Zamyšlení nad mládežnickou filatelií

Sám patřím mezi „mladší filatelistické ročníky“. Ještě do konce roku 2009 jsem patřil mezi filatelistickou mládež, proto si dovolím říct, že mám k těm, které chceme oslovit, velmi blízko. Minimálně věkově. Vše co je napsáno níže je pouze má osobní reflexe nastíněného problému, se kterým bohužel už velmi dlouhou dobu neúspěšně bojujeme.

Mohlo by se zdát, že „ÚKOL“ přivézt „mladou krev“ do našich řad je definován velmi jasně a není k tomu co dodat. Ale ... . Uvažujme na chvíli, že tento (budeme to tak nazývat i nadále) „ÚKOL“ je jistou formou projektu. V současné době se projekty vyskytují kolem nás možná častěji než dříve, většinou v souvislosti s dotačními pobídkami v rámci fondů EU. Co to projekt vlastně je? Jednoduše se dá říci, že je to organizované úsilí k dosažení určitého cíle, svým způsobem je jedinečný a realizuje se pomocí materiálových a lidských zdrojů. Definic by se dalo jistě více. Je však potřeba splnit i jisté požadavky – věcné, časové a rozpočtové. Jednoduše CO, JAK, KDO, KDY, a ZAKOLIK. Je tedy náš „ÚKOL“ definován jednoznačně a přesně? Myslím, že ne.. Zkusme si tedy odpovědět, či rozšířit otázky CO, JAK , KDO, KDY a ZAKOLIK.

1) Vhodnější otázka než CO?, je v našem případě KDO?. Koho vlastně chceme k filatelii „přitáhnout“? Všechny děti a mládež ve věku od 6 do 22 let? Je to reálné? Vždyť děti ve věku 7 až 10, 12 let mají jiné zájmy, problémy, priority a myšlení než věková skupina 15-18 let, natož pak dospívající 19 -22! V následujících řádcích asi nesdělím nic moc nového.

Většina z „nás mladých filatelistů“ se v 19 letech chystalo k maturitní zkoušce a někteří také následně k přijímacím zkouškám na vysokou školu. O prvním velmi perném ročníku na vysoké škole ani nemluvím. V tomto období není divu, že zájem o filatelii přirozeně ustupuje do pozadí. Pokud jsme si ale do těchto kritických let k filatelii vytvořili pevnější pouto, většinou už u ní zůstaneme. I když třeba méně aktivně.

V letech 7 – 12 let jsme si filatelii spíše „oťukávali“, často jsme ani nevěděli co to filatelie vlastně je. Šlo spíše o „takové to domácí sbírání“. Dnes je tato možnost „domácího sbírání“ velmi, velmi omezená. Popravdě, kolik Vám dnes přichází domů běžné korespondence? A v kolika případech na ní jsou nalepené známky? Kde tedy mohou děti tohoto věku přijít do styku se známkami? To se ale týká i dětí starších.

Dle mého názoru by bylo vhodné zaměřit se na děti ve věku 7 – 15 let. Tyto děti jsou ještě „tvárné“ a dají se jim vštípit hlubší a odbornější znalosti, které by samostudiem získaly jen těžko. Samozřejmě pokud mají zájem. Dál bych to nerad rozváděl, protože se již jedná o práci s dětmi. A to není náplní tohoto zamyšlení. A také jsem se v „kůži“ vedoucího nikdy neocitl. U mládeže nad 15 let nelze očekávat, že by se rozhodli pro filatelii. A to z jednoduchého důvodu. V tomto věku má totiž drtivá většina dospívajících ve svých koníčcích naprosto jasno. V této věkové kategorii se dá spíše zapracovat na tom, aby se u ní vytvořil kladný vztah k filatelii. A třeba se pro ni rozhodnou ve svých čtyřiceti, padesáti letech. To je však velikou neznámou.

2) Odpověď na druhou otázku – JAK? přitáhnout mládež k filatelii – je nejtěžší. Nedělám si iluze, že ji vyřeším, nebo mnou navrhované řešení bude nejlepší. Dříve než se pustím do hlubšího rozboru, položme si další otázku. Když už se rozhodnu, že bych se chtěl o známky zajímat nějak hlouběji nebo se prostě stýkat s lidmi, kteří mají stejný koníček jako já, kam mám vlastně jít? Nebo kde se dozvím, kam mám jít? Kolik lidí vlastně ví o existenci SČF, potažmo KMF? Není právě tady jedna ze zásadních, základních chyb?

