Anglo-francouzská poštovní smlouva z roku 1836

V první polovině 19. století byly Británie a Francie dva nejmocnější státy. To mělo obrovský vliv na svět, jak politicky tak i komerčně. Francie a Británie byly počátkem 19.století ve válce, dokud nebyl Napoleon poražen v bitvě u Waterloo v roce 1815. Nastolení trvalého míru pak vedlo k rychlému nárůstu celosvětového obchodu a následné zvýšené potřebě komunikace.

Většina pošty adresované ze zámoří do Francie byla v 19.století přepravována brtiskými loděmi. Británie si nárokovala vyběr poštovného za zajištění přepravy poštovních zásilek. Před podepsáním anglo-francouzské poštovní smlouvy v roce 1836 trvala na tom, aby poštovní zásilky byly adresovány britskému agentovi, prostřednictvím kterého by bylo hrazeno příchozí poštovné, a pak poštovní poplatky dále do Francie.

Smlouvou z roku 1836 se Británie a Francie dohodly, že každá země si bude vybírat poštovné za sebe, tj. bez potřeby agenta. Obě země vedly záznamy o výši dlužné částky za každý vyměněný poštovní pytel. V měsíčních intervalech si obě země vyúčtovaly čistý rozdíl, který zaplatila jedna strana druhé. Poštovní úředník ve výměnném místě napsal do účetnictví splatnou částku v pravém horním rohu. Barva inkoustu, červená nebo černá, byla důležitá, protože naznačovala, které zemi dluží peníze. Pokud byl dopis přepravován soukromou lodí nebo poštovní lodí, byly různé účetní sazby a pro různé služby na poštovních lodích existovaly různé sazby.

Nová, v pořadí druhá, poštovní smlouva mezi Británií a Francií vstoupila v platnost 1. června 1843. Do té doby oba národy používaly systémy výpočtu poštovného založené na váze zásilky. Na základě této smlouvy GPO (Hlavní poštovní úřad) v Londýně jen opatřil každý dopis s červeno-oranžovým obdélníkovým rámečkovým razítkem s textem Colonies / &c Art 12. (text razítka byl stanoven článkem 12 smlouvy) – OBR.1. Celý balík dopisů z Ameriky byl odvážen a Francie platila Británii v sazbě 3Sh4p (3 šilinky+4pence) za unci. Nebylo třeba, aby londýnská GPO psala účetní hodnotu na každý dopis nebo dokonce vážila každý dopis. Na dopisy nebyla dopsána žádná poštmistrovská poznámka.


Další poštovní smlouva mezi Británií a Francií vstoupila v platnost v 1. prosince 1845. Červeno-oranžové obdélníkové rámečkové razítko se v souvislosti s článkem 13 nové smlouvy změnilo na Colonies / &c Art 13 – OBR.2.

Až do založení Světové poštovní unie v roce 1875 byly mezi Británií a Francií přijata v roce 1856 ještě další poštovní smlouva.


Poznámka na okraj: Razítkem Colonies / &c Art 13 byl opatřen též slavný dopis s oběma exempláři známek Mauricius – Post Office (modrým+červeným), adresovaný do Bordeaux.