Zpravodaj 3/2006: Varianty u poštovní známky Hrad Veveří

V Merkur-Revue č. 4/2004 jsme poukázali na nesmyslnost rozlišování typů. Argumenty, které jsme předložili, nakonec přiměly vydavatele katalogů naše tvrzení akceptovat. Typy byly nahrazeny variantami. Bohužel tím skončily veškeré změny! Popis jednotlivých znaků variant nedoznal změn, i když i tyto jsme přepracovali. Obdobně chybné a neúplné závěry přijala Sekce pro terminologii a typologii, viz Zpravodaj 4/2005, str. 36-37. Proto se k tomuto tématu na stránkách Zpravodaje opět vracíme.

I. Rozlišování variant dle polohy názvu státu „ČESKÁ REPUBLIKA“


Znak, podle kterého filatelisté především určují varianty u automatových známek Hrad Veveří, je vzájemný soutisk barev. Zjišťována je poloha paty písmen nápisu „ČESKÁ REPUBLIKA“ k úrovni dolního okraje střechy kruhové věže. Jak katalogy, tak i závěry Sekce pro terminologii a typologii (dále jen „Sekce“) tvrdí:

I. varianta – dolní pata písmen názvu ČESKÁ REPUBLIKA je nad nebo v úrovni dolního okraje střechy (okapu) kruhové věže,
II. varianta - dolní pata písmen názvu ČESKÁ REPUBLIKA je pod úrovní dolního okraje střechy (okapu) kruhové věže. Sekce navíc upřesňuje rozsah tohoto posunu, který stanovuje na minimálně 0,4 mm pod dolní okraj střechy.

Na obrázku č. 1 je detail známky I. varianty, u které je dolní pata písmen názvu ČESKÁ REPUBLIKA pod úrovní dolního okraje střechy (okapu) kruhové věže.

Zpravodaj 3/2006: Varianty u poštovní známky Hrad Veveří


Budeme-li u této automatové známky určovat variantu podle katalogů, pak ji chybně zařadíme do II. varianty. Bohužel podle návrhu Sekce nezařadíme automatovou známku vůbec. Jedná se totiž o posun pod úroveň dolního okraje střechy věže nepřesahující 0,4 mm.

Na tuto možnost posunu jsme upozornili již v Merkur-Revue 4/2004. Je tedy velice politováníhodné, že tento náš argument dosud nebyl vzat na vědomí. Známky s tímto posunem se sice nevyskytují běžně, nelze je ale ani pokládat za vzácně se vyskytující.

II. Rozlišování variant dle tvaru rastrových bodů pro černou barvu

Podle Sekce jsou body rastru pro černou barvu u I. varianty oválné a u II. varianty kruhové. Podrobným studiem automatové známky s použitím mikroskopu, kdy jsme v celé ploše známky zjišťovali tvar rastrových bodů černé barvy, jsme došli k rozdílným závěrům, než které jsou uvedeny v rozlišení variant dle Sekce:

a) Není pravda, že známky I. varianty mají rastr černé barvy tvořen z oválných bodů. U některých automatových známek I. varianty je na části plochy obrazu známky rastr černé barvy tvořen z kruhových bodů (obr. 2a). Prozatím doloženo u některých známek z 6. řady tiskové formy.

b) Není pravda, že známky II. varianty mají rastr černé barvy tvořen z kruhových bodů. U některých automatových známek II. varianty, především na známkách z první řady TF, se nachází v horní části oblohy rastr, který je tvořen eliptickými body (obr. 2b).

Rozlišování variant dle tvaru rastrových bodů pro černou barvu není ze strany filatelistů využíváno tak, jako určování dle polohy nápisu ČESKÁ REPUBLIKA. Jistým omezením je totiž nutnost použití silných zvětšovacích prostředků. I přesto však nelze odchylky ve tvaru rastrů v rozlišení variant pomíjet. V článku sekce jsou sice vzpomenuty, ale pouze okrajově v poznámce. Tento způsob je z našeho pohledu nešťastný a neobeznalý filatelista tuto informaci nedokáže správně pochopit a využít.



