Zpravodaj 2/2005: Perforace známek České republiky (1)

Přestože je perforaci známek České republiky věnována poměrně velká pozornost, stále postrádám materiál, který by se touto problematikou zaobíral komplexněji. Zřejmě katalog [1] se jako první věnoval rozlišení poštovních známek České republiky podle průměru perforačních otvorů. Teprve článek [2] však rozpracoval systém, který je dodnes používán, i když v současnosti přestává plně vyhovovat sběratelským požadavkům. Z uvedeného důvodu se chci v několika článcích podrobněji zabývat perforací a zároveň navrhnout nový postup pro její rozlišování u známek České republiky tištěných rotačním ocelotiskem kombinovaným s hlubotiskem (OTr + HT) v PTC, a. s.

I. Blokové perforátory – varianty vzniklé vyjmutím perforačních razníků


S velkým zaujetím jsem si přečetl ve Zpravodaji č. 1/2005 článek J. Fronce o perforátorech používaných v PTC, a. s.. O uvedenou oblast se dlouhodoběji zajímám a tak jsem byl velice rád, že jsem se mnoho nového dověděl. Přesto se vším, co bylo v článku uvedeno, nemohu souhlasit. Jedná se především o tvrzení v samém závěru, že tzv. stovkový perfo-rátor (pro formát známky 19 x 23 mm či 23 x 19 mm), který se vyznačuje vychýleným perforačním otvorem mezi ZP 45 a 46, je používán i v současnosti, a to pro tisk známek dvojnásobného formátu na šířku (tzn. po vyjmutí razníků ze sudých sloupců). Při ověřování tohoto tvrzení u předmětných známek jsem došel k odlišným závěrům. Dle mých zjištění byl po-užit standardní dlouhodobě používaný perforátor, který je určen pro perforaci známek formátu 40 x 23 mm (23 x 40 mm). Přesto k vyjmutí perforačních razníků a k použití blokového perforátoru pro odlišné uspořádání známek dochází poměrně často, i když v jiných případech. Na některé příklady u známek tištěných OTr + HT v PTC, a. s. se pokusím upozornit.

Základní dělení perforátorů je na blokové a tzv. zahrádkové [3]. Blokovým perforátorem se vyrábí rámcové zoubkování a zahrádkovým hřebenové zoubkování. Pro potřeby tohoto článku (včetně následujících) je za „standardní přepážkový list“ považován takový arch známek, k jehož výrobě byly použity veškeré perforační razníky blokového perforátoru (výjimkou je vynechaný perforační otvor z důvodu závady na perforátoru). Blokové perforátory dělíme:

pro formát obrazu známky 19 x 23 mm, kdy se vždy jedná o PL (arch) pro 100 známek včetně kupónů,
pro formát obrazu známky 23 x 30 a 23 x 40 mm, kdy se vždy jedná o PL (arch) pro 50 známek včetně kupónů,
pro formát obrazu známky 33,5 x 33,5 mm, kdy se vždy jedná o PL (arch) pro 35 známek včetně kupónů.

„Speciální přepážkový list“ vždy obsahuje menší počet známek včetně kupónů než standardní přepážkový list. Ve většině případů jsou jeho rozměry menší. Pro potřeby tohoto článku jsou tedy za speciální přepážkové listy považovány archy o menším počtu známek včetně kupónů (např. 30ti kusový arch známek kat. 247, 700. let královského horního práva). Patří sem i aršíky a sešitkové listy.

Téměř každý perforátor lze identifikovat podle odchylek v perforaci. Na základě porovnávání těchto odchylek (identifikačních znaků) jsem provedl rekonstrukci polohy některých známek, kterou by zaujímaly ve standardním přepážkovém listu. V něm je zároveň vyznačena plná perforace, tedy bez úpravy (bez vyjmutí přebytečných perforačních razníků). Do standardního PL jsem nakonec zanesl polohu speciálního/speciálních PL.

Jak je již shora uvedeno, standardní PL pro známky formátu 23 x 30mm (30 x 23 mm) je určen pro 50 poštovních známek. Identifikačním znakem archů se středními perforačními otvory (SPO) je mezi filatelisty dobře známé výrazné vychýlení pátého perforačního otvoru (dále „PO“) vlevo mezi ZP 15 a 16 (případně mezi ZP 24 a 29). Některé speciální PL EUROPA – Slavné ženy - Ema Destinnová (kat. 114), které obsahují 10 známek, mají shodně vychýlený PO, i když mezi ZP 8 a 9. Při výrobě PL Ema Destinnová byl tedy použit perforátor, u něhož byly vyjmuty některé perforační razníky. S využitím této informace můžeme oba speciální PL umístit do pozice, kterou zaujímaly ve standardním PL (viz obr. 1).

Zpravodaj 2/2005: Perforace známek České republiky (1)

Obr. 1 – zanesení polohy speciálních PL do standardního PL s vyznačením perforace před úpravou

Zpravodaj 2/2005: Perforace známek České republiky (1)

Obr. 2 - poloha aršíků ve standardním PL s vyznačením perforace před vyjmutím „přebytečných“ perforačních razníků

U aršíku kat. A110-113, Ochrana přírody - Chránění savci byl použit perforátor pro formát obrazu známky 23 x 40 mm. Za použití stejných postupů tzn. na podkladě jedinečně vychýlených perforačních otvorů, lze určit polohu aršíků ve standardním PL (viz obr. 2).

Na dalších příkladech z praxe si ukážeme, jak u jednoho z blokových perforátorů dochází k vyjmutí perforačních razníků tak, aby perforace vyhovovala různým požadavkům. Jedná se o perforátor určený pro perforaci známek formátu 19 x 23 mm či 23 x 19 mm, tzn. standardní PL pro 100 známek včetně kupónů. I zde lze na základě identifikačního znaku – vychýleného perforačního otvoru (pátý PO zleva mírně vychýlen dolů – viz detail v obr. 3a) odvodit polohu jednotlivých známek a kupónů. Na prvním obrázku (obr. 3a) je uveden příklad známky kat. 244, Brno 2000. Zde je velikost standardního a speciálního PL shodná. U speciálního PL však napočítáme pouze 65 známek včetně kupónů tzn., že vyjmutím perforačních razníků došlo ke snížení počtu známkových polí. Na druhém obrázku (obr. 3b) je uveden příklad rozmístění známek kat. 247, 700. let Královského horního práva – Kutná Hora. Zde byl vedle speciálního PL o 30 známkách zároveň vyráběn i sešitkový list o 8 známkách a 4 kupónech. V sešitkovém listu najdeme předmětný identifikační znak - mírně vychýlený perforační otvor dolů (viz žlutá šipka). Tisk známek nebyl proveden v první a čtvrté řadě standardního PL (obr. 3b). Tyto řady byly využity pro okraje archu a sešitkového listu. Porovnáme-li rozmístění známek a kupónů u obou emisí (obr. 3a, 3b), pak zjistíme, že je odlišné. Proto ani vyjmutí perforačních razníků nebylo stejné.

Z materiálu, který mám k dispozici, mohu dále potvrdit použití tohoto perforátoru např. u známek EUROPA – Přírodní rezervace a parky (kat. 216 a 217). Zde došlo k vyjmutí perforačních razníků tak, aby jedním úderem perforátoru byly najednou operforovány známky čtyř speciálních PL.

S ohledem na technické možnosti skeneru není obraz známek na celé části archu, ale pouze na jeho části.

Zpravodaj 2/2005: Perforace známek České republiky (1)

obr. 3a – formát známek jednoznačně ukazuje na to, které perforační razníky musely být vyjmuty

Zpravodaj 2/2005: Perforace známek České republiky (1)

obr. 3b – poloha archu a sešitkového listu ve standardním “stovkovém“ PL s perforací před úpravou

Doufám, že toto letmé pozastavení u variant blokových perforátorů, které vznikají vyjmutím perforačních razníků, dopomůže k upřesnění si představy o postupech používaných při výrobě poštovních známek v PTC, a. s.

Rudolf OPPOLZER (rudolf.oppolzer@seznam.cz)

[1] Specializovaný katalog poštovních známek a celin České republiky rok 1996, Sekce sběratelů českých známek SSČsZ SČF ve spolupráci se Společností celin SČF
[2] Ing. Procházka, Jan: Vady a odchylky perforace na českých známkách, Filatelie 1997/10/10-11
[3] Vondřich, Miroslav: Tisk poštovních známek v Poštovní tiskárně cenin (5), Filatelie 2004/9/40-41

Autor: Rudolf Oppolzer | 9. 2. 2006

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223