Zpravodaj 04/2009: Celistvosti České Republiky 3

Také dnes pokračujeme seriálem o zajímavých celistvostech, dnes otiskuji díly dva a současné opět vyzývám ostatní čtenáře, aby se podělili o své celistvosti s ostatními čtenáři.

CELISTVOSTI ČESKÉ REPUBLIKY 3

Předmětem třetího dílu seriálu je doporučený dopis odeslaný z Kladna 16. 7. 2008 do Aucklandu. Při podrobném zkoumání zjistíme, že pod apostem je již jedna nálepka „doporučeně“ umístěna. To se mi také často stává, že pracovnice pošty začne tou nejmenší nálepkou, kterou nalepí doprostřed volného místa na obálce, zoufale na mě pohlédne a zeptá se, kam mám nalepit další nálepky. Dnes už jsem nad věcí a říkám: „Když jsem byl malý a balil jsem si kufr na pionýrský tábor, tak jsem tam dal nejdříve ty velké věci a doplnil je malými“. Někdy jim to dojde, jindy musím říci, ať začnou těmi velkými nálepkami. Známý filatelista Karel Kouba dokonce maloval na obálky kolečka pro razítka, kam mají přijít, aby měl známky správně oražené. Pan Jan Starec jim tam maluje obdélníčky. Filatelisté mají dobře změřený prostor na obálce a záleží jen na schopnostech a ochotě pracovníků pošty. Musíme tedy většinou prostorové umístění nálepek na obálce řešit sami. Na poštách pracují ženy, kterým prostorová orientace nic neříká, a nemají vztah k poštovním známkám.

Zpravodaj 04/2009: Celistvosti České Republiky 3

Dopis je správně vyfrankován, váha 21 gramů – 24,- Kč sazba letecky zámoří + 33,- Kč příplatek za doporučeně. Na Novém Zélandu již nedělají na dopisech modré kříže, ale lepí zase jejich doporučené nálepky. Tentokrát ji nalepili na zadní stranu. Také se mi stalo, že touto nálepkou přelepili známky tak, že nebyly vidět.
Na přední straně je ještě červené oválné razítko, které sem přidala dodávací pošta, příchozí razítko je z 22. 7. 2008. Na Novém Zélandu funguje několik (asi 17!) soukromých pošt. V soukromých poštách je velký zmatek, občas se do zahraničí dostane celistvost, která je vylepena nálepkou určenou jen pro místní styk.
Celistvosti zasílané do zahraničí jsou zajímavé, zvláště do takto vzdálených destinací a jsou pak vhodným materiálem do výstavních exponátů.
Ing. Miroslav Bělina Ing. Jiří Sedlák

Autor: Jiří Sedlák | 17. 2. 2014

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223