Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří

V časopise Merkur – Revue č. 4/2004 a 5/2004 jsme uveřejnili dosud nejobsáhlejší výběr nejvýraznějších vad, které se u automatové známky vyskytují. Je škoda, že se tento výběr dosud nedostal na stránky katalogů. Navíc časopis Merkur – Revue není mezi filatelisty až tak rozšířen. Proto se chceme této známce věnovat i na stránkách Zpravodaje.

I. Základní údaje

Použitý papír

Při výrobě byl použit papír se záměrnou přísadou opticky zjasňující látky (oz), který pod UV-lampou vykazuje odlišnosti. U většiny nákladu je použit oz papír, který vykazuje při nasvícení UV-lampou modré zabarvení (oz-m). U I. varianty byl na části nákladu použit též oz papír se zabarvením dofialova (oz-f). Součástí nepoužité automatové známky je podkladový silikonový papír.

Tisk nominální hodnoty
Tisk nominální hodnoty byl prováděn automatem SIMA 1351. Zpočátku byl tisk automatem nastaven pouze na tisk nominální hodnoty a označení měny (Kč). Od 21. června 2000 došlo ke změně nastavení a před nominální hodnotu s označením měny byla doplněna hvězdička.

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří
Obr. 1 – část původního pásu v délce TF tak, jak zřejmě vypadal před rozřezáním na jednotlivé role; u horní a levé strany pásu naznačeno pořadí rolí a řad, uvedeny příklady určení ZP.


Známkové pole, tisková forma
Tisková forma obsahovala celkem 45 známkových polí v rozložení 5 sloupců x 9 řad. Pro lepší pochopení jsme se pokusili za pomoci počítačové montáže vytvořit část původního pásu v délce TF tak, jak zřejmě vypadal před rozřezáním (obr. 1). Známky byly tištěny opakovaně za sebou na pás papíru, který byl v závěrečné etapě výroby rozřezán na jednotlivé role po 1000 kusech. V každé roli lze rozlišit celkem 9 rozdílných známkových polí, které se neustále opakují. Pro naši další potřebu znamená údaj např. ZP 8/5, že se jedná o známkové pole z 8. řady z 5. role (viz obr. 1).

Při bezchybném provozu automatu se zákazníkovi dostal do ruky vždy jednotlivý kus samolepící známky. Při jejich řazení podle toho, jak byly z automatu vydávány, získáme pořadí známkových polí tak, jak jdou v roli za sebou. Zatímco zjištění pořadí ZP ve svislém směru je jednoduché, určení vzájemné polohy jednotlivých rolí před rozřezáním z původního pásu se nepodařilo zjistit a proto bylo v článku [1] zvoleno náhodně.

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


Zajímavou výrobní vadou je výskyt svislých žlutých pruhů tzv. „žlutý sloup“ v levém (obr. 2a) nebo v pravém okraji automatové známky.

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


V levém (obr. 2c) a v pravém okraji známky je též doložen výskyt tzv. „světlezeleného sloupu“. Pouze v levém okraji známky, kde jsou rozsáhlejší nedotisky, jsme zaznamenali též variantu, kdy mezi „žlutým sloupem“ a bezvadným tiskem je „světlezelený sloup“ (obr. 2b).

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


U techniky flexotisku je výskyt takto vynechaného tisku možný pouze v okrajích potiskovaných pásů, jelikož tato výrobní vada vzniká v důsledku nedostatečného navalení a rozetření barvy na tiskovém válci. Nejčastěji se pak takovéto nedotisky vyskytují na začátku nebo na konci tisku, ale mohou vznikat i v průběhu tisku při manipulaci s barevníkem. Tyto pruhy vzniklé vynecháním tisku modré barvy nebo jejím nedokonalým tiskem byly zatím doloženy pouze u první a třetí role.

Na základě výše uvedeného předpokládáme, že se ve skutečnosti jedná o okrajové role z původního pásu (obr. 1) tzn., že:
- dosavadní role č. 1 je ve skutečnosti rolí č. 5,
- dosavadní role č. 3, je ve skutečnosti rolí č. 1.
Značení zbývajících rolí je opět náhodné, avšak s tím, že role č. 2 a č. 4 zůstávají beze změn, podle článku [1]. Dosavadní roli č. 5 přesuneme na volné místo, a stává se tak rolí č. 3. Upozorňujeme, že uvedené řazení jsme použili již v následující II. části článku, a proto se určování ZP u výrobních vad liší od dosavadního značení.

II. Výrobní vady tisku

Nyní se budeme věnovat výrobním vadám, které vznikaly z důvodu nedostatků, ke kterým docházelo při výrobě známky ve Francii. Na známkách se velice často vyskytují různé odlišnosti - body a skvrny. Jejich množství je značné. V průběhu tisku se často ztrácejí a opět objevují na jiných místech. Z uvedeného důvodu jsme se pokusili vybrat pouze ty nejvýznamnější a největší. 1) výrobní vady, které se nacházejí na určitém ZP po celou dobu tisku

V tomto oddíle uvádíme vady, které jsou v článku [1] a v katalozích označovány jako tiskové vady. Jelikož tisková vada není definována, přiklonili jsme se k jejich označení jako výrobní vady.

