1. prapor československého námořnictva – Polní pošta 1919
Datum vydání: 14. 5. 2003
Je tomu již víc než 30 let, kdy mne v brněnském filatelistickém magazínu Merkur (březen 1971, číslo 3 (24)) upoutal článek Jiřího Nekvasila "Polní pošta čs. námořníků v Bratislavě 1919". Autor pak zopakoval tyto informace v rozsáhlém pojednání "Lodní pošta rakousko-uherského námořnictva v létech 1914-18" uveřejněném v roce 1975 ve Filatelistických sešitech č.16 časopisu FILATELIE. Za uplynulá desetiletí jsem do své sbírky získal několik celistvostí polní pošty československého námořnictva s útvarovými razítky a uherským denním poštovním razítkem POZSONY (resp. též razítkem čs. polní pošty), jak se ještě v té době, tedy v roce 1919 dnešní hlavní město Slovenské republiky – Bratislava – jmenovalo.
Až tyto Vánoce mi přinesly nové informace o tom, co tehdy J.Nekvasil načal, knihu z pera českého historika a publicisty – zkušeného autora literatury faktu – Jindřicha Marka "PIRÁTI SVOBODY – čeští námořníci v létech 1918 – 1921" (jako volné pokračování předchozí autorovy publikace z roku 2001 "Žraloci císaře pána" o českých námořnících na rakousko-uherských ponorkách). Je to svědectví o slavné kapitole našich vojenských dějin, které "díky" minulému režimu zůstávaly téměř bez povšimnutí. Markova kniha poskytuje i nám, filatelistům faktografii z období rozpadu Rakousko-Uherska a formování československého státu tak, jak se ji po mnoha desetiletích podařilo zrekonstruovat.
Zní to hrdě – československá námořní pěchota. Ona skutečně existovala a sehrála významnou roli v bouřlivých létech 1918 – 1921. Zformovala se koncem roku 1918 z převážně českých příslušníků rakousko-uherského válečného námořnictva. A nejen to, v den vyhlášení republiky – 28. října 1918 – byla 1.setnina českých námořníků prvním domácím bojovým útvarem v Praze (dislokována ve vršovických kasárnách). Československé legie v té době ještě bojovali proti bolševikům v Rusku.
Rád bych se nyní zmínil o přiložené celistvosti, kterou dne 16.2.1919 napsal "mariňák" J. Linhart své matce.
Pohlednici píše z Bratislavy v den, kdy bylo přijato její nové pojmenování! Námořník Linhart na obrazové straně celistvosti – na pohlednici Bratislavy – poctivě začernil maďarský název POZSONY a vlastnoručně, i když nepřesně, jej nahradil novým slovanským pojmenováním "BRATISLAV".
Věřme, že poštovní historie "Československé polní pošty 1919“ vydá ještě nejedno svědectví o tomto slavném "válečném tažení" československé námořníků proti bolševickému nebezpečí z Východu, za územní celistvost mladého česko-slovenského státu.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz