Životní příběh Karla Čapka - filatelistická ukázka z díla

„Ruda říkal, že z takového sbírání známek se dá jednou i zbohatnout.“
„Myslíš, že tahle známka císaře Františka Josefa I., kterou jsem právě sloupl z dopisu tatínka, bude mít někdy nějakou cenu?“ ptá se Ičinek.
„Určitě ano, ale chtělo by to něco exotického. Něco cizokrajného. Co nikdo nemá. Tohohle má Ruda celou obálku a celý školní sešit tím polepil.“
„Čím to lepí?“
„Vím já? Snad nějakým škrobem, ale když to chceš odlepit, nejde to ani za boha dolu, aniž by se známka nerozpadla.“
„Ani ve vodě?“
„Ani v té né. Četl jsem, že tenhle způsob sbírání je barbarský a že známek je hodně a že jenom kvalitní a nepoškozená známka bude mít cenu.“
„Tak raději je budeme dávat do obálek, když nevíme jak na ně.“
„To já bych na ně klidně tenhle starý školní sešit dal, ale lepit je tam nebudeme. Vždyť je chceme také vyměňovat.“
„A co takhle zkusit zaběhnout k továrníkům do kanceláří a prohlídnout tam odpadkový koše?“
„To je dobrý nápad. Tam by mohli mít exotické známky z korespondence, kterou vedou beztak i s cizinou.“
„Že jo? Ruda pukne zavistí.“
A už letí k tovární hale a do kanceláří, kde jim ochotně dávají možnost prohlédnout si odpadkové koše a v šuplících jim pomáhají hledat další známky, které pro ně rádi vystřihují z korespondence.
„Když je to pro děti pana Čapka, copak jim nepomoci k nějaký tý známce. Stejnak to všechno vyhazujeme. Jen si to vemte všecko,“ skoro všude jim ochotně říkají.
„Ukaž, co to máš?“
„Tady mám nějakou Čínu, Afghanistán, Brazílii, Indii, Egypt i Kongo tu je také.“
„I já tu mám něco z exotiky, ale to chce stejnak těch známek mnohem víc. Což tahle si něco objednat?“ nenasytně podotýká Peča.
„Objednat? To by ale stálo moc peněz, né?“ táže se Ičinek.
„Něco ano, ale víš co z toho může být jednou za bohatství? Jednou si za to třeba koupíme i támhle tu továrnu,“ ukazuje Peča směrem k Sychrovu.
„Celou továrnu? A co s ní budeme dělat?“
„To nevím, ale vem si, kolik peněz to je. Budeme pak zaměstnávat celej úpickej chudobinec.“
„To bude hodně zlatek. Ale kde to chceš objednat?“
„Četl jsem jeden inzerát nějakýho pána, co ty známky prodává nějak na váhu.“
„A tak je teda objednáme, ale musíme to nechat dodat na poštu, aby na to tatínek nepřišel.“
„Máš pravdu. Tatínkovi by se to asi nezamlouvalo. Asi bychom měli sprďunk, že utrácíme.“
„A co teprve mamince? Ta by nám dala výprask.“
„A kam je pak dáme, aby je tatínek nenašel?“
„No asi na půdu do té poloprázdné truhlice. Beztak do ní nikdo nechodí.“
„To je dobrý nápad,“ zakončí Ičinek.
Tak jak se domluvili tak se i stalo. Za čas dorazí těžký balík na úpickou poštu.
„Pan poštmistr vzkazuje, že máme na poště balík, ale chce za ně strašně moc peněz. Ani do tolika ještě neumím počítat,“ hlasí ve dveřích Ičinek.
Peča se zamyslí: „Kde na to teď vezmeme tolik peněz?“
„Nevím, Pečo. Máme jen pár drobásků od babičky v naší společné kasičce, na které ale nesmím šáhnout.“
„Slyšel jsem, že lekárník taky sbírá známky. Co jít za ním?“
„Můžeme to zkusit. Třeba se bude chtít podělit a známky získat“. A už utíkají k panu lékarníkovi.
„Pane lékárník, pane lékárník,“ udýchaně vykřikují chlapci už ve dveřích.
„Copak chlapci? Stalo se snad něco?“
„Vy sbíráte známky, že?“
„Sbírám, sbírám. Pročpak se ptáte?“
„Na poště se nám válí celý balík se známkami. My je totiž také sbíráme.“
„Byl to výhodný kup, pane lékárník.“
„To vám gratuluji, mladí sběratelé, a jak já vám s tím pomůžu?“
„Dejte nám scházející peníze a my vám část známek přenecháme.“
„To je ale, jako bych kupoval zajíce v pytli. Já nevím, co v tom balíku máte za známky,“ směje se lékárník.
„To budete koukat. Samé pěkné známky. Poklad je to,“ natěšeně tvrdí Peča.
„Poklad, pravíte. Když je to tak tedy, tady máte kolik potřebujete a sem s tím pokladem.“
To jsou mety do toho prudkého kopce na náměstí a hnedle na poštu.
„Pane poštmistr, zde máme peníze a kde je ten balík?“
„Tu ho máte, kluci poblázněný. Je těžký. V tom bude určitě něco tuze dobrého na zub, že?“
„Kdeže pane pošmistr. Známky.“
„Známky?“
„Ano, známky. My je totiž sbíráme. Nemáte nějaký?“
Životní příběh Karla Čapka - filatelistická ukázka z díla

Staňte se svědky života v Úpici, kde vyrůstal autor knih Bílá nemoc nebo Válka s mloky – Karel Čapek. Kniha Životní příběh Karla Čapka líčí spisovatelův život do roku 1920. Postupně zachycuje spisovatelovo dětství, jeho vztahy s rodiči i sourozenci Josefem a Helenou, komplikace při studiu, počátky spisovatelské tvorby, ale také první milostná zklamání. Kniha nabízí komplexní pohled na dobu, ve které Čapek žil, a objevují se tak v ní zásadní historické okamžiky i osobnosti Československa jako Tomáš Garrigue Masaryk, Josef Čapek, Eduard Bass nebo Jaroslav Hašek.

Autor Zdeněk Jindra vycházel při psaní z řady historických pramenů a napsal detailní, avšak snadno čtivý životopis. Karel Čapek ještě nikdy předtím nebyl zachycen tak zevrubně. Knihu Životní příběh Karla Čapka proto ocení především učitelé a studenti, kteří nenáročnou formou získají fascinující znalosti využitelné pro maturitní otázky z literatury.

Anotace ke knize převzatá z iDnes.cz

Životní příběh Karla Čapka - I. díl (1890-1920) - lze zakoupit na Knihy.idnes.cz. Je k dispozici jako elektronická kniha zde.

Autor: Zdeněk Jindra | 15. 1. 2015

Komentáře

Super

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223