Zpravodaj 2/2006: Ladislav JIRKA – rodák z Třemošné

Zpravodaj 2/2006: Ladislav JIRKA – rodák z Třemošné

První zmínky o Třemošné pocházejí z let 1181 – 1182. Za své jméno vděčí rostlině střemcha, která v té době rostla podél potoka Třemošenka. Původní název obce zněl Střemošná. V roce 1972 byla Třemošná povýšena na město. V současné době má 4665 obyvatel. Nalézá se asi 10 km severně od Plzně, pojedete-li po silnici č. 72 směrem na Žatec a Most. Toto město má bohatou historii, z níž stojí za zmínku některá data: 5. března 1851 hodinu před půlnocí se v domě č.p. 57 v Železném Hamru narodil Václav Brožík, malíř, který nás proslavil po celém světě. 14. června 1857 byla v Třemošné vysvěcena nově vystavěná čtyřboká kaple se zvonovou střechou. 1. května 1872 byl uveden do provozu železniční most přes říčku Třemošenku, který vysta-věl italský stavitel Pietro Righini. Roku 1894 byla v severní části obce vystavěna školní budova. V le-tech 1862 – 64 založil J. D. Starck v Třemošné sklárnu na výrobu tabulového skla a zrcadel. Ta v roce 1911 zahájila jako první v Evropě strojní výrobu tabulového skla. Sklárna byla v roce 1921 přeložena do Rychnova n/Kněžnou z důvodu zastavení těžby uhlí v místním dolu. Třemošná je také známá těžbou kaolinu a výrobou kameninového zboží. V současné době se za Třemošnou nachází také jedno ze středisek společnosti Čepro, a.s., které slouží pro uskladnění pohonných hmot.

Třemošná se může pochlubit ještě několika rodáky, kteří naši vlast proslavili. Hudebník František Šolar – hráč na lesní roh působící převážně v ruském Petrohradu (*1849, †1931); rytec Ladislav Jirka – vyryl řadu motivů na našich bankovkách a stovky československých známek (*1914, †1986) nebo Doc. Ing. arch. Svatopluk Voděra, CSc. vedoucí katedry architektury ČVUT Praha (*1936, †2001).

Zpravodaj 2/2006: Ladislav JIRKA – rodák z Třemošné

Jako filatelista v této reportáži dávám přednost Ladislavu Jirkovi, rytci československých známek. V Třemošné aktivně pracuje Společnost malíře Václava Brožíka, občanské sdružení založené 11. 2. 1999. Cílem Společnosti je sdružovat občany, kteří mají zájem poznávat dílo a život malíře, jehož monumentální historická plátna zdobí nejen Národní divadlo, Staroměstskou radnici a Národní muzeum v Praze, ale jsou rozptýlena i po celém světě. Také sběratelé československých a českých známek mají tu čest obdivovat na poštovních známkách emise Umění tři z mnoha obrazů malíře a kreslíře – především historických výjevů – Václava Brožíka. Vzhledem k tomu, že se ani na jedné z emisí rytecky Ladislav Jirka nepodílel, vrátím se k nim v jiném článku.

