Zpravodaj 3/2004: Zapomenutí umělci – Petr Dillinger

Také tento článek volně navazuje na seriál o zapomenutých umělcích a je napsán samostatně, neboť letos v dubnu uplynulo již 50 let od úmrtí tohoto umělce, majícího vstřícný vztah k Vysočině a Žďáru nad Sázavou, kde se letos v květnu uskutečnila Národní výstava poštovních známek ŽĎÁR 2004.

Petr Dilinger se narodil 17. 9. 1899 v Českém Dubu, zemřel 24. 4. 1954 ve svých nedožitých 55 letech. Od roku 1907 žil v Praze, studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora F. Kysely. V letech 1919-1923 na Akademii výtvarných umění v Praze (půl roku v malířské škole profesora M. Pirnera, pak na grafickém oddělení profesora M. Švabinského), půl roku 1923 v ateliéru profesora F. Kupky v Paříži. Od roku 1924 byl členem Sdružení českých umělců a grafiků Hollar (SČUG). V roce 1928 se stal profesorem na Škole uměleckých řemesel v Brně a byl také přijat do Skupiny výtvarných umělců Brno (SVU). V roce 1945 přešel do Prahy na Státní graficku školu, po reorganizaci v roce 1950 přešel na Vyšší školu uměleckoprůmyslovou v Praze (VŠUP), kde vedl oddělení knižní a užité grafiky.

V tomto roce byla podle jeho návrhu vydána poštovní známka, a to na počest Mezinárodního sdružení zaměstnanců pošt, telegrafu, telefonu a rádia PTTR. Má číslo Pofis 565 a 566. Mistr Petr Dillinger se zúčastnil více výběrových soutěží. Již v roce 1919 jako student akademie navrhnul poštovní známku (16. 1.), ale k realizaci nedošlo. Až v roce 1928 měl ke známce blízko, když navrhnul příležitostnou nálepku vydanou Československým červeným křížem. Pokračoval návrhem na známky "Pomoc dětem" v roce 1930, "Polabská nížina s Řípem" v roce 1949 a také "700 let hornictví". Nic z toho nebylo vybráno k realizaci.

Zpravodaj 3/2004: Zapomenutí umělci – Petr Dillinger


Výtvarný návrh P. Dillingera na poštovní známku "Polabská krajina s Řípem" z roku 1949


Po úspěšném roce 1950 dostal ještě jednu příležitost, když podle jeho návrhu byl zrealizován motiv FDC k emisi 1. sjezd obránců míru. V roce 1952 ještě navrnul známku k námětu "Se sovětským svazem za mír a socialismus", ale ani ten nebyl přijat. S poštou tento umělec spolupracoval i v jiné oblasti. Navrhl řadu poštovních tiskopisů, blankety telegramů, ozdobné obálky, nálepky, ...

Když se začala budovat železnice ze Žďáru do Německého Brodu (dnes Havlíčkova Brodu) – 8. úsek této železnice stavěla firma Ing. Václav J. Vojáček. Zaměstnancem této firmy byl také geolog R. Drdlík, který přispíval do odborného časopisu Kámen. Výtvarným kritikem a redaktorem časopisu byl pan Emil Edgard, vlastním jménem Emil Kratochvíl, který navštívil v roce 1941 kraj Žďárska a na svých vycházkách obdivoval stavby slavného Santiniho. Byl jimi tak okouzlen, že pozval k návštěvě akademického malíře Petra Dillingera, který byl tehdy na letním bytě v Radoníně (dnes součástí Žďáru). Z vycházek s Edgardem a Drdlíkem vytvořil ve Žďáru řadu kreseb – Most se sochami, Anděl Posledního sudu na Dolním hřbitově, Bývalý klášter, Zelenou horu aj. Většinu těchto kreseb věnoval Drdlíkovi. Nadšen žďárskými motivy sliboval, že vypracuje soubor grafických listů s těmito motivy. K tomu již do jeho předčasné smrti nedošlo. Ke kresbám ze Žďáru se Dillinger vrátil pouze jako ilustrátor Drdlíkova románu "Poseldní barabové", který vyšel v listopadu roku 1946.

Mistr Dillinger ilustroval řadu knih. Patří k nim Nerudovy Malostranské povídky a Pražské obrázky nebo Babička Boženy Němcové. Pro edici BIBLIS a BIBLION vytvořil ilustrace ke sbírce básní Petra Křičky - Šípkový keř (1929).

Na počest tohoto výtvarníka byla v roce 1976 pojmenována v městské části Brno-Řečkovice ulice. V roce 1955 byla v Českém Dubu otevřena v MKS stálá expozice "Kabinet Petra Dillingera" a umělec zde byl jmenován čestným občanem "in memoriam".

Když se v rámci příprav Národní výstavy poštovních známek ŽĎÁR 2004 rozhodovalo o motivu oficiální příležitostné dopisnice České pošty, padla volba zcela logicky na Dillingerovo dílo "Zámek Žďár". Tento akvarel je také motivem udíleného diplomu této výstavy (je zobrazen v článku o úspěších členů SSČSZ na této výstavě).

Pozn. Podle Ivo Filky z katalogu Národní výstavy ve Žďáru napsal Josef Fronc, seznam Dillingerových návrhů poskytl jeho syn Ivan Dillinger

Autor: Josef Fronc | 5. 12. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223