Zpravodaj 2/2005: PRVNÍ PRAŽSKÉ REVOLUČNÍ VYDÁNÍ Z ROKU 1918 - tzv. Pražský přetisk I (malý znak)

Na podzim roku 1918 vzniklo na troskách Rakousko-Uherské monarchie několik nových států, mezi nimi i Československo. Myšlenka vzniku samostatného státu na našem území však byla starší a česká politická reprezentace v zahraničí o něj usilovala již v průběhu velké (I. světové) války. Důležitým krokem byla Pittsburská dohoda z 30.5. 1918, v níž se zástupci českých a slovenských krajanů žijících ve Spojených státech amerických vyslovili pro společný stát. Ve Washingtonské deklaraci z 18.10. 1918 pak T.G. Masaryk na žádost presidenta W. Wilsona charakterizoval budoucí československý stát. Tak zbýval již jen krůček, aby představitelé Československé národní rady v čele s E. Benešem v Ženevě vyhlásili 28.10. 1918 samostatný stát. Na toto prohlášení okamžitě zareagoval celý národ a státní moc přešla do rukou Národního výboru.

Tyto revoluční události nezůstaly bez odezvy ani v oboru poštovnictví. První reakce na vznik nového státu se začaly objevovat na dosud platných rakouských známkách. Jak uvádí Monografie čs. známek [1] a publikace Československé známky [4], objevilo se ihned několik „typů“ přetisků na rakouských známkách, které v omezené míře vznikaly na různých místech jako reakce na vznik nového státu. Vždy šlo o soukromé přetisky reagující na popřevratovou dobu. Ještě před vznikem republiky byly revolučním výborům předkládány různé návrhy přetisků, ale všechny byly jako nevyhovující zamítnuty. Prvním „přijatým“ byť neoficiálním a tudíž neúředním přetiskem byl První pražský revoluční přetisk z 30.10. 1918. V té době totiž byly na území republiky stále v platnosti rakouské předpisy, které nepovolovaly žádné úpravy známek, nicméně poštovní úřady tyto soukromé přetisky po jistou dobu tolerovaly. U zrodu tohoto přetisku stál tehdejší pracovník Národního výboru Josef Rössler-Ořovský. Byl to právě on, kdo nechal zhotovit z původního štočku s kresbou malého znaku s českým lvem a královskou korunou, používaného v záhlaví tiskovin Zemského výboru, upravený štoček doplněný nápisem „PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ VLÁDA“. Původní přetisk byl sestaven z ruční sazby, z níž byly později zhotoveny stereotypové štočky o 4 polích. Původním přetiskem bylo na přelomu října a listopadu 1918 ve Wiesnerově tiskárně v Praze přetištěno menší množství rakouských známek s obrazem císařské koruny, císaře Karla I. a státního znaku (malého i velkého formátu) a spěšných známek pro tiskoviny (obdélník s hlavou Merkura). Přetisky na známkách velkého formátu se vyskytují na obyčejném papíru, hodnoty 2 a 3 K i na papíru žilkovaném. Později vydané rakouské známky 4 a 10 K na žilkovaném papíru se s původním přetiskem nemohou vyskytovat (vyšly až po vzniku ČSR) a pocházejí tedy pouze z pozdějšího dotisku (dotisků?). Celkový náklad známek s přetisky nebyl oznámen a není ani znám.

Některé starší katalogy a publikace uvádějí dva „typy“ přetisku [1], jiné 3 „typy“ přetisku [2] a [4], kde třetím „typem“ jsou označovány známky s přetiskem ze stereotypového štočku s poukazem na rozdílný tvar písmene „Č“. Domnívám se, že ve všech třech případech nejde o „typy“, ale o „druh“ přetisku, a to ve třech různých provedeních. U každého druhu lze pak typy rozlišovat. U rakouských výplatních známek je znak umístěn pod nápisem, u spěšných známek vedle nápisu:

A) znak s českým lvem je pod nápisem - z původní ruční sazby – 2 varianty se 2 typy přetisku
B) znak s českým lvem je pod nápisem – ze stereotypového štočku obsahujícího 2 typy + 2 typy
C) znak s českým lvem je vlevo od nápisu – 2 typy z ruční sazby + 2 typy ze stereotypového štočku

Přetisk druhu A) – z původní ruční sazby

Původní přetisk tohoto druhu byl sestaven z ruční sazby s tenkým hůlkovým písmem. Tímto přetiskem bylo opatřeno nepatrné množství známek nižších hodnot. Přetisk se jevil příliš jemný, proto byl ihned sestaven nový se silnější sazbou písma. Tato změna se projevila v celkovém prodloužení nápisů, postavení a tvar písma však zůstaly zachovány – obr. 1a a 1b.