Zpravodaj 2/2006: Ladislav JIRKA – rodák z Třemošné

Společnost malíře Václava Brožíka je nejen v Třemošné známa mimo jiné tím, že se aktivně podílí na kulturně společenském životě města. Nestalo se tak náhodou, že jsem se v Informacích SČF dočetl od našeho předsedy L. Brendla o výstavě, kterou tato Společnost v Třemošné zorganizovala u příležitosti 20.výročí od úmrtí našeho rytce. Protože jsem Informace SČF obdržel až začátkem března a výstava 16. března končila, neměl jsem mnoho času na to, naplánovat si cestu do Třemošné, abych výstavu shlédl, neboť obdobnou výstavu, kterou pořádalo Poštovní muzeum v Praze v dubnu 2005, jsem nenavštívil. Shodou okolností jsem nemohl do Třemošné dříve, jak ve středu 15. března. Budovu MÚ jejíž součástí je Výstavní síň V. Brožíka jsem nalezl snadno. Již z dálky jsem viděl plakáty, zvoucí k návštěvě výstavy. Až z bezprostřední blízkosti jsem se dočetl, že výstava je otevřena až od 15.00 hodin. V té době jsem již měl domluvený termín schůzky v Praze na jednání se zástupci banky, proto mi zbylo jediné, pokusit se domluvit s někým, kdo mi shlédnutí výstavy umožní již v poledne. Na MÚ jsem oslovil matrikářku paní Boženu Kreuzovou a udělal jsem dobře. Ta na nic nečekala, sehnala klíče od výstavní síně a povolala pana Antonína Bumbálka, aby se dostavil za účelem průvodce po výstavě. Pan Bumbálek byl velice ochotný, jako člen Společnosti a manžel paní Boženy Bumbálkové – předsedy Společnosti malíře Václava Brožíka mi řekl, že nepustit filatelistu na takovou výstavu třeba o půlnoci by byl hřích. Na tomto místě bych chtěl všem zúčastněným ještě jednou poděkovat za to, že mi umožnili výstavu shlédnout a napsat tak o ní tuto krátkou reportáž.

Není tajemstvím, že jednou ze dvou dcer pana L. Jirky je Libuše Knotková, kterou známe z výtvarných návrhů českých známek, na kterých pracuje se svým manželem Jaromírem Knotkem. Díky jejich přístupu mohla být výstava zorganizována bez materiálů uložených v depozitáři Poštovního muzea. Mohu s jistotou říci, že výstava byla originální a návštěvníci mohli vidět zajímavěji uspořádané rytiny a známky než na výstavě v dubnu 2005 v Poštovním muzeu.

Zpravodaj 2/2006: Ladislav JIRKA – rodák z Třemošné

Na fotografii vidíte paní Boženu Kreuzovou, která se stále stará o matriku na úřadu v Třemošné.

Jak jsem se od pana Bumbálka dále dozvěděl, vernisáž výstavy proběhla 23. února za účasti asi 70ti pozvaných hostů, mezi nimi nechyběl starosta města Třemošná pan Jaromír Zeithaml, manželé Knotkovi, druhá dcera pana Jirky paní MUDr. Olga Vyhnálková s dcerou, předseda SČF Ing. Lumír Brendl, který pronesl úvodní slovo a řada dalších včetně deseti členů plzeňského KF 3-13 v čele s předsedou Josefem Kotkem.

Ačkoli by se dalo předpokládat, že ve městě se čtyřmi a půl tisícem obyvatel a slavnými rodáky z oblasti výtvarného umění bude ustaven místní klub filatelistů, není tomu tak. V Třemošné nikdy žádný filatelistický spolek nepracoval, museli se tak filatelisté scházet se svými plzeňskými kolegy v Plzni. Pan Bumbálek pro mne vypátral současné aktivní třemošenské filatelisty. Patří k nim pan J. Chaloupka a J. Stupka.

Zajímavé na Třemošné a vztahu ke známkové tvorbě je ještě jedna událost. V roce 1957 vyhlásilo UNESCO prostřednictvím SPU soutěž členských zemí na návrhy poštovních známek mezi dětmi základních škol s námětem „Přátelství mezi dětmi celého světa“. Rozepsání soutěže pro naše školy provedlo ministerstvo školství a kultury. Z došlých návrhů vybrali členové výtvarné komise ministerstva školství a členové výtvarné komise pro známkovou tvorbu při ministerstvu spojů ty nejzdařilejší. Volba padla právem pro návrhy dětí z výtvarného kroužku IV. třídy osmileté školy v Třemošné. Zásluhu na tom měla zajisté i zapálená učitelka kreslení paní Milada Králová (†13. 5. 2005). Je s podivem, že ani toto „vítězství“ třemošenských dětí nedalo počin k založení filatelistického kroužku na škole a ni později v Domě dětí. Jaký je současný osud mladých výtvarníků - tehdejší Ireny Procházkové a Vladimíra Šumy, se mi prozatím nepodařilo zjistit. Snad budu mít ještě příležitost se k vítězným známkám, které vyšly v říjnu 1958, vrátit. Protože ani na této emisi se rytecky pan Jirka nepodílel, nebudu se k ní nyní podrobně vyjadřovat.

