Zpravodaj 3/2006: Návrh na označení známkových papírů fl

Katalogy známek a Specializované příručky pro sběratele poštovních známek různých vydavatelství uvádí v informacích o jednotlivých emisích rozdílné údaje, nezakládající se v některých případech na pravdě. V souvislosti se zjištěními od výrobce papírů používaných pro tisk známek ve společnosti VSP Praha, (článek „Fakta o známkách tištěných ve VSP“, vyšel ve Zpravodaji č. 4/2005), mne zajímalo, jaká situace je ve společnosti PTC Praha, která tiskne známek víc a různými tiskovými technikami. Popravdě řečeno jsem se ke zjišťování odhodlal poté, kdy jsem nedovedl bezpečně rozeznat papír, použitý pro tisk aršíků „60. narozeniny prezidenta ČR Václava Havla“ v roce 1996.

Zpravodaj 3/2006: Návrh na označení známkových papírů fl


Katalogy Pofis uvádí papír „fl-šv“ . Touto značkou jsou doposud označovány papíry švédského výrobce, používané v PTC pro tisk známek na rotačkách Wifag, které nahradily papír tuzemský, označovaný jako „fl2“ . Katalog zdůvodňuje své značení slovy: „Poprvé použit tzv. švédský papír, který je však ve srovnání se švédskými papíry pozdějších emisí mírně odlišný. Hlavní rozdíl je v lepu (na bázi modifikovaného škrobu), který u A 124 není zcela matný, ale připomíná spíše lep španělského papíru. Od španělského papíru se však švédský zřetelně liší svou strukturou a fluorescenčním nátěrem.“ Tolik citace z poslední verze příručky 2005. Specializovaný katalog vydavatelství Merkur Revue - 2002 uvádí označení „fl2“, tedy značení tuzemského výrobce, přičemž dobře víme, že tuzemský papír to být nemůže, neboť na ten byl většinou nanášen lep na bázi dextrinu = hydrolyticky anebo tepelně odbouraný škrob; surovina pro výrobu lepidel a pojiv, tedy nažloutlý lep, který je velmi citlivý na vlhkost. Domnívám se, že takzvané tropikalizované lepy jsou vyráběny jinou technologií, než na bázi škrobu. Katalogy Pěnkava druhy papírů u jednotlivých emisí neuvádí, jen v úvodu katalogu obecně informují, že k tisku se používají papíry české, švédské, španělské a francouzské (pro OTp), přičemž papíry odlišují podle lepu. Matně lesklý lep, který aršík s Václavem Havlem má, přiřazují papírům španělským. Také autoři Specializované příručky ČR 2000 na CD-Rom od naší Společnosti, přiřadili tomuto aršíku papír „fl3“ , tedy papír švédský, (v souhrnné tabulce je ale tato známka uvedena u papíru fl2 tuzemského).

Jak je vidět, nikomu nevadí tato nejednotnost, informace je tak sběratelům podsouvána podle toho, který katalog používají. Pokud se taková informace dostane do exponátu a hodnotící jury bude používat literaturu jiného vydavatele než vystavovatel, dojde logicky k nedorozumění. Bylo by tedy vhodné, zveřejněné informace zrevidovat a uvést vše na pravou míru. Leží tedy zodpovědnost na vedoucích autorských kolektivů a lektorech, kteří jsou v tiráži katalogů a příruček uváděni.

Když jsem sháněl podklady o papírech španělských, které používá společnost VSP, abych je dovedl od sebe rozlišit, porovnával jsem jejich vlastnosti i s vlastnostmi papírů, které používá PTC. Právě u aršíku A124 jsem zjistil, že tento papír nemá vlastnosti papírů tuzemského, švédského ani španělských. Navíc jsem věděl, že papíry španělské začala PTC odebírat až v roce 1998, tedy o dva roky později. Muselo se tedy logicky jednat o nový papír, který nebyl doposud použit. Pro rozřešení jsem proto zašel přímo „ke kováři“, za panem Štefkem do PTC, který mi pomohl tuto malou záhadu rozluštit.