Zpravodaj 2/2005: PRVNÍ PRAŽSKÉ REVOLUČNÍ VYDÁNÍ Z ROKU 1918 - tzv. Pražský přetisk I (malý znak)

Zpravodaj 2/2005: PRVNÍ PRAŽSKÉ REVOLUČNÍ VYDÁNÍ Z ROKU 1918 - tzv. Pražský přetisk I (malý znak)


I.typ – pravý horní roh znaku šikmo sražený vpravo, horní hrana znaku má hrbolky, písmeno „P“ PROVISORNÍ je níž, písmena „SO“ jsou těsně u sebe, druhé písmeno „S“ je ve spodní části poškozeno, písmeno „V“ VLÁDA je níž

II. typ – pravý horní roh znaku je ostrý, horní hrana je prohloubena, písmena „V“ a „I“ PROVISORNÍ jsou výše, písmena „SO“ jsou těsně u sebe, písmeno „V“ VLÁDA níž a nápis VLÁDA je mírně posunut vpravo

Celkové množství původních přetisků zhotovených z ruční sazby bylo tak nepatrné, že se mezi veřejnost vůbec nedostalo. Prakticky celý náklad byl rozebrán pracovníky Národního výboru a poslanci v zemské sněmovně. Až zpráva v denním tisku o vydání známek s přetiskem vzbudila značný zájem filatelistické veřejnosti. Snaha o uspokojení tohoto zájmu byla důvodem ke zhotovení stereotypového štočku, z nějž byly v 1. polovině roku 1919 dodatečné pořízeny přetisky na rakouských známkách, dodaných Klubem českých filatelistů a určené především pro něj. Tento „dotisk“ byl proveden v Knappově tiskárně v Praze. Ani v tomto případě není náklad dotisků znám; lze však předpokládat, že byl oproti původnímu nákladu z ruční sazby značný.

Jakkoliv se může zdát, že všechny přetisky jsou stejné, není tomu tak. Přetisk byl proveden knihtiskem, tehdy v podstatě nedokonalou technikou, což se při tisku projevilo výraznými odchylkami. Všechny prameny shodně uvádějí u stereotypového štočku 4 nerozlišená pole. Určité pochybnosti a nepřesnosti byly hlavním důvodem, proč jsem se pokusil na základě shromážděných údajů i vlastním poznáním tato pole vzájemně odlišit a zaplnit tak bílé místo v literatuře. Z různých pramenů jsem se doslechl, že v minulosti byly poznatky o tomto přetisku údajně některými sběrateli a badateli zdokumentovány, avšak osobně jsem ve starších ročnících Filatelie ani jiné literatuře nic podrobnějšího nenašel.

Literatura [1] i [4] shodně uvádí, že pro stereotypový štoček bylo použito původního přetisku I. typu sestaveného z ruční sazby. Já si myslím, že tomu bylo jinak. Z předtiskové přípravy stereotypového štočku je zřejmé, že vlisováváním otisku původního štočku z ruční sazby do matricové lepenky a následným stereotypováním, nemohlo dojít k takovým odchylkám v postavení jednotlivých písmen v nápisu „PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ VLÁDA“, které se po odlití štočku projevily při dotisku. Kopírováním totiž nelze dosáhnout jiného vzájemného postavení jednotlivých liter. Domnívám se, že pro zhotovení nápisu u stereotypu byly opět použity litery stejného typu písma, jako u ruční sazby, a z původních přetiskových sestav byl použit pouze znak I. typu. Toto zjištění mi pomohlo jednoznačně identifikovat známky z původního tisku a pozdějšího dotisku. Na obrázku 2 vpravo je znázorněn zvětšený detail odchylky v postavení nápisů jednotlivých druhů přetisku A) a B). V případě ruční sazby A) prochází osa písmene „V“ z vnější strany (zleva) svislicí písmene „L“; u stereotypů B) osa písmene „V“ prochází na vnitřní straně (zprava) svislicí písmene „L“. S poukazem na fakt, že původní přetisk a dodatečný přetisk byly provedeny každý v jiné tiskárně, se tak znovu potvrdilo staré přísloví: Když dva dělají totéž, není to totéž.