O Ladislavu Jirkovi je možné si přečíst také ve filatelistické literatuře. Jednu zajímavou stať napsal o sobě sám Jirka. Nechci zde opisovat začátky jeho rytecké kariéry v Tiskárně bankovek Národní banky československé v Praze ani vyjmenovávat všechny známky, které Ladislav Jirka rytecky vytvořil. K rytectví přivedl Ladislava jeho starší bratr Vratislav, který se již v Plzni u Ferdinanda Malínského rytectví učil. O jeho povolání tak bylo rozhodnuto.

Zpravodaj 2/2006: Ladislav JIRKA – rodák z Třemošné

Ta správná atmosféra na mě čišela z každého vystaveného panelu, který byl návštěvníkům výstavy k dispozici. Od ryteckých počátků na bankovkách až po autoportrét V. V. Reinera z emise Pražský hrad.

Jediný Lumír Brendl napsal o tomto rytci našich známek článek do zahraničního časopisu. Jednalo se o newyorský filatelistický týdeník „STAMPS“. Článek pod názvem „A Master Engraver of Czechoslovakia“ vyšel v angličtině již 2. 11. 1974.

Zpravodaj 2/2006: Ladislav JIRKA – rodák z Třemošné

Přestože po dobu aktivní práce na naší známkové tvorbě spolupracoval nejvíce nejprve s Karlem Svolinským, v pozdější době byl neodmyslitelným partnerem Jaroslava Lukavského. Zásluhy tohoto tvůrce známek ocenila letošní první emise Tradice české známkové tvorby. Připomenula leteckou známku (Pofis č. L 56) v rytině L. Jirky. Rudolf Fischer mě prozradil zatím neznámou podrobnost. Původní Jirkovo autorství ryteckého přepisu 30 h známky s leteckým pohledem na Pražský hrad v roce 1967 je nesporné. Avšak novým tvůrcem současné rytecké transpozice téže známky vydané 20. ledna 2006 v hodnotě 7,50 Kč je Bedřich Housa. Tento nestor našich rytců coby přítel Lukavského námět této znovu oživené známky rovněž vybral. Jinými slovy není oslavován jen Lukavský, ale i Jirka, protože Housa podle Jirkovy původní rozkresby vytvořil svou, z gruntu novou liniovou kresbu, podle které přeryl Lukavského známku i Jirkovu rytinu. Podobně je tomu u FDC. Housa vybral leteckou pětikorunovou (Pofis č. L 62), kterou původně vyryl barevně Josef Herčík. Housova nová rytina FDC je ovšem jednobarevná a bez siluety figury Lukavského, vyhlížejícího z okna svého atelieru na nábřeží, stejně jako bez kříže a monogramu J. H. u hrobu na Vyšehradě. (Kolik našich známek skrývá tajemnosti jejich rytců?)

Výstava byla dostupná 19 dní, navštívilo ji odhadem na 270 návštěvníků. V knize návštěv jsme napočítali 199 podpisů, ale ne každý se do knihy zvěčnil. Uvidíme, jaký ohlas bude mít výstava v roce 2007, kdy bylo přislíbeno otevřít Jirkovu výstavu v Plzni v galerii U Andělíčka. Již nyní zvu všechny příznivce poctivé rytiny.

Aby v této reportáži zaznělo něco nového, požádal jsem o malou vzpomínku na Ladislava Jirku tehdejšího vedoucího známkové tvorby, pana Rudolfa Fischera, který mi opět rád vyhověl.

Autor: Josef Fronc | 14. 4. 2007

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223