Při výrobě TF je velmi důležitá čistota filmů, neboť nečistota způsobuje nedostatečný kontakt mezi filmem a nově vytvářenou tiskovou formou. Následkem nedostatečného kontaktu je vznik výrobních vad, které nalezneme na celém nákladu známky. Přestože takových VV je více, domníváme se, že postačí zopakovat pouze 5 nejvýraznějších, které se již dostaly do katalogů:

- ZP 2/1 červené skvrny pod „SK“ slova „ČESKÁ“ tzv. „ostrovy“, poškozená příčka písmene „R“
- ZP 2/5 tři červené body mezi písmeny a v „UB“ tzv. „motýlek“
- ZP 3/5 červený bod nad komínem tzv. „kouř“
- ZP 5/5 žlutý oblouk u budov nalevo tzv. „podkova“
- ZP 6/5 žlutá vlnovka v lese nad „EŘÍ“ slova „VEVEŘÍ“ tzv. „had“

2) výrobní vady, které se nacházejí na určitém ZP u jedné z etap tisku po celou dobu

Příčinou vzniku některých vad a nedokonalostí na automatové známce mohly být silně opotřebované formové válce - nejvíce pro černou barvu. Tento válec byl zřejmě v jedné části protlačen nebo na něm byla špatně vypodložena TF, což mělo za následek větší přenos barvy a v kombinaci s nedostatečným přítlakem značné protažení tiskových bodů, jejichž důsledkem byl vznik výrobní vady tzv. „tmavé oblohy“ . U I. varianty (papír oz-m) nalezneme „tmavou oblohu“ (obr. 3a) u všech známek 1. řady TF. U I. varianty na papíru oz-f je tato VV již méně výrazná (obr. 3b), což je zřejmě dáno vlastnostmi tohoto druhu papíru. U II. varianty již nemůžeme o této VV hovořit, i když lze v horní části oblohy nalézt deformované (eliptické) rastry a tím odlišit ZP 1 od ostatních. Na ZP 1/1 u II. varianty jsou v levém horním rohu výrazné černé kruhové rastrové body tzv. „černý roh“ (obr. 3c).

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


Spojitost s VV „tmavá obloha“ má zajisté i další výrobní vada tzv. „světlá voda“, která se vyskytuje v sousedství „tmavé oblohy“ a to u I. i II. varianty na ZP 9 u všech pěti rolí. Při porovnání se ZP 1 až 8 téže role je na ZP 9 odstín vody vždy světlejší.

3) výrobní vady, které se nacházejí na určitém ZP převážně u jedné z etap tisku pouze po krátkou dobu tisku

Výskyt různých nečistot, které byly na TF nebo v jednotlivých barvách, se projevoval vznikem výrobních vad, které nacházíme jen na části nákladu na různých místech.

Při popisu vybraných VV používáme zobecňující názvy. Ty jsme převzali z článku [1]. Některé jsme doplnili a u některých jsme vedle převzatých názvů postavili názvy vlastní, které se nám zdají výstižnější.

(Následuje slovní popis nejvýznamnějších VV na následující straně. Obrázky k popisu naleznete na druhé straně obálky v barevných reprodukcích pro lepší posouzení. Pozn. redakce)

I. varianta, papír oz-m není-li uvedeno jinak

1. řada; ZP 9/1 (papír oz-f) modrá skvrna v pravém dolním rohu tzv. „úhoř“; ZP 4/4 - žluté skvrny tzv. „hořící les“ – skvrny mají různý tvar, rozsah a polohu (mohou zasahovat do budov tzv. „hořící hrad“); ZP 5/4 - žlutá skvrna v lese tzv. „táborák“, na obrázku v nadstandardní velikosti; ZP 6/4 – modrá skvrna v lese tzv. „kapka“.

2. řada; ZP 7/4 - žlutá skvrna na břehu nalevo od lodě tzv. „sklípek“ dosud „pravý sklípek“; ZP 8/4 – žlutá skvrna v lese tzv. „kávové zrno“ dosud „levý sklípek“; ZP 8/4 – modrá skvrna pod budovami tzv. „studna“ se vyskytuje bez nebo s VV „kávové zrno“; na tomto ZP se též vyskytuje obdobná VV i u II. varianty; ZP 1/5 – červená skvrna na levém uchu známky.

II. varianta:
3. řada;
Na ZP 2/1 se vyskytuje VV - vynechaný tisk modré barvy tzv. „bílý roh“ během tisku se rozsah VV výrazně měnil, a to od bezvadného (úplného) tisku přes postupné zvětšování nedotisku (nejobvyklejší rozsah je nad písmeno S) až k nedotisku zasahujícímu nad písmeno K, který se vyskytuje vzácněji; ZP 5/1 – černá skvrna napravo tzv. „veverka“ dosud „králík v noře“.