Zpravodaj 3/2006: Varianty u poštovní známky Hrad Veveří
obr. 2a – znázornění pole (viz snížená průhlednost), kde lze u některých známek I. varianty nalézt rastry černé barvy ve tvaru kruhových bodů


Zpravodaj 3/2006: Varianty u poštovní známky Hrad Veveří
obr. 2b – znázornění pole (viz snížená průhlednost), kde lze u některých známek II. varianty nalézt rastry černé barvy ve tvaru oválných bodů


III. Ze zápisníku Sekce pro Terminologii a typologii

Článek „Ze zápisníku Sekce pro Terminologii a typologii“ (Zpravodaj 4/2005, str. 36-37) je výsledkem dlouhé diskuse, kdy na jedné straně pan T. Šilhán hájil rozlišení automatových známek do typů. Odlišný názor, že u automatové známky nelze typy rozlišovat, jsme před Sekcí obhajovali my. Diskuze byly součástí několika zasedání Sekce. Nakonec bylo konstatováno, že rozlišovací znaky na automatové známce nevyhovují definici typu a nadále se u automatové známky Hrad Veveří budou rozlišovat varianty.

Konečným výsledkem tedy bylo potvrzení našeho názoru. Po přečtení článku „Ze zápisnímu Sekce pro Terminologii a typologii“ jsme však velice rychle vystřízlivěli. Nahrazení typů variantami bylo totiž jedinou změnou. Ostatní výsledky naší studie nebyly vzaty na zřetel. Proto jsme ve výše uvedených oddílech tohoto článku poukázali na to, že kvalita a spolehlivost rozlišovacích znaků má závažné nedostatky.

Chyb, které Sekce dokázala ve svém kratičkém článku napáchat, je však více. Zarážející je, že jednotlivé varianty jsou ztotožněny s jednotlivými náklady. Podíváme-li se do filatelistické terminologie, pak se musíme zeptat, zda se nejedná spíše o článek k pobavení. Žel není tomu tak. Výběr z definice totiž jednoznačně uvádí: „Náklad (známek) smluvně sjednaný (stanovený) počet výtisků poštovní známky: …“ a dále „…náklad může být vytištěn buď stejnými, nebo odlišnými tiskovými formami za předpokladu zachování výchozí předlohy: …“. Prozatím nebyl nikde prezentován materiál, na základě kterého by mohlo dojít u automatové známky k rozlišení nákladů. Jeho uvádění ve spojitosti s variantami je tedy holým nesmyslem.

Každý člověk je omylný. Je však s podivem, že Sekce po tak dlouhé době diskuzí předložila filatelistům materiál plný chyb. Nesprávné použití termínu „náklad“ by mělo být pro členy Sekce, která se zabývá terminologií, přímo ostudné. Nebezpečnější chybou je však špatné rozlišení variant, zejména podle polohy nápisu ČESKÁ REPUBLIKA. Rozlišení totiž neupozorňuje na odlišnosti, s kterými se u některých automatových známek můžeme setkat. V některých případech pak může docházet k situacím, kdy filatelista vlastní sbírku, která je vybudována na základě nepřesných informací z katalogů a nyní též i na chybných údajích Sekce.

S ohledem na výše uvedené je otázkou, zda vedoucí a členové Sekce plní svoji roli s příslušnou odpovědností. Mimo tuto problematiku nestojí ani výkonný výbor SSČSZ. Ten totiž posuzuje veškeré výsledky práce Sekce (viz Zpravodaj 4/2005, str. 24). Jak se k celé věci postaví a jak bude hájit zájmy členů SČF? To již necháme na samotných členech výkonného výboru.

IV. Návrh rozlišování variant

Již v Merkur-Revue 4/2004 jsme navrhovali rozlišení, na které nyní navážeme, a které doplníme o další údaje:

I. varianta
- na celé nebo na většině plochy obrazu známky jsou rastry černé barvy tvořeny deformovanými kruhovými body, které mají eliptický tvar; u některých automatových známek jsou též na menší části obrazu nedeformované kruhové body,
- pata písmen nápisu ČESKÁ REPUBLIKA se nachází nad, v úrovni a nebo max. do 0,4 mm pod okrajem dolního okraje střechy kruhové věže.

II. varianta
- na celé nebo na většině plochy obrazu známky jsou rastry černé barvy tvořeny kruhovými body případné deformované kruhové body, které mají eliptický tvar, jsou především u horního okraje známky,
- pata písmen nápisu ČESKÁ REPUBLIKA se nachází minimálně 0,4 mm pod okrajem dolního okraje střechy kruhové věže.

Známka musí vždy současně splňovat obě podmínky dané varianty. Rozměr 0,4 mm pod úrovní dolního okraje střechy kruhové věže, který stanovuje hranici mezi I. a II. variantou, jsme převzali z článku Sekce. Přesnost této hranice jsme neověřovali.
Rudolf Oppolzer (rudolf.oppolzer@seznam.cz)
Vojtěch Řezníček (vojtech.reznicek@seznam.cz)

Autor: Redakce SSČSZ | 20. 8. 2007

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223