Brouci na známkách (3)
Datum vydání: 23. 2. 2004
Převzato z entomologického magazínu HMYZ 3(3):60, Bratislava, 2002
Střevlíkovití brouci (Carabidae) jsou vedle krasců, vrubounovitých brouků a tesaříků jedněmi z nejčastěji zobrazovaných brouků na známkách.
Střevlíky Vám představím ve čtyřech poračováních - toto pojednání bude o svižnících, příště se dočtete o známkách s velkými druhy rodů Aplothorax, Calosoma a Cychrus, ve třetím díle bude rod Carabus a do poslední části nechám všechny ostatní.
Svižníky (Cicindelinae) jsem do kapitoly o střevlících zařadil proto, že systematické rozdělení brouků na známkách jsem provedl podle nedávno vyšlé práce Lawrence & Newton (1995), kde jsou svižníkovití zařazeni na základě podrobného studia morfologie larev jako podčeleď čeledi Carabidae.
Chtěl bych zdůraznit, že správná vědecká jména, která uvádím (a budu uvádět i v následujích kapitolách seriálu), jsou přiřazována k broukům na známkách jiným způsobem, než jak to dělají taxonomové při determinaci skutečného hmyzu. Informace vycházejí z několika zdrojů a vždy při tom spolupracuji s některým z entomologů, který příslušnou skupinu studuje. Nejvýznamnějším vodítkem je jméno druhu uvedené na známce, ať už ve správné, zkomolené, nebo neplatné podobě. Následně je porovnána celková podobnost vyobrazeného kusu se skutečnými brouky ve sbírce. Pokud jméno chybí a podle obrázku nejde brouk poznat, bývá jeho jméno někdy uvedeno ve známkovém katalogu. Nakonec se ověří, zda vyobrazený druh skutečně žije v zemi, kde byla série známek vydaná a to nám závěr buď potvrdí, nebo zpochybní. Na některých poštovních známkách se autorova tvůrčí fantazie rozvinula takovým způsobem, že se jen s velkou opatrností odvážím zařadit vyobrazeného brouka alespoň do čeledi. Všechna uvedená latinská jména je proto třeba chápat jako více či méně pravděpodobná.
V následující části uvádím podle abecedy jednotlivé druhy svižníků, se kterými se můžete na známkách setkat.
Abroscelis tenuipes (Dejean, 1826)
Jméno na známce je sice chybně napsané, ale tento svižník se ve Vietnamu vyskytuje.
Cicindela (Sophiodela) chinensis chinensis (Geer, 1774)
Na známce je napsáno "Cicindela Japonica", což by napovídalo, že se jedná o poddruh C. (S.) chinensis japonica, ale ten se ve Vietnamu nevyskytuje.
Cicindela (Sophiodela) chinensis flammifera (W. Horn, 1920)
Poddruhové jméno "flammifera" vychází ze skutečnosti, že tento poddruh je rozšířený na Korejském poloostrově, kde byly vydány obě známky. Známku se stejným druhem vydalo také Mongolsko v r. 1991, ačkoli tento brouk se na jeho území nevyskytuje.
Cicindela campestris campestris Linnaeus, 1758
Nejčastěji zobrazovaný svižník na evropských známkách. Mnohé z nich byly (a stále jsou) používány v poštovním provozu, přestože některé byly vydané jako příplatkové. Svižník polní je natolik populární, že se objevil i na německém příležitostném razítku v r. 1993.
Cicindela campestris pontica Fischer, 1825
Vzhledem k výskytu tohoto poddruhu v Turecku a kvalitnímu vyobrazení je jméno na známce vysoce věrohodné.
Cicindela hybrida albanica Apfelbeck, 1909
Zobrazení není příliš výrazné, ale poddruh se v Albánii vyskytuje.
Cicindela sylvicola (Dejean, 1922)
Vyobrazení je velmi nepovedené. Nezbývá než věřit tomu co je napsáno na známce, i když stejně tak by to mohla být jedna z mnoha jiných cicindel.
Cicindela sylvatica Linnaeus, 1758
Obrázek je příliš malý a dosti zjednodušený, nápis na známce zmatený. Jméno brouka je v tomto případě spekulace založená jen na podobnosti skvrn na krovkách. Navíc, kdoví jestli je to oficiální poštovní známka. Razítko je výjimečné, protože je jediným věrohodným dokladem o zobrazení svižníka lesního ve filatelii.
Cosmodela aurulenta juxtata (Acciavatti et Pearson, 1989)
Poddruhové jméno bylo doplněno k názvu na známce podle výskytu tohoto brouka ve Vietnamu.
Cratohaerea brunet (Gory, 1833)
Krásná poctivá stará známka. Celá série vyšla už v r. 1953 a pokud Vám ve sbírce chybí, budete mít nejspíš problém ji sehnat. Jméno na známce odpovídá vyobrazenému druhu.
Chaetodera andriana (Alluaud, 1900)
Když jsem začínal s filatelií, byla tato známka téměř v každé klukovské sbírce. Nejspíš bude běžná i dnes. Jméno na známce odpovídá.
Chaetodera regalis (Dejean, 1831)
Druhová jména na obou známkách jsou v pořádku.
Lophyridia lunulata (Fabricius, 1781)
Jméno "Cicindela barbara" napsané na známce je dnes synonymem k Lophyridia lunulata. Z vyobrazení se nedá nic bližšího poznat.
Megacephala bocandei bocandei Guérin, 1848
Druhové jméno bylo přiřazeno podle výskytu tohoto brouka v Ghaně.
Megacephala regalis catenulata Basilewsky, 1966
Uvedené jméno odpovídá. Krásné a velmi kvalitní známky z této série se dnes kromě nejnižších hodnot nedají téměř sehnat.
Myriochile (Monelica) dumolinii (Dejean, 1831)
Bez pomoci Jiřího Moravce bych správné jméno brouka na známce Nigeru asi nezjistil.
Neocollyris fuscitarsis (Schmidt-Goebel, 1846)
Určování brouků rodu Neocollyris je nesmírně obtížné. Považujte proto uvedené jméno za jednu z možností vzhledem k tomu, že uvedený druh se vyskytuje ve Vietnamu.
Ropaloteres petiti (Guérin, 1847)
Vyobrazení brouka je sice poněkud stylizované, ale druhové jméno na známce se nedá zpochybnit.
Závěrem chci poděkovat Jiřímu Moravcovi z Adamova za celkovou revizi a následné konzultace při shromažďování údajů o správných jménech svižníků na známkách. Snad mi odpustí, že jsem proti jeho přesvědčení v úvodu dnešní kapitoly zařadil svižníky mezi ostatní Carabidae.
Literatura:
- HŮRKA K. 1996: Carabidae České a Slovenské republiky. Ilustrovaný klíč 1. Kabourek, Zlín, 565 pp., 16 bar. tabulí. (in Czech and English).
- LAWRENCE J. F. & NEWTON JR. A. F. 1995: Families and subfamilies of Coleoptera (with selected genera, notes, references and data on family-group names). Pp. 779-1006. In: PAKALUK J. & ŚLIPIŃSKI S. A. (eds.): Biology, Phylogeny, and Classification of Coleoptera. Papers Celebrating the 80th Birthday of Roy A. Crowson. Muzeum i Instytut Zoologii PAN, Warszawa, 1092 pp.
- WIESNER J. 1992: Verzeichnis der Sandlaufkäfer der Welt. Checklist of the tiger beetles of the world (Coleoptera, Cicindelidae). Keltern, Verlag Erna Bauer, 364 pp.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz