Astronom Tycho Brahe a zatmění

Nevím, kolik let strávil tento významný muž u svého hvězdářského dalekohledu a kolik zatmění Měsíce či Slunce za svůj život pozoroval. Vím jen, jak praví Ottův slovník naučný, že působil mimo jiné na dvoře císaře Rudolfa II., kde po vzoru budované moderní astronomické observatoře Uraniborg na ostrově Hven, budoval astronomické centrum v Praze. Prováděl řadu poměrně přesných astronomických pozorování, mezi nimi pohyby planet, komet, ..., které sloužily Janu Keplerovi jako podklad k výpočtům planetárních drah. Vypracoval koncepci planetární soustavy, která již připouštěla pohyb planet kolem Slunce. Spolu s Keplerem vytvořili z Prahy astronomické středisko světového významu. Zemřel ve věku 55 let.

Astronom Tycho Brahe a zatmění


V roce 1996 vydalo MDS ČR příležitostnou známku č. 0125 k 450. výročí narození tohoto vědce. Tato známka se do povědomí sběratelů zapsala jako známka se zajímavou výrobní vadou – nedotisk černé OTr barvy v pátém sloupci PA známek.

Příležitostná známky k 450. výročí narození


Deskové vady na této známce nestojí za řeč, ale jedné věci jsem si na ní všiml. Mé pozorování sice nemá sběratelský význam, je určeno spíše pro pobavení. Všiml jsem si zajímavého "úkazu" spojeného se soutiskem barev. Oranžová barva vyskytující se v hodnotové číslici, hvězdářském přístroji a auře Slunce s Měsícem není v celém PA na stejném místě. Ačkoli jinde to tolik patrné není, "pohyblivá" aura připomíná průběh částečného zatmění Slunce Měsícem, které jsme mohli pozorovat nedávno v červnu na naší obloze. Na zvětšeninách detailů z této známky můžete pozorovat, jak se aura postupně zleva přenáší doprava.

Astronom Tycho Brahe a zatmění


Autor: Josef Fronc | 21. 1. 2004

Komentáře

Astronom Tycho Brahe a dalekohled

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223