Zpravodaj 2/2005: PRVNÍ PRAŽSKÉ REVOLUČNÍ VYDÁNÍ Z ROKU 1918 - tzv. Pražský přetisk I (malý znak)


Přetisk druhu B) – z původního stereotypového štočku
Při rozlišování jednotlivých polí u stereotypového štočku jsem opět vycházel z fáze přípravy, kde dochází při otiskování ke změnám oproti původní předloze. Tyto poznatky mi pak napomohly k identifikaci každé jednotlivé známky. Pro každé pole jsou vzniklé vady charakteristické a svou povahou odpovídají typu. Hlavní rozlišovací znaky přetisku druhu B) jsou zobrazeny na obr. 3 a 4.

I. typ – písmeno „P“ PROVISORNÍ je předkloněno; úzké písmeno „Č“; háček nad „Č“ nepoškozen, písmeno „L“ ČESKOSLOVENSKÁ – kolmé; VLÁDA – předkloněno; příčka 2. písmene „A“ VLÁDA – ohnuta vlevo dolů, Znak – slabý bod v koruně lva

II. typ – písmeno „P“ PROVISORNÍ je předkloněno; široké písmeno „Č“, háček nad „Č“ zleva zkrácen, písmena „K“ a „L“ ČESKOSLOVENSKÁ – předkloněno; písmeno „L“ VLÁDA – kolmé, příčka 2. písmene „A“ VLÁDA – ohnuta vlevo nahoru; Znak – výrazný bod v koruně lva

Zpravodaj 2/2005: PRVNÍ PRAŽSKÉ REVOLUČNÍ VYDÁNÍ Z ROKU 1918 - tzv. Pražský přetisk I (malý znak)


Přetisk druhu B) – z dodatečně zhotoveného stereotypového štočku
Překopírováním původního stereotypového štočku vznikly další dva typy přetisku tohoto druhu1), často označované jako 2. náklad – tzv. Šulovy přetisky. Proti původním přetiskům vykazují značné rozdíly; při velkém zvětšení zjistíme, že neodpovídá délka nápisů původnímu štočku a znak má menší rozměry.

Ia. typ – písmena „P“ a „R“ PROVISORNÍ jsou předkloněné, malý bod nahoře v písmenu „V“; široké písmeno „Č“ zleva seříznuto, háček nad „Č“ nepoškozen, písmeno „L“ ČESKOSLOVENSKÁ - kolmé; písmeno „L“ VLÁDA – zakloněné, příčka 2. písmene „A“ VLÁDA – vodorovná, Znak – bez bodu v koruně lva

IIa. typ - pata písmene „P“ PROVISORNÍ je seříznuta, „O“ vejčitého tvaru; široké písmeno „Č“ - nepoškozené, písmeno „L“ ČESKOSLOVENSKÁ – kolmé; písmeno „L“ VLÁDA – kolmé, příčka 2. písmene „A“ VLÁDA ohnuta vlevo nahoru; Znak – bez bodu v koruně lva

Zpravodaj 2/2005: PRVNÍ PRAŽSKÉ REVOLUČNÍ VYDÁNÍ Z ROKU 1918 - tzv. Pražský přetisk I (malý znak)


U všech typů stereotypového štočku je horní hrana znaku nerovná a vůči nápisu nad ním ve vodorovné poloze. Jeho pravý horní roh je vždy seříznut (otupen). U pozdějších dotisků vlivem značného opotřebení štočku jsou písmena nápisu hrubší a silnější. Totéž se týká i kresby znaku, v němž mohou některé detaily zanikat nebo splývat.

