na horní hraně znaku, zakončení ve stejné výši jako zakončení větviček. Pera ocasu orlice (3) jsou směrována ven a spíše nahoru, písmeno S ve slově CENTES (4) je menší, cenová číslice 5 je nakloněná a menší než číslice 4 (2). Lev ve štítu znaku je silně zkreslený, na hlavě je zřetelně umístěná korunka. Tisk je nezřetelný, barvě světle modrá, papír strojní a poměrně tenký.

Typ II je charakterizován odlišnou kresbou per ocasu orlice, kde pera jsou směřována dovnitř a dolů jako u typu III hodnoty 30 ct.

Tento typ se objevuje od prosince 1857 a liší se především korunními stuhami (horní okraj leží níže než hroty větviček). Písmeno S ve slově CENTES je již někdy dokonce větší než ostatní písmena. V hodnotovém údaji je číslice 4 nakloněna, 5 již není menší. Lev ve štítu znaku je silně zkreslený a korunka nad jeho hlavou je umístěna volně. Tisk je pečlivý, barva modrá, papír strojní, střední síly.

Typ III vznikl další retuší, který se objevil od února 1858. Číslice 4 v hodnotovém údaji stojí rovně, praporek u 5 je menší. Šrafování nad listy pod větvičkou směřuje dolu zleva doprava. Korunka nad lvem ve znaku je umístěna volně, kresba je zřetelná. Barva světle modrá, strojní papír středně silný.


Typ IV vznikl dodatečnou opravou štočku s typem III. Výskyt březen 1858.


Liší se obráceným směrem šrafování nad listy pod větvičkou, které nyní směřuje nahoru zleva doprava. Ocas orlice je podstatně větší. Lev má korunku spojenou s hlavou. Jinak je tento typ podobný typu III, zvláště u hodnotového nápisu. Papír a barva jsou stejné jako u typu III.

Typ V vznikl po opravě lva ve štítu znaku, který je u tohoto typu bez korunky, číslice 4 v cenovém údaji je užší. Směr šrafování nad listy pod větvičkou je jako u typu IV. Rovněž barvy a papír je stejný jako u typu IV. Výskyt březen 1858.


Typ VI se liší další opravou per v ocasu orlice a podobá se kresbě typu II hodnot 15 ct, který vznikl ve stejné době.

Oproti typu V je světlejší stínování. Charakteristická je tečka nad číslicí 4, která je zbytkem rámečku, kdy se hrana patrně ulomila. Barva světle modrá a nakonec ultramarínová. Středně silný strojní papír, výskyt v dubnu 1858.

Milánské padělky poštovně použité v Miláně



Převzaté se souhlasem autora z www.rakouskeznamky.cz