4. řada; ZP 5/2 – modrá skvrna v „K“ tzv. „přeškrtnuté K“; ZP 6/2 - žlutá skvrna v lese pod hradem tzv. „žlutá osmička“; ZP 3/3 – černá skvrna pod hradem tzv. „letící sokol“; ZP 6/3 – poškozené „E“.

5. řada; ZP 6/3 – skvrna v budově hradu tzv. „díra v hradu“; ZP 7/3 – dvě skvrny nalevo od mostu tzv. „hořící most“; ZP 8/3 – protáhlá žlutá skvrna nad lodí tzv. „vlajka“; ZP 8/3 – žlutá skvrna těsně u lodě tzv. „stažená vlajka“;

6. řada; ZP 8/3 – kruhová žlutá skvrna nad lodí tzv. „svatozář“; ZP 9/3 – modrá skvrna v lese nad VEVEŘÍ, na obr. v nadstandardní velikosti; ZP 3/4 - černá a žlutá skvrna u budovy hradu; vyskytuje se i bez černé skvrny; ZP 3/4- černá skvrna ve vodě tzv. „periskop“.

7. řada; ZP 4/4 – černá skvrna v obloze nad písmeny „UB“ tzv. „letadlo“; ZP 5/4 – černá skvrna nalevo od budovy tzv. „padací most“; ZP 9/4 – modrý kroužek na břehu vlevo tzv. „vír“, ZP 1/5 - fialová čára v „R“ tzv. „přeškrtnuté R“.

4) výrobní vady, které se nevyskytují na určitém ZP

U 5. role (původně 1. role) a u 1. role (původně 3. role) viz obr. 2a je doložena VV - vynechaný tisk modré barvy v okraji známky tzv. „žlutý sloup“. U obou rolí je doložena i varianta této VV – nedokonalý tisk modré barvy tzv. světlezelený sloup“ (obr. 2c). Přechod mezi úplně vynechaným tiskem modré barvy tzv. „žlutý sloup“ a bezvadným tiskem může být u 1. role postupný a na automatové známce se vyskytuje ještě tzv. „světle zelený sloup“. V těchto případech je přechod kaskádovitý (obr. 2b).

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


Vzhledem k charakteristickým vlastnostem tisku se setkáváme i s dalšími nahodilými vadami, ke kterým docházelo zcela výjimečně rozmazaný tisk (obr. 4a), různé nedotisky (obr. 4b – světlý tisk slova ČESKÁ) nebo posuny tisku barev. Nejvýraznější posuny jsou u černé barvy, u které je doložen posun jak ve vodorovném (obr. 4c) tak i ve svislém směru.

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


Zajímavou výrobní vadou jsou červené skvrny v různém rozsahu na uchu automatové známky (obr. 4d). Do jisté míry neobvyklou výrobní vadou je tzv. „posun známky“. Dle nám dostupných informací byla na některých ještě nepoužitých svitcích, na jejich vnějším obvodu, posunuta automatová známka k sousední automatové známce. Domníváme se, že k těmto výjimečným posunům docházelo ve výrobě při navíjení svitku na cívku. Při výdeji z automatu pak řez nutně vede posunutou automatovou známkou (obr. 4e).

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


III. Ostatní výrobní vady

1) vada papíru


Výrobní vady papíru jsou všeobecně výjimečné. U automatové známky byla doložena složka papíru (obr. 5 - napravo) procházející ve svislém směru.

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


2) vady výseku – posun výseku vůči obrazu známky

Menší posuny výseku lze pozorovat v každé roli u ZP 1 až 9, které v ní byly za sebou. U ZP 1 bývá hladina vody většinou nejvyšší a směrem k ZP 9 se hladina postupně snižuje. Sběratelsky zajímavé jsou takové posuny výseku ve vodorovném nebo ve svislém směru vzhledem k obrazu známky, kdy je na vlastní známce pozorovatelná hranice konce tisku.

Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


Takto vzniká na jedné straně vlastní známky bílý pruh. Jsou doloženy posuny výseku vůči obrazu známky na všechny strany:
- posun výseku doprava, nepotištěný pruh vpravo tzv. „bílý sloup“ vpravo (obr. 6a),
- posun výseku doleva, nepotištěný pruh vlevo tzv. „bílý sloup“ vlevo,
- posun výseku dolů, nepotištěný pruh pod vodou přehrady tzv. „velká voda“ (obr. 6b),
- posun výseku nahoru, nepotištěný pruh nahoře nad nápisem ČESKÁ REPUBLIKA tzv. „nízká voda“ (obr. 6c).
U obrázku 6c jsou šipkou zvýrazněny rozdíly ve výseku – porovnej s obr. 6b.

Použitá literatura:
[1] – Šilhán, T.: Automatová známka Hrad Veveří. Filatelie 2002/9/2 – 6



Zpravodaj 3/2006: Výplatní poštovní známka Hrad Veveří


Rudolf Oppolzer (rudolf.oppolzer@seznam.cz)
Vojtěch Řezníček (vojtech.reznicek@seznam.cz)

Autor: Redakce SSČSZ | 19. 8. 2007

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223