37. ročník filatelistické olympiády pro školní rok 2009/2010

OD PÍSMA K LITERATUŘE

(PÍSEMNICTVÍ – SLOVESNOST – LITERATURA)

37. ročník filatelistické olympiády pro školní rok 2009/2010


Když člověk začal mluvit, získal tím základní prostředek pro komunikaci s ostatními. Jenomže to bylo pouze teď a v následujícím okamžiku vyslovené slovo navždy zaniklo. Jak ale uchovat myšlenku, slovo pro budoucnost? Člověk musel slovo převést do grafické podoby. Tak postupně vznikaly obrazové záznamy v jeskyních pračlověka, klínové písmo Sumerů, hieroglyfy starých Egypťanů a systémy různých abeced. Když už měl člověk prostředek ke psaní, tak začal psát a číst a literatura byla na světě.

Každý z vás se již s nějakým literárním dílem setkal. Od jednoduchých obrázkových knih pro mimina, přes trhání novin až po první opravdu přečtenou knihu – slabikář. Každý mladý filatelista je zcela určitě čtenářem a to nejenom katalogů a filatelistických příruček. Čtení, psaní, český jazyk a literatura jsou součástí školního vzdělávání. Proto by nikomu nemělo dělat problémy vyjádřit myšlenky spojené s literaturou pomocí filatelistického materiálu. Téma letošní filatelistické olympiády by mělo být opět dostatečnou inspirací pro tvorbu albových listů, případně i pro vlastní nový exponát. Je dostatečně široké, pokud jde o výběr námětů a zároveň dovolí využít veškerý filatelistický materiál. Záleží jen na schopnostech tvůrce.

Návrhy témat:

1. Písmo


Písmo je jedním z nejdokonalejších vynálezů všech dob. Již přes 7 000 let si lidé dopisují a tlumočí to, co potřebují. Protože vývoj civilizace neprobíhal jednotně, neexistuje jednotný jazyk a existuje celá řada druhů písma. Mezi nejstarší druhy patří sumerské klínové písmo, které dalo vznik čínskému písmu i hieroglyfům. První hláskovou abecedu vytvořili Féničané. Řekové ji postupně zdokonalili a z ní dalším vývojem vznikla latinka, kterou používáme i v současnosti. Pro naše území je nejdůležitější příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje v 9. století na Velkou Moravu a vytvoření jazyka a písma používaného v našich zemích.

2. Kniha

Když máme písmo, je třeba také něco na psaní. Již před 4000 lety psali lidé z Mezopotámie na hliněné destičky, ve starém Egyptě malovali hieroglyfy na stěny chrámů. Později se psalo na papyrus, kůru, lýko a jiné materiály. Nejvíce se ale rozšířil čínský vynález papíru z prvního století našeho letopočtu a pergamen. Neméně důležitou roli sehrály inkousty a pera. Nejdříve samozřejmě sloužily přírodní zdroje – husí brk – později pera kovová atd. Velmi důležitým krokem pro zrychlení psaní a reprodukci písma byl vynález knihtisku a později různých psacích strojů.

První knihy, tak jak je v Evropě chápeme dnes, byly psány ručně na pergamen. Vznikaly ve středověku a téměř vždy obsahovaly církevní tematiku. Číst a psát v té době uměla především církev. Kniha měla obrovskou hodnotu a mohli ji vlastnit pouze bohatí lidé. Až s rozvojem knihtisku a výroby papíru se kniha stala postupně běžným doplňkem domácností. Se zavedením povinné školní docházky už uměla číst a psát většina obyvatelstva a potřeba knih tak výrazně rostla.

Velký význam měly knihovny, které jednak knihy shromažďovaly a později i půjčovaly a zajišťovaly literární osvětu.

Kniha se stala i důležitým mocenským nástrojem a příležitostí k šíření různých myšlenek, které však nebyly vždy přijatelné pro vládnoucí skupinu. Proto se knihy zakazovaly (libri prohibiti) nebo dokonce spalovaly na hranicích (páter Koniáš).

3. Spisovatelé

Spisovatelé se objevují postupně se vznikem písma. Jejich práce odráží dobu, ve které žili. Jejich díla se stávají kulturním dědictvím národa. Někteří však pro své názory nemohli svobodně publikovat, a tak se stává, že řada spisovatelů tvoří mimo svoji vlast. Zvláštností takové literatury u nás je samizdat. Zajímavé jsou oblasti – žánry, které spisovatelé ve své tvorbě používají. Tak si můžeme přečíst historický román, literaturu faktu i detektivku nebo sci-fi. Nesmíme zapomínat ani na poezii, která je však dnes trochu na okraji zájmu čtenářů. S historií naší literatury se můžete seznámit v Památníku národního písemnictví v Praze. Řada literárních děl se také stala podkladem pro divadelní či filmové zpracování.

4. Ilustrátoři – výtvarníci

Text knihy je od počátku úzce spjat s výtvarníky, kteří knihy doplňovali o obrázky. V iluminovaných rukopisech byly všechny ilustrace prováděné ručně. Se vznikem tisku byly obrázky postupně reprodukovány odpovídajícím druhem tisku, nejdříve z rytiny, později hlubotiskem, ofsetem atd. Na tvorbě knih se podílejí významní umělci. Mimo ilustrací tvoří i vazbu a obal knih. Zcela zvláštním případem knihy, ve které převládá ilustrace nad textem, jsou dnes tolik populární komiksy.

5. Čas nezastavíš

V dnešní době, kterou místo knihy charakterizuje spíše počítač, změnila podobu také kniha. Místo tištěné podoby najdeme knihy nahrané na různých nosičích. Nejčastěji v podobě mluveného slova. Obvykle herci načítají knihy, které pak slouží nejenom nevidomým, ale i pohodlným čtenářům. Elektronickou podobu knih si můžeme prohlédnout v počítači. Není to samoúčelné, protože tak se čtenář může díky práci knihoven podívat do jinak nedostupných knih, které existují třeba pouze v jediném exempláři.

Náměty na zpracování témat filatelistické olympiády

Vlastní tematické zpracování opět skýtá nepřeberné možnosti, protože je dostatečně široké, pokud jde o výběr námětů a zároveň dovolí využít veškerý filatelistický materiál. Záleží jen na schopnostech každého mladého filatelisty. Každý z vás má jistě spoustu vlastních, neotřelých nápadů, proto se zaměříme pouze na nabídku několika nápadů na zpracování a přiblížení použitelného známkového i neznámkového materiálu.

Organizace olympiády

Soutěžící si podle vlastního uvážení rozmyslí a připraví miniexponát (albové listy) pro kroužkové, oblastní i národní kolo FO. Zároveň si opatří a přinesou vlastní filatelistické materiály, které potřebují k jeho vytvoření. Protože je téma velmi široké, bude stejně jako v minulém ročníku olympiády možno použít různorodější filatelistický materiál. To znamená, že soutěžící mohou využít známky všech zemí světa a v přiměřené míře i ostatní vhodný filatelistický materiál. Tím budou mít stejné podmínky, jako když tvoří velký výstavní exponát.

Soutěžící smějí používat písemné pomůcky pro tvorbu albových listů. Albové listy mohou být nahrazeny běžným kancelářským papírem formátu A4.

I v letošním roce bude uspřádána soutěž v tvorbě albových listů na počítači. Protože značná část mladých filatelistů ráda pracuje na PC, bude mít možnost vytvořit miniexponát v elektronické podobě na počítači. Výhodou takového exponátu je, že se v něm může použít i jinak absolutně nedostupný materiál, který lze získat pouze jako kopii originálu. Bližší informace k soutěži budou zveřejněny společně se zadáním FO.

Kroužková kola, oblastní kola a národní kolo FO se skládají ze dvou částí. Jsou to testy ze všeobecných filatelistických znalostí a znalostí tématu olympiády a tvorba albových listů (miniexponátu). Tématické znalosti se tedy budou prověřovat nejenom tvorbou miniexponátu, ale také formou testu. Obdobně, jako v dřívějších ročnících FO, budou do testu zařazeny otázky vztahující se k tématu olympiády, které vycházejí z běžných znalostí žáků základních a středních škol. Filatelistický test obsahuje 15 otázek ze všeobecných filatelistických znalostí a 5 otázek z tematických znalostí a je možno za ně získat maximálně 40 bodů (jednotlivé otázky mohou mít podotázky, těžší otázky mohou být dotovány větším počtem bodů). Miniexponáty hodnotí pět jurymanů a každý z nich může udělit maximálně 20 bodů. Nejnižší a nejvyšší hodnocení se vždy škrtá a součet zbývajících tří dává celkové hodnocení. V rámci hodnocení miniexponátu je bodově zvlášť vyčleněno jeho tematické zpracování. Tím si soutěžící ověří, do jaké míry zvládl téma olympiády. Přitom na tematické zpracování miniexponátu připadne asi polovina z celkového počtu možných bodů. Při hodnocení miniexponátu používá jury zvláštních tabulek.

Dobu vymezenou pro tvorbu miniexponátu a možnost používání písemných pomůcek pro jejich tvorbu si KMF a oblasti stanoví samy. Při národním kole se předpokládá asi dvě a půl hodiny.

Počet albových listů pro jednotlivé věkové kategorie:

Věková skupina Z A B C
Kolo v KMF 1 2 2 3
Oblastní kolo 1 2 3 3
Národní kolo 1 2 3 3

Věkové kategorie soutěžících:
Z 9 - 10 let
A 11 - 13 let
B 14 - 15 let
C 16 - 18 let

Pro zařazení do věkové kategorie rozhoduje vždy věk dosažený soutěžícím 1. ledna 20010. Věkové kategorie platí pro FO i pro soutěž elektronických exponátů.

Autor: Zdeněk Töpfer | 15. 10. 2009

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223