200 let muzejnictví - Opava 1814 - Slezské zemské muzeum

Datum vydání: 30. dubna 2014
Název emise: 200 let muzejnictví - Opava 1814 - Slezské zemské muzeum
Nominální hodnota: 13 Kč
Katalogové číslo: 806
Výtvarný návrh Eva Hašková
Rytina: Martin Srb
Tiskové listy:á 50 ks známek
Rozměr obrázu známky: 23 x 40 mm
Druh tisku: rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný hlubotiskem v barvách šedozelené, červené a žluté

200 let muzejnictví - Opava 1814 - Slezské zemské muzeum

Námět známky:

Na známce je vyobrazena historická budova Slezského zemského muzea v Opavě, v popředí s postavou Genia, kterou je korunována kopule stavby.
Na počátku 19. století si Opava, i přes spojení Slezska s Moravou roku 1782, podržela význam správního centra. Sídlil zde krajský úřad, soudy a stavovské instituce knížectví Opavského a Krnovského. Na prahu 19. století počalo město procházet řadou významných změn, které nesmazatelně ovlivnily nejen jeho vzhled ale i podmínky života a jeho celkový charakter. V této době si však Opava zejména upevňovala svou pozici intelektuálního centra rakouského Slezska. Existovalo zde několik škol různých typů, přičemž velmi dobrou úrovní se pyšnilo zejména státní gymnázium sídlící v někdejší jezuitské koleji na Dolním náměstí. A právě zmíněné gymnázium se stalo místem, kde vzniklo nejstarší veřejné muzeum na území dnešní České republiky. Veřejnost se mohla setkat s novým kulturním a vzdělávacím fenoménem již 1. května 1814. O realizaci záměru se zásadní měrou zasloužily zejména tři osobnosti – profesor opavského státního gymnázia Faustin Ens (1782-1858), penzionovaný hejtman Franz Mückusch von Buchberg (1749-1837) a konečně opavský purkmistr Johann Joseph Schößler (1761-1834). Právě oni zajistili nejen dostatečnou společenskou podporu celému projektu, ale zásadním způsobem se zasloužili i o rozvoj muzejní sbírky. Ohlas muzea vedl záhy k podání oficiální žádosti o schválení stanov a názvu Zemské muzeum pro Rakouské Slezsko (Oesterreichisch-schlesisches Provinzialmuseum). Cíle základního instrumentu se jednoznačně obracely k poznání přírody i kultury rakouského Slezska – „… sbíráním produktů ze všech oborů přírody a vlastivědy, zejména těch, které mají svůj původ v Rakouském Slezsku, nabídnout studující mládeži, ale i přírodovědcům, ekonomům a umělcům prostředky k obohacení jejich znalostí o vlasti a tak uspokojovat jejich vědeckého ducha.“ K této tradici se hlásí i současné Slezské zemské muzeum. Slezské zemské muzeum je pomyslnou branou do Slezska. V jeho sbírce jsou zastoupeny autentické doklady vývoje přírody a společnosti především v oblasti českého Slezska, severní a severovýchodní Moravy. Slezské zemské muzeum je nejstarším veřejným muzeem na území dnešní České republiky, jeho historie sahá do roku 1814. Zároveň je co do velikosti třetím největším muzeem v ČR.
Na poštovní známce je vyobrazeno průčelí Historické výstavní budovy Slezského zemského muzea, ikonického objektu nejen Slezského zemského muzea ale i města. Budova někdejšího Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla byla postavena podle návrhu vídeňských architektů Johanna Scheiringera a Franze Kachlera v letech 1893–1895. V popředí je okřídlená socha Genia vídeňského sochaře Theodora Friedla, která je umístěna na střešní kopuli budovy. V současné době je zde umístěna zemská expozice Slezsko.
(zdroj www.cpost.cz)

FDC – obálka prvního dne vydání:

Se známkou se vydává obálka prvního dne vydání včetně příležitostného poštovního razítka.
(zdroj www.cpost.cz)

200 let muzejnictví - Opava 1814 - Slezské zemské muzeum

200 let muzejnictví - Opava 1814 - Slezské zemské muzeum

200 let muzejnictví - Opava 1814 - Slezské zemské muzeum

Poznámka redakce:

určitě jste si všimli nového způsobu zveřejňování novinek. Naší snahou je mít co nejrozsáhlejší informace a obrázky všeho dostupného filatelistického materiálu. Dejte nám vědět, jak se Vám nové články o novinkách zamlouvají.

Novinky za nominál:

nově v našem eshopu nabízíme nové poštovní známky ČR za nominál. Tuto konkrétní známku zakoupíte zde na tomto odkazu.

Autor: Zdeněk Jindra | 29. 4. 2014

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2020 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223