Rozlišení typů potvrzuje, že 4 pole stereotypového štočku byla uspořádána do čtyřbloku, kde v prvním sloupci je vždy I. typ (Ia. typ) a ve druhém sloupci II. typ (IIa. typ). Pokud se vyskytnou jiné kombinace spojených typů než je zde uvedeno, jde zřejmě o spekulativní dotisk z pozdější doby nebo dokonce o padělek, kterých se u tohoto druhu přetisku vyskytuje celá řada. Na tuto skutečnost upozorňují prakticky všechny katalogy a potvrzuje ho i [1] - jeden z nejznámějších padělků je zde vyobrazen a popsán. Na základě zkušeností získaných několikaletým zkoumáním a porovnáváním těchto přetisků jsem zjistil, že bohužel nejde o jediný padělek, vyobrazený v této části Monografie. Podle mého názoru je další na téže straně (str. 67) na obr. 93d vpravo - viz obr. 5. V textu u obrázku je přitom uvedeno, že jde o původní a dodatečný tisk ze stereotypového štočku, který se vyznačuje sytější barvou a jeví značné opotřebení štočku. Vyobrazená známka 5h císařská koruna s přetiskem z pozdějšího dotisku však vykazuje na první pohled hned několik odlišností od původního stereotypového přetisku.

Zpravodaj 2/2005: PRVNÍ PRAŽSKÉ REVOLUČNÍ VYDÁNÍ Z ROKU 1918 - tzv. Pražský přetisk I (malý znak)


Rozdíly jsou následujících detailech:
- písmeno „V“ je zakloněné a písmeno „I“ v PROVISORNÍ je výrazně menší
- nápis „PROVISORNÍ“ je posunut o cca 1/2 písmene vlevo oproti nápisu „ČESKOSLOVENSKÁ“
- nápis „VLÁDA“ je o cca 1/4 písmene posunut vlevo oproti nápisu „ČESKOSLOVENSKÁ“ – postavením odpovídá II. typu přetisku z ruční sazby
- znak pod nápisem je nakloněn doleva (pravý roh znaku je vyvýšen) – celkově se znak podobá I. typu z ruční sazby

Postavení nápisů „PROVISORNÍ“ a „VLÁDA“ vůči nápisu „ČESKOSLOVENSKÁ“ tak neodpovídá ani původnímu štočku z ruční sazby, byť se částečně podobá jeho II. typu, ani žádnému z typů stereotypového štočku. Výše uvedené skutečnosti tento padělek dostatečně a jednoznačně identifikují. Celkově pak přetisk působí dojmem jakéhosi hybridu. Proto nemůže jít ani o pozdější dotisk, ale o primitivní padělek, který unikl pozornosti autorů publikace [1]. Tento padělek je až nápadně podobný (ne-li identický) padělku na který upozorňuje publikace [4] s tím, že vznikl v roce 1928 a byl rozšiřován mezi sběratelskou veřejnost. Smutné na tomto padělku je fakt, že znalec pan Lešetický jej považoval za originál a jako takový ho opatřoval svou zkušební značkou! V této souvislosti bych chtěl varovat všechny sběratele před nákupem těchto padělků přetisku – viz obr. 6, který se vyskytuje i v různých kombinacích (převrácený přetisk, převrácený znak apod.).

Zpravodaj 2/2005: PRVNÍ PRAŽSKÉ REVOLUČNÍ VYDÁNÍ Z ROKU 1918 - tzv. Pražský přetisk I (malý znak)


Přetisk druhu C) – z původního stereotypového štočku
Pokud jde o rozlišení typů u známek spěšných s přetiskem druhu C) – obr. 7, došel jsem k podobným závěrům i zde. I tady je možné rozlišit dva druhy přetisku se dvěma typy - původní přetisk z ruční sazby s nápadně stejnými rozlišovacími znaky jako u přetisku druhu A). Stejně jako v předchozím případě u přetisku druhu B) bylo použito pro výrobu stereotypového štočku původního přetisku z ruční sazby I. typu. Rozdíly jsou však tak nepatrné, že je běžnými zvětšovacími prostředky nelze téměř identifikovat, proto i jejich vyobrazení postrádá smysl. Za pozornost stojí snad jen uvést následující rozdíly u stereotypového štočku:

Zpravodaj 2/2005: PRVNÍ PRAŽSKÉ REVOLUČNÍ VYDÁNÍ Z ROKU 1918 - tzv. Pražský přetisk I (malý znak)


I. typ – levá nožka písmene „N“ ČESKOSLOVENSKÁ je ve spodní části prohnuta dovnitř písmene
- ve znaku nad 1. drápem zleva levé nohy lva je svislá ryska prohnutá
II. typu - písmena jsou standardní a svislá ryska nad 1. drápem kolmá. Ve velkém zvětšení lze porovnáním nápisů pozorovat mírné rozdíly mezi jednotlivými typy v postavení písmen a velikosti znaku a rozdílné vzdálenosti nápisu od znaku.

Ačkoliv tyto přetisky z historického hlediska spadají do období 1. republiky, byla jim věnována minimální pozornost a jsou doposud trochu opomíjeny. V dnešní době, kdy dochází k výměně generací sběratelů a opět narůstá obliba známek ČSR I, pokládám za nutné upozornit na nejnovější poznatky a na možné padělky těchto známek. Vždyť právě v mnohých sbírkách starších sběratelů, které se dnes rozprodávají, jich může být ukryto velké množství. Mnohdy ani tito sběratelé netušili, že na různých burzách nakupovali padělky těchto známek. Původní stereotypový štoček byl ještě dlouhou dobu v majetku tiskárny, než byl předán do archívu Národního výboru2). Jak jsem uvedl výše, pro tzv. 2. náklad (Šulovy přetisky) musel být vyroben štoček nový. Dnešní cenové záznamy známek s přetiskem odpovídají nejlevnějším typům pocházejícím z dotisku z roku 1919 nebo možná ještě pozdějším. V nejlevnější variantě na výplatních známkách se sice katalogová cena pohybuje na úrovni 100 Kč za kus, ale nikdo z nás nemá zájem za své peníze nakupovat bezcenné padělky. Obdobná cenová situace je i na trhu, kdy je celá série RV 1-21 (většinou z pozdějších dotisků) nabízena v ceně okolo 6.000 Kč. Známky z původního nákladu (přetisk z ruční sazby) se většinou neobjevují ani v aukcích. Zde jsou nabízeny pouze celistvosti s těmito známkami v různém uspořádání. Vždy ale jde o přefrankované dopisy, pocházející z filatelistické korespondence období od 3. do 18.11.1918. V této době totiž nebyly dopisy a zásilky s upravenými známkami na poštách pozastavovány ani zatěžovány doplatným. Vzácnost známek s původním přetiskem z ruční sazby tak není z těchto důvodů v katalozích dosud nijak cenově odlišena od dodatečných dotisků.

A zajímavost na závěr. Většina známek s tímto přetiskem, které jsem viděl a měl možnost zkoumat, byla opatřena starou znaleckou značkou R. Gilberta. U jednoho kusu byla zkušební značka umístěna na zadní straně uprostřed3), u všech ostatních pak v levém dolním rohu. Přetisk na ní odpovídá IIa. typu. Chtěl snad umístěním své značky pan Gilbert tento přetisk, často též označovaný jako 2. náklad (tzv. Šulovy přetisky) odlišit od původního nákladu? Spekulace v tomto případě není na místě. Proč se tomu tak stalo nebo co pana Gilberta k tomu vedlo se dnes již nedozvíme - již dvacet let není mezi námi.

Na závěr bych chtěl poděkovat panu JUDr. Ing. Františku Benešovi, CSc. za poskytnutí srovnávacího materiálu ke studiu a odborné konzultace k této problematice, bez nichž by tento článek nemohl vzniknout.

Vojtěch Řezníček
vojtech.reznicek@seznam.cz

Psáno pro Zpravodaj SSČSZ SČF a časopis Filatelie

Literatura:
[1] – Kvasnička Z.: Monografie čs. známek, I. díl, Pofis, Praha 1968, str. 65-7
[2] – Novotný L.: Specializovaná příručka pro sběratele československých známek, Praha 1970, str. 495-6
[3] – Pofis: Katalog československých známek, Praha 1975, str. 508
[4] – Hirsch E.-Franěk J.: Československé známky, Praha 1935, str. 110-116

1) Je více než pravděpodobné, že byly vytvořeny štočky nové, a to zkopírováním původního stereotypového štočku klasickou knihtiskovou technikou leptáním. Současně byl nový štoček vyretušován a obroušen. Jen tak lze totiž vysvětlit zmenšení (zkrácení) nápisů včetně úprav některých písmen a zmenšení znaku až o 0,1 mm v obou směrech (tj. jak na výšku, tak i na šířku).
2) [1] uvádí, že se tak stalo až v roce 1930; naopak [4] uvádí, že se tak stalo již po dodatečném dotisku v roce 1919
3) poloha značky pro známky nevydané, zkusmé tisky, návrhy a VZOREC


Autor: Vojtěch Řezníček | 20. 12. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223