Na již mnohokrát propíraných stránkách SČF (http://www.informace-scf.blogspot.com/) KM mládeže nemá ani zmínku o své činnosti! Natožpak kontakt na jednotlivé KMF a jejich vedoucí! Například BDPh má na svém webu alespoň stručné a základní informace o mládežnické filatelii (http://www.bdph.de/index.php?id=381). Domnívám se, že by bylo velmi žádoucí zbudovat samostatné a aktualizované www stránky o mládežnické filatelii v ČR, kde by nejen děti, ale i jejich rodiče našli alespoň základní a relevantní informace. Např. kontakty na kluby a kroužky v jejich nebo nejbližším městě, informace o výstavách, základní informace o práci se známkami a ostatním filatelistickým materiálem aj. . Není to moc složité, těžké a ani moc náročné na čas. Vím o čem mluvím. V tomto směru některé kluby a KMF předběhly vedení SČF a KM SČF ne o jednu délku, ale o celý dostih (např. http://www.kmf.znojmo.net/, http://www.kf06-40.ji.cz/kmf/, http://www.kvfilatelie.cz/filatelisticke-kluby/kf03-14-karlovy-vary).

Bylo by však bláhové domnívat se, že mladí filatelisté by stránky navštívili sami o sobě. Dle mého názoru by nebylo od věci, kdyby se vytiskli např. tři druhy prospektů v kvalitní barevné úpravě kde by byly napsané krátké a zajímavé články na nějaké téma (viz. např. časopis Filatelie a články od p. Horáka na téma motorismus, či články o sportu), doplněné obrázky filatelistického materiálu. V tomto směru by se mohla využít spolupráce právě s časopisem Filatelie a Námětovými sekcemi SČF. Samozřejmě by nechyběly informace o stránkách KM SČF či jiné informace. Tyto letáky by mohly být distribuovány třeba ve předem vybraných městech na základních školách vedoucími KMF v odpovídajícím nákladu. Přičemž každý druh letáku by se rozdával s určitým časovým odstupem - měsíc, tři týdny. Marketingovou terminologií by se to mohlo označit za tzv. připomínající reklamu. Jako předlohou těchto letáků by mohly být letáky, které rozesílají mnohé poštovní správy k nově vydávaným známkám (např. Kypr). Nedomnívám se, že by to přineslo masivní nárůst členů KMF, ale nemálo dětí by se určitě o filatelii začalo zajímat (minimálně by se s ní alespoň seznámilo) a některé by se členy KMF určitě staly. Přece jenom si musíme přiznat, že filatelie není masovým koníčkem a má velké konkurenty, hlavně ve sportu. Ale i toto může být určitou výhodou, kdy dítě aktivně sportuje a na toto téma může sbírat i známky (třeba fotbal). Vždyť proč ne, nemusí mít apriori jedno hobby. Dalším efektem by bylo zvýšení prestiže nejen kroužků mladých filatelistů, ale i svazu jako takového. Navíc by jsme se skrz děti dostali do podvědomí i rodičů, potencionálních návštěvníků výstav (a možná i členů KF).

3) KDO? by to měl všechno realizovat? Domnívám se, že zapojeni by měli být všichni členové KM, vedoucí KMF i členové KMF. Výstavba a správa webu by měla být na bedrech předsednictví. Už z toho důvodu, že by mělo mít většinu nových a zásadních informací v rukách jako první. Navíc si myslím, že najít v řadách KMF a KF svědomitého a spolehlivého správce stránek nemůže být nepřekonatelný problém. I realizace zmíněných prospektů by se mělo ujmout vedení. Následnou redistribuci mohou, či by spíš měli, provést vedoucí a starší členové KMF.

4) KDY? Vše, co jsem zde zmínil, je možné realizovat v časovém horizontu jednoho roku i dříve. Nic neuspěchat, ale také zbytečně nezahálet.

5) Chápu, že velmi podstatnou otázkou je i ZAKOLIK. Je mi známo, že prostředky svazu, respektive KM, nejsou velké. Myslím si ale také, že „celý tento projekt“ je realizovatelný s rozpočtem do 10tis. korun. Navíc se přímo nabízí možnost oslovit některé filatelistické obchodníky s žádostí na menší sponzorský dar či spoluúčasti na „projektu“. Nemyslím si, že by se někteří dárci, kteří by přispěli byť tisícikorunu, nenašli. Musel by ovšem „projekt“ získat jisté „hmatatelné rozměry“ a musel by být vyhlášen za oficiální svazovou akci. Jinak by uspěl velmi těžko, možná vůbec.

Jak jsem řekl již dříve - netvrdím, že je toto jediná možná a správná cesta. A výsledek je navíc nejistý. Ale lepší je udělat alespoň něco, nežli sedět se založenýma rukama a čekat, že si k nám mladí sběratelé najdou cestu sami. Přiznejme si, že mladé generaci toho nemáme moc co nabídnout. Jedna olympiáda za rok je málo. Navíc status filatelistické olympiády v současné podobě může být pro rodiče i širší veřejnost (ale i pro nejmladší účastníky) špatně pochopitelný, o systému umisťování soutěžících v jedné skupině ze stejného kraje ani nemluvím. Sama filatelistická olympiáda by si také zasloužila projít evolucí.

Opakování článku z 1. 2. 2011

Autor: Jan Regula | 14. 11. 2014

Komentáře

Opakování článku z 1.2.2011

Zpětný pohled

Stále aktuálne...

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2016 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223