Dnes bezpečně víme, že papírny obecně vyrábí jen papíry, lep (dextrin, arabská guma,…) se na papíry nanáší v jiných firmách, které jsou zase specializované na lepidla. Víme, že tuzemská firma, zabývající se pogumováním (TaPa Tábor), nanášela většinou tuzemský lep na bázi dextrinu, který má nevýhodné vlastnosti (žlutá barva a citlivost na vlhkost). To byla hlavní příčina hledání jiného dodavatele známkových papírů (papírů s vhodnějším lepem). PTC používala až do roku 1996 zavedený tuzemský papír fl2 (dvou výrobců). Když bylo rozhodnuto o emisním plánu na rok 1996, do kterého byl zařazen zmiňovaný aršík A 124, požadovala Česká pošta kvalitní papír, který by si aršík takového významu zasloužil. Vyšší bělost a vhodnější odolnější lep. Bylo současně rozhodnuto o nákladu a tudíž o tiskové technice OTr+HT. PTC v této době používala pro techniku OTp papíry „oz“ francouzské, požádala proto francouzskou obchodní společnost GIPECO o papír z výrobny SOPAL o dodávku shodného papíru v rolích pro rotační tisk s požadavkem na fluorescenci. Francouzský výrobce tiskárně vyhověl a dodal papír s označením „Tropimatic couche fluo 100“ s gramáží 102g včetně lepu, opatřeným přípravkem CARTAX CD. Na tento papír byly aršíky tištěny. Podle současných zvyklostí by měl tento papír nést označení „fl-fr“. Vzhledem k jedné nežádoucí vlastnosti tohoto papíru – v menších kouscích se papír kroutí, bylo od tohoto papíru po vytištění aršíku upuštěno a PTC hledala dodavatele nového. Tím byla švédská firma ARTINOVA (nanáší gumu na papíry různých výrobců). První emise se tiskla 26. listopadu 1996 – Tradice české známkové torby 1997. Od této doby se švédský papír, označován jako „fl-šv“ , používal i pro některé dotisky výplatních známek dřívějších emisí až do doby, kdy byl nahrazený papírem ze Španělska. Důvody, které vedly pro opětovnou změnu výrobce papíru mi nejsou zcela známy, mohu se domnívat, že důvodem bylo rozpíjení hlubotiskových barev. Švédské papíry tedy vystřídaly papíry Španělské. Jednalo se o papíry stejného výrobce, který dodává papíry do VSP Praha, tedy královskou papírnu FABRICA NACIONAL DE MONEDA Y TIMBRE – REAL CASA DE LA MONEDA. Tyto nesou označení „fl-šp“ (katalogy Pofis uvádí „papír ph“ a papír „fl–OF“ podle toho, zda se známky tiskly rotačkou v PTC nebo ofsetem ve VSP). První zkušební známkou byla známka Pofis 187 – R. Kubelík z emise Výročí osobností 1998, pravidelně pak od známky Pofis 200. Při poslední dodávce se stále více na rolích papíru projevoval technický nedostatek – nerovnoměrný návin, který se projevoval tím, že jedna strana role papíru byla volnější a tak papír „házel“ a byl problém udržet soutisk HT barev s ocelotiskem, což jsme mohli na PA známek posledních dotisků převážně výplatních známek snadno pozorovat.

Když PTC zakoupila nové perforační zařízení Wista a začala se zabývat celoofsetovými známkami, rozhodla se používat pro tisk ofsetem papíry anglické od společnosti TULLIS RUSSELL. Protože tyto papíry pro tisk ofsetem vyhovovaly, začala PTC od této papírny objednávat nejen archy pro tisk ofsetem, ale také role pro rotačku, aby porovnala kvalitu s papírem španělským. Anglický papír vyhovoval tiskárně více, proto přešla na tento papír i pro rotační tisk. Začala PTC emise příležitostných známek tisknout na tento papír (první zkušební známkou byla známka Pofis 394 – Vstup ČR do EU), v poslední době se s anglickým papírem setkáváme také u dotisků výplatních známek (lile, váhy, vodnář, lev,…). Logicky by měl nést označení „fl-an“ . Tento papír začne u tisku známek technikou OTr + HT převažovat, s papírem španělským se setkáme již jen sporadicky u těch tisků a dotisků, u kterých by nemělo dojít k situaci, aby byly použity oba druhy papírů současně. Sběratelům uvádím malou pomůcku, která jim usnadní papíry od sebe rozeznat. Anglický papír působí na běžném světle namodralým odstínem, což je zřetelné hlavně na straně lepu. Jeho zabarvení udává papíru tento tón. Pokud známku odlepíte z dopisu, lep se smyje, namodralý tón již není patrný. Máte-li oba druhy papíru vedle sebe (nepoužité známky), nelze se splést.

