Zpravodaj 2/2007: Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba

Pokračování našeho seriálu o známkové tvorbě našich sousedů tentokráte postihlo dvě výročí. V první řadě bychom chtěli poblahopřát ke 45. narozeninám výtvarníkovi Igoru Piačkovi. Patří k mladší generaci vychovanou již na Slovensku, nepodílel se tedy na známkové tvorbě bývalého Československa. Jeho první realizované známky pocházejí z roku 1995 z emise Osobnosti. Podle jeho výtvarných návrhů rytiny známek i FDC k výročí maďarského hudebního skladatele Bély Bartóka a vynálezce vrtulníku Jána Bahýla provedl Bohumil Šneider.
Igor Piačka se narodil v roce 1962 v Třebíči. V letech 1980 – 1983 studoval na Pedagogických fakultách v Trnavě a v Nitře. V letech 1983 – 1989 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě volnou grafiku a knižní tvorbu u profesora Albína Brunovského, z toho 2 roky na Academie Royal des Beaux Arts v Bruselu. Od roku 1990 pedagogicky působí na Vysoké škole výtvarných umění jako odborný asistent. Žije a tvoří v Pezinku. Od roku 1996 je členem grafické skupiny G Bod.
„Po jeho prvotině osobností vytvořil pro slovenskou známkovou tvorbu několik návrhů, které charakterizuje pohyb a dynamika. Jeho práce svědčí o autorovi jako o zručném kreslíři, který umí výstižně zobrazit lidské tělo v pohybu. Dokazují to známky se sportovní tématikou: Ondrej Nepela, 6. mistrovství světa v půl-maratonu, ZOH Nagano 1998, ale i přetiskové motivy celin Rok slovenské hudby. Dynamika pohybu je typická i právě z jeho prvotin osobností. Ve spektru slovenské známkové tvorby dílo Igora Piačky představuje výraznou osobnost.“
V první části okénka jsem publikoval text o dvojí perforaci aršíku s námětem koní. Tento je také dílem právě oslavovaného Igora Piačky.
Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba

Přiložená fotografie byla pořízena u příležitosti inaugurace tohoto aršíku, na kterou vzpomíná Ing. Emil Kovalčík, Phd. takto:
Deň 30. jún 2005 sa opäť zapsal do kroniky Národného žrebčína slávnostným písmom. Po prvý krát v histórii Národného žrebčína boli slávnostne inaugurované – teda do života uvedené – 2 filatelistické známky. Svoje miesto v albume filatelistov zaujme „Kôň kráľov a kráľ koní“ – teda najstaršie európske kultúrne a historické plemeno koní LIPICAN spolu so SLOVENSKÝM TEPLOKRVNÍKOM.
Námetom pre akad. mal. Igora Piačku a rytca akad. mal. Rudolfa Cigánika boli športové kone uvedených plemien chované v Národnom žrebčíne Topoľčianky.
Práve 30. júna 2005 v historickej Jazdiarni Národného žrebčína o 14,00 hod. sa uskutočnila Slávnostná inaugurácia oboch známok za účasti predstaviteľov Národného žrebčína Topoľčianky, rezortu ministerstva pôdohospôdárstva a samozrejme Slovenskej pošty. V rámci sprievodného programu sme uvideli koníky, ktoré sa stali námetom pre oboch umelcov, aby natrvalo zostali zvečnené aj prostredníctvom malého filatelistického bonbónika. Súčasťou akcie bola predaj pohľadníc a známok s pečiatkou „prvého dňa“.


Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba

Druhá připomínka se vztahuje k desátému výročí úmrtí jednoho z představitelů výtvarné generace minulého století. V roce 1997 v Bratislavě zemřel Vincent Hložník. Narodil se roku 1919 ve Svederníku. V letech 1937 – 1942 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze dekorativní a monumentální malbu u profesorů F. Kysely aj. Nováka. V letech 1942 – 1943 působil v Matici slovenské v Martinu. V letech 1952 – 1972 vedl oddělení volné grafiky a knižní ilustrace na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. V roce 1958 byl jmenovaný řádným profesorem. V letech 1959 – 1963 byl rektorem VŠVU v Bratislavě. V roce 1968 mu byl udělen titul národní umělec. Po roce 1972, když musel z politických a náboženských důvodů zanechat pedagogického působení, věnoval se převážně volné tvorbě. V oblasti monumentálně-dekorativní tvorby vytvořil několik nástěnných maleb a vitráží sakrálních objektů s náboženskou tématikou. Za svoji grafickou a ilustrační tvorbu se stal nositelem mnoha významných ocenění doma i v zahraničí.
Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba

