Alšovy pohlednice - II. Prácheňsko

Mikoláš Aleš se narodil v Miroticích v Prácheňském kraji v malé doškové chaloupce. A právě vzpomínky na rodný kraj mu dávaly látku k mnoha ilustracím. Velmi často se na Alšových kresbách objevuje kostel sv. Jiljí se zvonicí z roku 1670.


Obrázek vznikl v létě v roce 1903, kdy se Aleš za deště díval ze svého bytu na Královských Vinohradech č. 1018 na neupravenou stráň pod Českou dětskou nemocnicí, kde si děti za deště dělaly rybníčky v kalné vodě. Vzpomněl si pak na své mirotické mládí a nakreslil hlouček venkovských dětí při hře u potoka, nad nímž se krčí jeho rodná došková chaloupka a věž kostela sv. Jiljí v Miroticích.

Mirotický kostel se též objevuje v písni "Paní jde z louky". Ale také postavičky děvčete s hochem jsou z Mirotic. Je nasnadě se domnívat, že zachumlaný chlapec v čepici je sám Mikoláš Aleš ve vzpomínce z mládí.



Postavami jihočeských sedláků a selek, selských hochů i svěžích dívek, výměnkářů, dětí, vandráků i cikánů, jak je všechny viděl za svého mládí v rodném kraji, zaplnil a oživil celou řadu písní z Prácheňska.



Aleš, celým svým cítěním venkovan, rád přenášel do svého bytu kousek venkova, proto vždy z jara vysazoval za okno do květináčů rajská jablíčka, hrách, fazole a turky. V roce 1903 vypěstoval neobyčejně veliký plod turka, který pak zvěčnil i s jeho listovím v písničce z Prácheňska "Jedou cikáni z Taliny".



Příště: Mikoláš Aleš - Ze života


Poznámka redakce Infofily: převzaté z našeho partnerského magazínu o pohlednicích Filokartie.cz. Pomožte tento projekt pro sběratele pohlednic znovu oživit. Uvedené články, které na Infofile hodláme zveřejňovat, ukazují jaký kvalitní obsah tento magazín má.