500 let hebrejského knihtisku v Praze

Datum vydání: 18. dubna 2012
Název emise: 500 let hebrejského knihtisku v Praze
Nominální hodnota: 25 Kč
Katalogové číslo: 717
Výtvarný návrh: Renáta Fučíková
Tiskové listy:á 35 ks známek
Rozměr obrázu známky: 33 x 33 mm
Druh tisku: plnobarevný ofset s liniovou kresbou


Námět známky:

Na známce je vyobrazena hebrejská litera alef. Je počátkem abecedy a výstižně tak charakterizuje počátek tisku. Její centrální umístění odpovídá renesanční kompozici, tedy stylu doby před 500 lety a vhodně se doplňuje s čtvercovým formátem známky. Vše je symetricky koncipováno a má evokovat pohled na starý tisk.
V prosinci 2012 uplyne pět set let od vytištění první hebrejské knihy v Praze. Díky jejímu vydání se Čechy a jejich hlavní město staly - po několika lokalitách v Itálii, na Iberském poloostrově a Cařihradu - jedním z prvních míst, kde působily hebrejské tiskárny vedené židovskými tiskaři. Kromě Prahy se na našem území hebrejskými typy tisklo už jen v Prostějově na počátku 16. století a později, v druhé polovině 18. a počátkem 19. století také v Brně a dočasně v Mikulově. V Praze zanikl hebrejský knihtisk v přímé souvislosti s událostmi druhé světové války. Především v nejstarším období pojily židovské tiskaře užší profesní a obchodní styky s jejich křesťanskými kolegy, tiskaři či řezáči ilustrací a dekorativních štočků. I díky této otevřenosti vynikají pražské hebrejské tisky zejména v 16. století svou typografickou úpravou a výzdobou, takže např. pesachová hagada (vyprávění a modlitby ke svátku Přesnic) z roku 1526 bývá znalci hebrejské typografie považována za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Oproti zavedené představě byly hebrejské knihy ilustrovány, a to i figurativními výjevy. Někdy byly štočky přebírány od křesťanských tiskařů, většinou ale, vzhledem ke zcela odlišné ikonografii židovské tradice, vznikaly na objednávku. V nejstarších pražských hebrejských edicích najdeme také znak města Prahy užitý jako významný vizuální identifikační prvek a bezpochyby i na výraz lokální hrdosti - i zde se pražští židovští tiskaři inspirovali u svých křesťanských kolegů-tiskařů. Většinu produkce židovských tiskáren tvořila náboženská literatura, modlitební knihy a bible, nábožensko-právní texty a komentáře k nim. Koncem 16. století se v Praze začala vydávat i literatura v jazyce jidiš (psaným či tištěným také hebrejským písmem), kterým čeští Židé tehdy mluvili a v němž mohli také volně číst i méně vzdělaní muži a ženy. Pro ně se v jidiš kromě překladů Bible a modliteb a mravoučných textů tiskla i zábavná literatura, písně a různé praktické příručky. V první polovině 17. století byla Praha evropským centrem jidiš knihtisku. Spolu s emancipací a asimilací českých a moravských Židů v 19. století ale potřeba této literatury zanikla, židovská nakladatelství už tiskla většinou německy nebo česky a v hebrejštině vycházely pouze modlitební texty a bible potřebné pro náboženskou praxi.
(zdroj www.cpost.cz)

FDC – obálka prvního dne vydání:

Se známkou bude vydána také obálka prvního dne včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky je vyobrazena hostina v židovském domě s rodinou ve šťastném rozpoložení, v atmosféře sounáležitosti a intimity. Obálka je vytištěna ocelotiskem z plochých desek v barvě černé. Na razítku je český lev třímající v tlapách tiskařské tampony a text: Praha, 18. 4. 2012.
(zdroj www.cpost.cz)




Poznámka redakce:

určitě jste si všimli nového způsobu zveřejňování novinek. Naší snahou je mít co nejrozsáhlejší informace a obrázky všeho dostupného filatelistického materiálu. Dejte nám vědět, jak se Vám nové články o novinkách zamlouvají.

Novinky za nominál:

nově v našem eshopu nabízíme nové poštovní známky ČR za nominál. Tuto konkrétní známku zakoupíte zde na tomto odkazu.