Jak je z tohoto pojednání patrné, existuje již několik druhů papírů různých výrobců, je proto třeba tyto nějak označovat. Jedno mají společné. Všechny lze zařadit do jedné skupiny papírů fl. Ale jsme sběratelé specialisté a chceme tyto papíry od sebe dále rozlišovat. Proto bude vhodné buďto pokračovat v číselné řadě papírů fl2, fl3, fl4, fl5,…, nebo rozlišit papíry podle země původu a pořadového čísla papíru, liší-li se některou podstatnou vlastností (gramáž, luminofor a lep u neupotřebených známek).

Toto dávám na zvážení naší Sekci pro Terminologii a typologii a současně do diskusního fóra mezi naše sběratele specialisty na papíry. Výsledky konečného rozhodnutí zveřejníme ve filatelistickém tisku a rozešleme vydavatelům katalogů a příruček, aby tito mohly zjištěné skutečnosti zapracovat do svých aktualizovaných vydání.

Jak je patrné z tohoto textu, nestačí se jen o některých záležitostech pouze domnívat, ale je potřebné shánět fakta a tyto publikovat. V závěru tedy uvádím tabulku používaných papírů pro tisk známek ve společnostech VSP a PTC, mimo techniky OTp a kombinované OTp + OF. Této technice a používaným papírům se budu věnovat v některém z příštích Zpravodajů.

ZNÁMKOVÉ PAPÍRY skupiny "fl" POUŽITÉ PRO TISK ZNÁMEK ČR TECHNIKOU OTr+HT a OF

papír fl 1 - fl - čr 1 pro tisk známek ČR nebyl použit

papír fl 2 - fl - čr 2 Pofis č.:
1,2,3,4,7,8,11,12,13,14,15,16,17,18,19,20,21,22,23,24,25,26,30,31,
32,33,34,35,38,41,45,46,47,49,50,51,52,53,54,55,56,60,61,62,64,
65,66,67-69,70,71,72,73,74,75,76,77,80,81,82,83,84,85,86,89,90,
91,92,93,94,99,100,101,102,103,104,109,110-113,114,115,116,117,
118,121,122-123,125,126,127,128,132.

papír fl 3 - fl - šp 1 Pofis č::
42,43,44,63,88,95,139,167,177,178,179-180,181-182.

papír fl 4 - fl - fr Pofis č.: 124

papír fl 5 - fl - šv Pofis

č.:12,17,52,118,133,134,135,136,137,138,140,
144,145,149,150,151,152,
153,154,155,156,157,A158,159,160,161,165,166,168,169,170,172, 173,188,189,190,195,196,198,199,224.

papír fl 6 - fl - šp 2 Pofis č.: 209-210,211-212,253.

papír fl 7 - fl - šp 3 Pofis č.:
70,118,140,185,186,187,200,201,204,205,206,207,208,213,214,215,
216,217,218,219,226,227,228,229,230,231,232,233,234,240,241,242,
243,244,245,247,248,249,256,257,258,259,260,264-265,266-267,268,
269,270,271-272,273-274,278,279,280,281,282,283,284,288,290,291,
292,293,294,295,296-297,298-299,300-301,302-303,306,307,308,
312,313,314,315,316,317,318,323,324,325,330,331,332,335,336,337,
338,339,340,341,342,347,348,349,350,351,352,353,354,358,359,360,
361,362,363,364,371,372,373,374,375,376,377,378,379,
380,381,382, 386,387,389,390,391,393,397,398,399,402,403,404,405,406,407,408,
413,414,415,416,420,421,423, 424,425,426,427,428.

papír fl 8 - fl - an 1 Pofis č.: 395,396,436

papír fl 9 - fl - an 2 Pofis č.:
201,218,394,431,432,433,434,437,438,443,444,445,446,…

Papíry oz uvádím pouze pro doplnění číselné řady, papíry prozatím bez rozlišení, pro tisk technikou OTp, OTp+OF a OF. (seznam obsahuje i známky tištěné technikou OTp+OF na papíry fl)

Pofis č.:
5,6,9,10,27,28,29,36-37,39,40,48,57,58,59,78,79,87,96,97,98,105-
108,119,120,129,130,131,141,142-143,146-148,162,163,164,171,
174-176,191,192,197,202,203,220,221,222-223,225,235-236,237,
238,239,246,250-252,254-255,261,262,263,275,276,277,285-287,
289,304,305,309,310,311,319,321-322,326-329,333,334,343,344,
345,346,355,356,357,365-368,369,370,383,384,385,388,392,400,
401,409-412,417,418,419,422,429,430,435,439-442,…

Tučně jsou zvýrazněny známky tištěné ve společnosti VSP Praha.

