Zkušenosti s vystavováním a hodnocením exponátů (část 1)

Články na výše uvedené téma si představuji rozdělit do následujících částí:

1. Několik úvah obecně k tématu. Systém hodnocení Svazu českých filatelistů.
2. Výstavy nesoutěžní – propagační a jiné, jako např. Exponet.
3. Výstavy soutěžní u nás a na Slovensku.
4. Zkušenosti ze zahraničí, zejména z USA a členství v Americké asociaci filatelistických vystavovatelů (AAPE).

Lidé se potřebují ve svém volném čase bavit a nabývat podněty ke svému osobnímu rozvoji, což dělá každý podle svého vkusu a možností.

Pro optimální výkon jakékoliv lidské činnosti je ze systémového hlediska důležitá míra průniku 3 množin (Obr. 1):

1. množiny možností (moci konkrétní činnost dělat),
2. množiny vědomostí (uměti konkrétní činnost dělat) a
3. množiny chtění (chtíti konkrétní činnost dělat).

Ideální stav by byl sto procentní průnik všech tří množin. Ve skutečnosti však nedochází k tomuto ideálnímu stavu, ale podle individuality člověka pouze k částečnému průniku 2 či všech 3 množin. Tento stav, který vidíme na obrázku 1 ukazuje, že šrafovaná oblast je onen částečný průnik všech 3 množin. Každý jiný stav, kdy jde o průnik pouze dvou množin znamená tomu odpovídající konfliktní situace.

Při aplikaci na vystavovatele je silně zastoupena množina chtění a odhodlání vystavovat, při neustálém zvyšování vědomostí a dovedností. Možnosti soutěžně vystavovat jsou dány podmínkou být členem Svazu českých filatelistů (SČF).

Při aplikaci na hodnotitele (jurymana) je dominantní množina možností, kdy je výsledek hodnocení jurymanem chráněn Výstavním řádem SČF (dále VŘ), v němž bod 15.10. říká, že rozhodnutí je konečné a není proti němu opravný prostředek. Množina vědomostí se předpokládá být vyšší při specializaci jurymana na různé výstavní třídy (např. specialisté na Teritoriální třídu by měli mít jiné vědomosti než např. jurymani na Tematickou třídu apod.). Jaký je systém přezkumu a kontroly vědomostí jurymanů mi není znám. Množina chtění je ryze individuální a je zdrojem úvah o subjektivitě a objektivitě v rozhodování a hodnocení.

Na stránkách Infofily se nenajde mnoho příspěvků, pojednávajících o hodnocení soutěžních exponátů. Zmíním se o příspěvku pana Václava Špatného z 1.8.2005 s názvem „Objektivita a subjektivita v hodnocení exponátů (mladých filatelistů)“. I když je zde zmínka o exponátech mladých filatelistů myslím si, že zásadní myšlenky platí obecně, tj. i pro exponáty dospělých vystavovatelů. Autor se ptá, jak lze chápat pojem objektivní hodnocení exponátu. A odpovídá si sám takto, cituji : „Podle mého jde o takové hodnocení, které u stejného exponátu přinese přibližně stejné výsledky. To v praxi znamená, že pokud dostane exponát 80 bodů na oblastní výstavě, měl by je dostat i na světové výstavě mládeže třeba v USA. Naopak subjektivní hodnocení je celkem logicky vzato takové hodnocení, které obdobných výsledků nedosáhne. Kde můžeme hledat příčiny obou druhů hodnocení. Protože hodnocení probíhá jenom mezi exponátem a jurymanem, je v případě stejného exponátu příčinou hodnocení juryman.“ Konec citátu.

Myšlenky nádherné, ale naším SČF obecně nepřijaté. A řeknu proč. VŘ v bodě 15.6. praví: „Body získané na výstavách různých kategorií nejsou vzájemně porovnatelné.“ Myšleno kategorií výstav, nebo stupňů výstav – mnou doplněno. A je to doloženo tabulkou v bodě 16.8. VŘ (uvedena v obr. 2) a dále pak též v bodě 16.9. pro jednorámové exponáty a pro otevřenou filatelii v bodě 16.10. Vůbec si nedovedu přestavit tu situaci, kdy podle kategorie výstavy si musí asi juryman „změnit měřítko pro hodnocení stejného exponátu“, který hodnotil na předchozí kategorii výstavy podle jiného měřítka. Příkladů v obr. 2 si najde každý sám. To jurymanovi nezávidím, protože toto je jeden ze základních zdrojů subjektivity a nedorozumění mezi vystavovatelem a jurymanem.

V hodnotícím listu mého exponátu Bonsaj v otevřené třídě na Nitrafila 2013, je uvedena tabulka, kde na všech stupních výstav tj. 1., 2. i 3.stupni je stejné přidělení bodů např. pro Stříbrnou medaili 70 – 79 bodů, pro Pozlacenou 80 – 89 bodů a pro Zlatou 90 – 100 bodů. Na Slovensku jsou tedy v souladu s myšlenkou pana Špatného o definici objektivnosti hodnocení exponátů na všech stupních výstav. U nás tomu tak dosud není, o čemž svědčí obr. 2 a mnou doplněná tabulka úplně dole na Obr. 2a z materiálů SČF. O dalších zkušenostech s hodnocením mých 2 exponátů z Nitrafily 2013 se dozvíte v části 3 tohoto seriálu článků.

Zkušenosti s vystavováním a hodnocením exponátů (část 1)
Obr. 1 – Množiny a jejich průnik (moci, uměti a chtíti)

Zkušenosti s vystavováním a hodnocením exponátů (část 1)
Obr. 2 – Tabulka 16.8. z Výstavního řádu SČF

Zkušenosti s vystavováním a hodnocením exponátů (část 1)
0br. 2a - Hodnotící list z Nitrafila 2013 a tabulka z materiálů SČF


Autor: Ing. Emanuel Lukeš | 12. 9. 2014

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223