Belgické nedělní známky
Datum vydání: 7. 3. 2008
Přetištěno ze zpravodaje TERRA č. XXX vydávaného sekcí Evropa Společnosti teritoriální filatelie SČF a www.infofila.cz
Belgické nedělní známky vznikly jako výraz náboženského přesvědčení obyvatel této země. Věřící občané dostali možnost ovlivnit (ne)doručení své pošty o nedělích či svátcích, kdy se dle jejich náboženského přesvědčení nemá pracovat. Doručení zásilek o těchto svátečních dnech nebylo nijak zvláště zpoplatněno, odesílatel pouze odtržením kupónu známky instruoval poštovní doručovatele, že zásilka spěchá a má být doručena i v neděli.
První nedělní známky vyšly 1. června 1893 (obr. 1), poslední z nich pak v roce 1913 s tím, že platnost těchto známek (emise 1897-1913) skončila až 14.10. 1915. Katalogově se jedná o belgické výplatní a příležitostné emise katalogizované v Michlu pod čísly 50 – 103. Mezi těmito známkami najdeme nejen výplatní vydání (obr. 2), ale i příležitostné známky, např. k mezinárodní výstavě v Bruselu v roce 1910 (obr. 3). Příklad celistvosti vyfrankované belgickou nedělní známkou s neodtrženým kuponem (tzv. s výhradou nedělního doručení) je na obr. 4.
Obr. 1 – 2: belgické výplatní nedělní známky vydání 1893, 1905 a 1912
Obr. 3: belgické příležitostné nedělní známky vydání 1894, 1896, 1910 a 1911
Obr. 4 – pohled odeslaný z Belgie do Čech
Mimo nedělních známek existují i nedělní celiny, např. korespondenční lístky s natištěnou známkou a kupónem. Pokud odesílatel chtěl doručit zásilku i v neděli, jednoduše přeškrtl kupón a celina byla doručena bez časového omezení (obr. 5).
Obr. 5 – celina odeslaná z Belgie do Götzendorfu u Vídně v roce 1904 dofr. nedělní známkou s neodtrženým okrajem
Systém nedělních známek platil v Belgii až do října 1914, kdy byla země napadena německými vojsky (obr. 6), která jí během několika týdnů celou okupovala a zřídila zde „Generalgouvernement Belgie“. Na území Belgie působila již od října 1914 tzv. „Landespost“, která vydávala německé známky s přetisky (dvě verze přetisku pro známky vydávané v létech 1914-1918 (obr. 7).
Obr. 6 – lístek německé polní pošty odeslaný v listopadu 1914 z okupovaného Bruselu
Obr. 7 – známky vydávané německou Landespost v létech 1914-1918
Belgičané se však nevzdali a vytvořili exilovou armádu, která bojovala na Západní frontě v rámci francouzských a britských jednotek (obr. 8). Ve Francii vznikla belgická exilová vláda se sídlem v Le Havru, která i během války užívala belgické poštovní ceniny vč. nedělních známek a speciální poštovní razítko (obr. 9), ovšem s tím, že se již nedodržoval zákaz nedělního doručování.
Obr. 8 – celistvost odeslaná belgickým vojákem bojujícím v rámci britských ozbrojených sil v roce 1918
Obr. 9 – nedělní známka použitá na pošt. úřadě belgické exilové vlády v Le Havre
Po osvobození Belgie v roce 1918 nebyl již systém nedělních známek obnoven a vydávané poštovní známky již nedávaly odesílateli možnost vybrat si nedělní doručení či ho naopak zakázat.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz