Zpravodaj 1/2006: 13.230 a 1 den činnosti stroje Wifag II

Jak to již na tomto světě bývá, nic netrvá věčně. V tomto článku bych rád shrnul 38 let dlouhou epochu provozu stroje Wifag II, který sloužil od roku 1967 mimo jiné k tisku poštovních známek technikou rotačního ocelotisku kombinovaného až tříbarevným hlubotiskem. Výsledný tisk mohl být tedy až čtyřbarevný. Stroj Wifag II produkoval mimo kolků, kuponů MHD a jiných tiskovin především objemnou škálu poštovních známek, na které se zaměřím. Od roku 1967 do roku 1992 se na něm tiskly známky československé a několikrát i známky zahraniční, od roku 1993 do roku 2003 známky české a slovenské. V důsledku omezení nákladů poštovních známek, „znovuzrození“ tiskové techniky ofsetem a dalším skutečnostem (stav na Slovensku v roce 2004 - přechod k anglickému ofsetu) se technikou OTr+HT tisknou známky od listopadu roku 2003 jen na posledním rotačním stroji Wifag III.

Zpravodaj 1/2006: 13.230 a 1 den činnosti stroje  Wifag II

Stroj Wifag II pořídila tehdejší Technická ústředna spojů (dnešní Poštovní tiskárna cenin) v roce 1966 pro nově postavenou budovu tiskárny v sousedství areálu bývalé Mautnerovy přádelny v Holešovicích. Zde si dovolím citovat: „Volba zcela oprávněně padla na švýcarského dodavatele prvé rotačky. Wifag II byl objednán u firmy GRAPHICART v Bernu 22.11.1962. Cena stroje v obchodní paritě byla 2,100.000; cena SVC Kčs 4.100. PZO Kovo odeslalo objednávku 10. ledna 1963; objednávka byla potvrzena firmou 16. ledna 1963 s dodacím termínem v dubnu 1966. Intervence provedená u dodavatelské firmy prostřednictvím Švýcarské poštovní správy o dřívější dodání stroje nebyla úspěšná. Provozní premiéra (1967) byla součástí změn většího významu: po mnoha letech (od r.1952) různého provizorního rozmístění strojů byla pro tiskárnu (v sousedství „mautnerky“) postavena samostatná účelová budova (zprovozněna r.1968)“. V té době se známky touto technikou tiskly na stroji Wifag I, který byl osazený jednou pozicí hlubotiskovou a jednou ocelotiskovou, avšak v jiné budově areálu. Naše známky tak díky novému stroji začaly být barevně pestřejší a také oblíbenější. Stalo se tak naštěstí krátce před tiskem známek propagujících Světovou výstavu PRAGA 68.

Zpravodaj 1/2006: 13.230 a 1 den činnosti stroje  Wifag II

Stroj Wifag II byl uváděn do provozu během dubna 1966 až července 1967. Za tímto účelem bylo zhotoveno několik válců pro hlubotisk i ocelotisk, aby se stroj zaběhl a obsluha zacvičila. Výsledkem byl tisk barevných „nálepek“ opatřených perforací, logicky ve formátech později používaných pro tisk známek. TF obsahovala 2 x 50 nebo 2 x 25 polí dle formátu pozdějších známek. Pro tiskovou zkoušku samotného rotačního ocelotisku zhotovil rytec Josef Herčík rytinu portrétu Aloise Jiráska. Pod portrétem bylo vyryto jméno Alois Jirásek, letopočet 1851 – 1930 a nápis ZKOUŠKA TISKU – TÚS. Nálepka byla tištěná hnědofialovou barvou a opatřena rámcovou perforací RZ 11 1/4 : 11 1/2. Pro tiskovou zkoušku samotného hlubotisku byly zhotoveny dva válce. Jeden podle fotografie hradu Karlštejna a druhý dle fotografie Vysokých Tater. Na obou nálepkách je vedle názvu motivu také nápis ZKOUŠKA TISKU. Nálepky byly vytištěny jednobarevně v odstínech zelené barvy. Jsou stejného formátu a opatřeny perforací stejným blokovým perforátorem jako zkouška pro ocelotisk.

Zpravodaj 1/2006: 13.230 a 1 den činnosti stroje  Wifag II

Pro tiskovou zkoušku ocelotisku kombinovaného barevným hlubotiskem zhotovil Josef Herčík barevnou předlohu podle fotografie propagační jízdy poštovního dostavníku na Karlově mostě u příležitosti světové výstavy PRAGA 62. Také tato nálepka nese označení TÚS PRAHA – ZKOUŠKA TISKU a je stejného formátu včetně perforace. Je znám PA této nálepky s datem tisku 9.III.67. Ocelotisková barva byla použitá v odstínu černá a hnědá, hlubotiskové barvy v několika odstínech žluté, červené a modré.



Zpravodaj 1/2006: 13.230 a 1 den činnosti stroje  Wifag II

Jako nejdůležitější bylo odzkoušení optického automatického seřizování soutisku a perforace podle nových značek autotronu, jak bylo zařízení pro snímání značek pojmenováno. Jde o dnes běžně známé KBZ, které tehdy měly podobu tenkého obdélníčku rozměru 10 x 1 mm pro každou použitou barvu, umístěné byly na spodním okraji horní poloviny TF, po oddělení PA se vyskytují na současně pojmenovaných PA 1. Vedle těchto značek byla umístěna ještě jedna značka pootočená o 45°, která slouží pro správné umístění perforace.

Také na tomto stroji je umístěné počítadlo, které kromě pořadových čísel PA otiskuje datum tisku. Tisky známek na stroji Wifag II se od tisků na stroji Wifag I dají v případě, že šlo o dvoubarevné známky (OTr + 1 HT), rozeznat podle umístění otisku data tisku. U Wifagu I je otištěno nejprve pořadové číslo PA, pak datum tisku. U Wifagu II se nejprve otiskuje datum tisku, poté pořadové číslo PA. Kdy byly tiskové zkoušky ukončeny, přesně nevím, ale první vícebarevné známky tištěné touto technikou byly dány do oběhu 25. září 1967, jednalo se o čtyři hodnoty emise Zvířena slovenských přírodních rezervací.

Zpravodaj 1/2006: 13.230 a 1 den činnosti stroje  Wifag II

Ještě před vlastním tiskem těchto výplatních známek bylo na Wifagu II vytištěno několik známek leteckých, propagujících Světovou výstavu poštovních známek PRAGA 68. Ty byly dány do oběhu až 30. října 1967. Doložit se dají tato data tisku: Pofis č. L 61 – 24. VII.67., Pofis č. 1642 – 29. VIII. 67.

Zpravodaj 1/2006: 13.230 a 1 den činnosti stroje  Wifag II

Další tiskové zkoušky stroje Wifag II souvisely s technologickou změnou kontroly hloubky zaleptání obrazu známek hlubotiskových válců pomocí BTS (barevná testovací stupnice). Pro tyto zkoušky byla zhotovena TF 5ti obrázků o rozměru 33 x 53 mm. Perforovány byly upraveným perforátorem pro formát známky 33 x 26 mm s RZ 11 1/2 : 11 1/4 na výšku, kdy byly odebrány sudé řady perforačních razníků. Horní polovina TF má vedle pravého sloupce nálepek vyleptány čtyři výřezy z obrázků pro šedočernou barvu různé hloubky, projevující se různou intenzitou tisku, dolní polovina TF má v pravém okraji PA umístěnu BTS rozměru 11 x 270 mm rozdělenou na několik oddílů různé intenzity (podobně, jako tomu je dnes). Je známo datum tisku 10. XII. 68. BTS jiného tvaru byly poprvé na PA otiskovány až v roce 1972 od známky Pofis č. 1988.

Zpravodaj 1/2006: 13.230 a 1 den činnosti stroje  Wifag II

(vyobrazeny jsou tři z pěti motivů zkušebních nálepek)

Po dobu „života“ stroje na něm bylo vytištěno nepřeberné množství cenin různého charakteru, jejichž výčet není předmětem této vzpomínky. Mne a snad i čtenáře zajímají především poštovní známky. Předpokládám, že sběratelé dat tisku umí bezchybně dokladovat všechny známky a umí rozlišit i tisky stejných známek zhotovených na stroji Wifag II a Wifag III. Proto období let 1983 – 2003 je zřejmě nejtěžší na určení stroje (specialisté vědí, že rozeznat tisky se dají podle číslic instalovaného počítadla). V únoru 2004 bylo ze stroje Wifag II demontováno počítadlo a instalováno na stroj Wifag III, jehož počítadlo mělo poruchu. To jsme ještě věřili, že se po opravě počítadla stroj ještě někdy rozjede. Nestalo se tak. Poslední doložené datum tisku českých poštovních známek zhotovených na stroji Wifag II je 1. X. 03. Jednalo se o dotisk výplatní známky s prezidentem Klausem – Pofis č. 364.

Zpravodaj 1/2006: 13.230 a 1 den činnosti stroje  Wifag II

Myslím si, že pro tento stroj to bylo ve vztahu k produkci českých známek rozloučení nadevše důstojné. Tisknout naposledy známku s portrétem hlavy státu již zřejmě jiný stroj nepotká, možná je to dokonce světové prvenství a stálo by pak za úvahu zapsat tento počin do nějaké významné kroniky. Ostatně Provozní kniha stroje, která ho po dobu jeho aktivní činnosti provázela je kronikou samou. Jsou v ní zaznamenány veškeré tisky, které byly na stroji zhotoveny a pro leckoho z nás by to bylo čtení poutavé i poučné. Z ní se dozvídám, že se stroj roztočil ještě jednou, a to v období 8. – 13. X.03, kdy tiskárna zajišťovala tisk slovenské známky Pofis č. 312 - 100. výročie letu bratov Wrightovcov. Toto datum beru jako oficiální poslední datum chodu stroje. Vezmu-li v úvahu datum 24. VII 67, které evidujeme u známky L 61, jako datum prvního dne tisku (mimo zkoušek tisku), získáme výpočtem právě oněch 13.231 dnů, který stroj sloužil ve prospěch naší známkové tvorby a potažmo naší filatelii. Úctyhodný výkon.

Od výrobního náměstka PTC, Pana Štefka vím, že tisk slovenské známky č. 312 byla poslední zakázkou pro tento stroj, proto není divu, že se po dvouletém nevyužitém stání rozhodli pracovníci PTC stroj demontovat a odstranit. Vlastní demontáž proběhla ve dnech 9. – 11. listopadu 2005, proto údaj 38 let provozu v úvodu článku není zcela přesný. Precizní archiváři si poznamenají, že stroj byl v provozu jen 36 let, neboť poslední dva roky stál sice na svém místě, ale bez pohybu.

Jednotlivé části stroje byly odvezeny do sběrných surovin. Ocel ze stroje snad tedy využití najde. Kráse našich známek, tištěných technikou OTr + HT to ale neuškodí. PTC má ještě v provozu stroj Wifag III, a ten je přece schopný tisknout o jednu hlubotiskovou barvu navíc. Jisté je, že se postupně začne nahrazovat tisková technika Wifagu technikou ofsetu. Je jen otázkou času a technického stavu poslední rotačky, kdy se tak stane.

Pokud ve vás vyvolal tento článek trochu nostalgie, splnil účel. Je obzvláště v dnešní době důležité, důstojně se rozloučit nejen s tvůrci známek, kteří svými náměty a rytinami pohladili naši duši, ale i se stroji, které jim v tom laskání a hlazení pomáhaly. Wifag II k nim rozhodně patřil.

autoři Jaroslav Štefek a Josef Fronc

Odkazy na literaturu:

Ing. Kulda, Vl. Babák: Zkoušky tisku na strojích pro tisk známek WIFAG – Filatelie 7/1995 str.1 – 3
M. Vondřich: Z Jindřišské ulice do Holešovic – Filatelie 5/2005 str. 30
R. Fischer: Ofsetem k vítězství ocelotisku – Zpravodaj č. 2/2005 – citace poznámky 6) ze str. 40
P.M.: Nové značky na okrajích listů čs. známek – Filatelie ročník 1967 str. – VII – přehledu.
Ing. Kulda: Stroje pro tisk čs. poštovních známek – kapitoly o specializaci. Filatelie 8/1994 str.264 – 266

Autor: Josef Fronc | 12. 2. 2007

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223