O profesoru Hložníkovi se paní Mgr Antonia Paulinyová vyjadřuje takto: „Byl významnou osobností slovenského výtvarného umění. Léta vedl oddělení grafiky na VŠVU a vychoval řadu významných umělců – grafiků mladší a střední generace, mezi nimi i velký počet současných tvůrců známkové grafiky. V. H. pozoruhodně zasáhl do známkové tvorby, kde zužitkoval své zkušenosti z oblasti volné grafiky, obzvláště ve vícemotivové kompozici, ve stylistické zkratce využívající tvarovou bohatost a kreslířskou zručnost, začleněním alegorie a personifikace, důsledným respektováním zásady rychlé rozeznatelnosti znaků, ale i specificky vlastním zvládnutím nápisů je V. H. inspirujícím příkladem tvořivého a vyváženého spojení výrazových prostředků volné tvorby s prvky podmiňujícími známkovou grafiku.
Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba

Pro slovenskou známku vytvořil emisi Nad Tatrou sa blýska ..., která vyšla v roce 1994 v aršíkové úpravě. Tato emise má všechny znaky vyspělé grafické tvorby autora a charakteristické znaky autorova grafického rukopisu.
Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba

Mimo tuto emisi vyšlo v sérii Umění ve stejném roce Hložníkovo dílo Býci. Mezi poslední známkové realizace patří použití Hložníkových ilustrací ke Starému a Novému zákonu v projektu tříleté emisní řady Duchovní obnova 1997, 98 a 99, tedy realizované po jeho smrti.
Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba

Jedná se o ilustrace z cyklu orientovaného na náboženské téma. Autor tyto práce tvořil v sedmdesátých letech, tedy v době, kdy musel opustit pedagogické působení na VŠVU. Definitivní podobu známek této řady dotvořil Martin Činovský“.
Autorka této statě se vůbec nevyjadřuje k autorově známkové tvorbě pro bývalé Československo, kde Vincent Hložník po sobě zanechal řadu krásných známek.
Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba Zpravodaj 2/2007:  Okno k sousedům - Slovensko a známková tvorba

Jak to bylo se známkovou tvorbou slovenských autorů, Vincenta Hložníka nevyjímaje, nám snad časem prozradí pan Rudolf Fischer.

V závěru dnešního okénka přidávám ještě krátkou vzpomínku výtvarníka Ivana Schurmanna. Otázku položil pan Peter Závacký při jednom z rozhovrů. Ako si spomínate na svojho profesora V. Hložníka?
„Majster Hložník formoval nielen náš vzťah k umeniu ale aj k životu. Bol jedným z prvých známych slovenský ilustrátorov, keď medzi jeho najznámejšie diela patria ilustrácie k Andersenovým rozprávkam, Robinsom Crusoe, Gulliwerové cesty, Goetheho Faust.... spolu približne okolo 300 kníh. Ako študenti sme boli práve svedkami jeho, dnes už kultových ilustrácii kníh Rozprávok H.Ch. Andersena z roku 1956 /v preklade Jaroslava Kaňa, pozn. autora/ a Robinsona Crusoe Daniela Defoe jedných z najčítanejších a najobľúbenejších kníh deti a mládeže na celom svete, ktoré zostali dodnes neprekonané.
Aj jeho zásluhou roky neuberajú Andersenovi a Defoeovi čitateľov. Postavy dánskeho rozprávkára v nich pred nami priam ožívali. Ako výtvarník bol profesor Hložník práve vtedy v plnom rozmachu tvorivých síl a rovnako intenzívne sa venoval pedagogickej práci a svojim študentom. Aj preto mal ateliér tohoto profesora a charizmatického človeka medzi študentmi VŠVU najväčšiu príťažlivosť a nie náhodou odtiaľ vyšli viacerí významní umelci našej súčasností. Pre nás bol teda predovšetkým príkladom už svojim dielom. Jeho majstrovstvom a taktiež jeho priam neuveriteľnou plodnosťou. Bol aj mimoriadne inšpiratívny. Študentov dokázal usmerniť pri hľadaní vlastného výtvarného názoru. Aj keď sa zvykne hovoriť jeho absolventom "Hložníkova škola", každý z nich je iný, osobitý a originálny. Učil nás, že ilustrácia nie je iba doplnok k textu, ale niečo ešte navyše, čo umeleckú hodnotu textu ešte znásobí. Umocniť písaný text obrazom. Vypestoval v nás umelecký zmysel pre disciplínu, cit pre náročnú kompozíciu a prepracovanie úderného detailu. To všetko som neskôr pri svojej prvej známke - vypálenie českých dedín Lidíc a Ležák akoby našiel a naplno zúročil. Rovnako pri výtvarných návrhoch Medzinárodný rok ženy a Československá spartakiáda.“
Úvodní texty jsou použity z publikace „Poštová známka a Slovensko“ autorů: Ing. Františka Martinky, Mgr. Antonie Paulinyové a Ing. Andrey Surové.

Autor: Josef Fronc | 26. 4. 2008

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář

Související články


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223