Za označením pořadového čísla papíru fl je uvedeno navrhované druhé označení podle země původu a pořadí druhu papíru podle odlišných vlastností. Tyto se pokusím chronologicky shrnout do následujícího odstavce. Sekce pro Typologii a terminologii SSČSZ rozhodne o vhodném názvosloví, vystihující danou problematiku.

Papír fl 1 – tuzemský papír Krkonošské papírny Hostinné s fluorescenční přísadou Cartaxu PTT obsažené v papírové hmotě, papír je mírně nažloutlý, po ozáření UV lampou svítí oranžovožlutě, lep je nahnědlý lesklý. Pro známky ČR nebyl použit, neboť se již nepoužíval.

Papír fl 2 – tuzemský papír Krkonošské papírny Hostinné s fluorescenční přísadou Cartaxu DP obsažené v papírové hmotě, papír je od předchozího bělejší, po ozáření UV lampou svítí žlutozeleně, lep je nahnědlý lesklý.

Papír fl 3 – španělský papír od FNMT RSM dodaný společnosti VSP pro tisk ofsetových známek. Je natřený fluorescenční látkou s přísadou Cartaxu CD. Lep je matně lesklý, bílý. Po ozáření UV lampou papír svítí žlutě až žlutozeleně. Papír má vyšší gramáž - 108 g/m2

Papír fl 4 – francouzský papír od GIPECO – SOPAL, použitý pro jedinou emisi Pofis A 124. Papír s natíranou fluorescenční látkou obsahující Cartax, s tropikalizovaným bílým matně lesklým lepem. Papír má gramáž 102g/m2 včetně lepu. Po ozáření UV lampou svítí zelenožlutě.

Papír fl 5 – švédský papír od ARTINOVY. Papír obsahuje fluorescenční přísadu nehomogenně přímo v papírové hmotě. Při ozáření UV lampou svítí žlutozeleně, lep je zcela matný, neznatelný. Gramáž 98g/m2 včetně lepu.

Papír fl 6 – španělský papír z druhé dodávky, určený pro společnost VSP. Je natřený fluorescenční látkou na bázi pigmentu, lep je zcela matný. Gramáž 105 g/m2

Papír fl 7 – španělský papír ze třetí dodávky natřený fluorescenční látkou na bázi pigmentu. Lep je matně lesklý, gramáž 105 g/m2 - papír fosforeskuje = vykazuje po osvícení běžným světlem krátkodobý dosvit.

Papír fl 8 – anglický papír dodávaný v arších, určený pro tisk ofsetových známek v PTC. Po ozáření UV lampou svítí pastelově žlutě. Lep má matně lesklý.

Papír fl 9 – anglický papír dodávaný v rolích, určený pro tisk známek technikou OTr+HT. Lep má matně lesklý namodralý, papír po ozáření UV lampou svítí zelenožlutě. Fluorescence je natíraná.

autor Josef Fronc Než se rozproudí diskuse široké sběratelské veřejnosti, ze které vyplynou závěry, o které žádám naši Sekci pro terminologii a typologii, nechal jsem text článku konzultovat jedním z našich předních odborníků na známkové papíry. Jeho poznámky tedy zveřejňuji současně, neboť mohou pozitivně ovlivnit žádoucí diskusi. Zde tedy jsou:

Několik poznámek k textu „ Návrh na označení známkových papírů fl“

1. Text obsahuje velké množství nových a zcela zásadních informací, které by měly být základem pro klasifikaci papírů, použitých pro tisk poštovních známek ČR. Domnívám se, že SS ČSZ by měla dokonce nabídnout vydavatelům katalogů a odborné literatury využití jednotné nomenklatury smluvním vztahem.

2. Nedoporučuji využívat při označování variant zkratky názvů států jako zemí původu. V dnešní globální době se může stát, že se změní majitel papíren a nový výrobu příslušné varianty papíru přesune do jiné (levnější) země, nebo stávající majitel převede výrobu z mateřského závodu dcerám nebo filiálkám v jiném státě. V odborném textu je však podle mě vhodné země původu uvádět (nikoli však v typových zkratkách, které se používají ve znalec- ké praxi).

3. Nepochopil jsem, zda pod označením papírů zkratkami fl-x se skrývají obecné varianty nebo varianty luminiscence. Pokud by to byly obecné varianty, bylo by označení formálně správné, musím však podotknout, že kdybychom takto postupovali řekněme u papíru – oz -, tak bychom se v počtu variant „nedopočítali“. Otázkou je, zda dokážeme všechny uvedené varianty prakticky (sběratelsky-neexpertně) odlišit.

