Zpravodaj 3/2004: Vrácené dopisy

Každý sběratel, který dnes nese svou vystavovatelskou kůži na výstavu ví, že exponát bez hodnotných a zajímavých celistvostí vyvolá jak u jury, tak pravověrných návštěvníků filatelistických výstav opovržení a autora zařadí mezi výstavní diletanty. Takové názory nejsou českým specifikem, ale vyjadřují celosvětový vystavovatelský trend, kterému je třeba se přizpůsobit. Ostatně, sám jej považuji za správný, protože filatelie má opravdu dokumentovat především činnost pošty z různých pohledů a celistvosti jsou proto v exponátech nezbytné.

Potíže sběratelům nastávají v okamžiku, kdy chtějí uvedený požadavek v exponátech realizovat. Zajímavými položkami celistvostí neoplývají ani velké aukce a pokud se tam něco opravdu zajímavého objeví, bývají vyvolávací ceny tak vysoké, že postaví většinu zájemců před dilema, zda jít nějakou banku jen vytunelovat nebo rovnou vykrást, aby mohli kýženou položku z aukce získat. Jsou tady ještě burzy, ale tam bývá situace se zajímavými celistvostmi ještě horší. Narazit na něco vhodného je náhoda, hraničící se zázrakem. Tento neutěšený stav je tvrdou daní za dřívější pohled sběratelů na filatelii jako na sbírání razítkovaných známek, a tak vše, co bylo zasláno k nám nebo naopak do ciziny, skončilo pod nůžkami a bylo "odkoupáno". Zachránilo se z tohoto plenění jen málo, a proto jsou dnes ceny tak vysoké.

Zpravodaj 3/2004: Vrácené dopisy


Dalo by se soudit, že současní sběratelé, poučeni touto neblahou historií, se budou chovat jinak a nové, zajímavé a dosud dostupné celistvosti budou vyhledávat a schraňovat je jako náš vklad pro budoucí sběratelské generace, aby zůstaly ušetřeny trampot s vyhledáváním a přeplácením celistvostí z naší doby.

Podle mých zkušeností se to děje jen v omezené míře, pokud ovšem do této oblasti nepočítáme velkovýrobu různých pochybných „rarit“, které svým provedením spíše připomínají zásilky chovanců psychiatrických léčeben svým známým. Znepokojivý stav výskytu bude především u poštovních zásilek, zasílaných od nás do zahraničí a vrácených zpět. Vrací se jich mizivý počet z odeslaných, ačkoliv právě tyto celistvosti budou v budoucnu patřit mezi nejzajímavější a nejhledanější pro nové exponáty české republiky.

K uvedenému názoru mě vede obsah exponátů Československa na našich filatelistických výstavách. Pokud se blíže podíváme na vystavované celistvosti v exponátech z hlediska odesílatele, zjistíme, že nejméně polovina celistvostí pochází z firemní a úřední korespondence. Soukromá, nefilatelistická korespondence se nachází v exponátech velmi málo a zbytek celistvostí představují filatelisty připravené listovní zásilky. Pokud bychom už dnes, tím spíše v budoucnu, chtěli dodržet podobný poměr původu zásilek u exponátů z období začátků České republiky, budeme mít smůlu. Známky z firemních zásilek začaly kvapně mizet od 60. let minulého století a do dnešní doby se ztratily úplně. Kdepak dnes nějaká obdoba předválečných těžkých firemních dopisů, polepených známkami.

Stejně rychle vyschl v současnosti zdroj zajímavostí ze soukromé, nefilatelistické korespondence. Znáte to. Když dnes přinesete na poštu neofrankovaný dopis, tak slečna za přepážkou nejprve 10 minut počítá, aby se dopracovala k poštovnému 10,- Kč, pak prožene dopis elektronikou, připlácne nálepku a hotovo. Pro budoucí sběratele a vystavovatele České republiky už tak zbývá jediný zdroj zajímavých celistvostí – filatelisty připravené, tedy "vyrobené" dopisy.

Zpravodaj 3/2004: Vrácené dopisy


Dovedu si představit nesouhlasný názor zastánců "čisté filatelie", ale dovedou oni ukázat na jiný zdroj zajímavých celistvostí pro budoucí exponáty České republiky? Vím, že jako protiargument odpůrců mého názoru jim mohou sloužit některé praktiky ve výrobě celistvostí v současné době – pochybné přítisky, odbarvené hlubotiskové známky na dopisech a krkolomné kombinace poštovného na zásilkách, aby bylo možné dokladovat jejich domácí poštovní použití a jiné "rarity". Takové celistvosti opravdu na důvěryhodnosti filatelii České republiky nepřidají. Tím spíše by měly být v budoucnu hlavní skupinou celistvostí v exponátech vrácené listovní zásilky ze zahraničí. Pro mnohé naše sběratele není tento názor ani objevem, ani novinkou. Někteří uskutečňují tento záměr již řadu let, ale takových předvídavých filatelistů není mnoho, bohužel. U vrácených zahraničních zásilek musím upozornit ještě na jeden faktor, který je nutné při vrácení zásilek vzít v úvahu a tím je destinace – země určení zásilek. Většina zahraniční výměny od nás je orientována na Evropu, do úvahy připadají ještě USA, ale vrácené dopisy z jiných, především zámořských destinací, jsou výjimkou a není třeba zdůrazňovat, že v budoucnu výjimkou hledanou.

Zpravodaj 3/2004: Vrácené dopisy


Přimlouval bych se proto, aby sběratelé, mající zahraniční výměnné partnery, je daleko více žádali o vrácení nějaké části zaslané korespondence. Pokud je to solidní partner, rád vyhoví, třeba za podobnou protislužbu. Také v jeho zemi jsou a především jednou budou sběratelé, hledající na filatelistickém trhu nějaký zajímavý vrácený dopis. Za takovou službu vám jednou budou příští sběratelské generace vděčné.

Autor: Miroslav Bělina | 20. 12. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223