4. Pokud ovšem označením fl-x míníte varianty luminiscence, pak se táži, zda máte prokázanou existenci devíti různých luminoforů či alespoň rozdílných způsobů jejich aplikace. Dodávám, že označení Cartax je obecné označení luminiscenčních preparátů firmy SANDOZ a u každého je třeba uvádět přídomek, který tyto preparáty vzájemně odlišuje!!

Tropický (tropikalizovaný) lep je PVAl (polyvinylalkohol) a v TAPA Tábor byl použit pro výrobu známkového papíru 2x (viz kat.č.1678 It, 2111 It). Myslím, že lep dokázali aplikovat perfektně, ale problém byl v jeho kvalitě (lepidlo mizerně lepilo).

Josef Weissenstein

Velice zajímavou informaci se mi dále podařilo zjistit od tuzemského výrobce. Pokud se mi podaří zajistit potřebné důkazy, bude třeba původní stať článku přepracovat, neboť následující zpráva znamená, že se počet tuzemských papírů rozšíří o papír „fl-čr3“ a navrhované členění v souhrnné tabulce o označení „fl 10“. Zbývá tedy zjistit, zda budeme schopni rozlišit tuzemský papír z Krko-nošských papíren od papírů z firmy Sepap Štětí. Pro terminologii o papírech používaných na výrobu známek ČR se nic nezmění, ČR vznikla až v roce 1993, tedy dva roky poté, co PTC změnila tuzemského dodavatele. Změní se ale obecné členění a členění papírů fl pro tisk známek Českoslo-venska. U papíru fl2 by tedy mělo být uvedeno, že se pro tisk známek ČR také nepoužíval, teprve papír fl3 by měl být uveden na prvním místě a ostatní papíry označeny o jedno číslo vyšší. Je tedy potřeba pečlivě prohlédnout známky z období 1990 – 1992 a pokusit se najít rozdíly a rozlišit emise, které byly tištěny na odlišné papíry. Vyzývám proto sběratele konce období ČSR II, aby studovali známky tištěné technikou OTr+HT a zjištěná pozorování zaslali do redakce. Nyní zjištěné informace.

„Vážený pane Fronci,
jako bývalého filatelistu mě těší Váš zájem o výrobu speciálních druhů papíru. Bezdřevý známkový papír s luminiscenční úpravou byl pro Tiskárnu cenin Praha vyráběn v naší společnosti zhruba do roku 1991, pak byly zakázky přesunuty do firmy Sepap Štětí a.s. Papír byl vyráběn s přídavkem produktu Cartax DP (13%-ní anionická disperze pigmentu na bázi oxazinonu). Max. emisi fluorescenčního záření poskytuje Cartax DP v rozmezí 520 – 550 nm (na rozdíl od opticky zjasňujících prostředků, které převádí UV záření do viditelného spektra s maximem v oblasti 450 nm). Tento rozdíl byl důležitý v minulosti pro automatický systém třídění listovních zásilek. Papír byl vyráběn jako hlazený v kotoučích šíře 860 mm o průměru cca 600 mm.

S pozdravem

Ing. Jiří Šebesta vedoucí oddělení technologie a rozvoje závodu Krkonošské papírny a.s.“

Co dodat na závěr? Pokusit se najít rozdíl mezi papírem fl2 a tuzemským papírem z firmy Sepap Štětí. Pokud to dokážeme, označit ho za papír fl3 a přiřadit mu emise známek, které jsou na něm vytištěné. Stejný papír pak považovat za první, který byl použit pro tisk známek ČR. Další historie je snad známa a dodavatelé papírů zdokumentováni. Známe názor pana Weissensteina, který se této problematice věnoval dostatečnou dobu. Toho doporučuji za lektora, který by se k závěrům, které naše Sekce pro terminologii a typologii navrhne, vyjádřil. Takto posouzené závěry bychom měli předat Komisi znalců SČF k uvedení do praxe a současně zaslat všem vydavatelům filatelistické literatury, aby došlo ke sjednocení terminologie v této oblasti. Závěry pak předáme také našim zahraničním partnerům a zveřejníme ve veškeré dostupné filatelistické literatuře.

Článek byl napsán pro Zpravodaj SSČSZ, Infofilu a pro Sekci TT naší společnosti. Josef Fronc.

Autor: Redakce SSČSZ | 2. 10. 2007

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223