Výstava ESSEN 2019

Datum vydání: 31. 5. 2019


Ve dnech 9.- 11. května 2019 proběhla v německém Essenu ke příležitosti 29. veletrhu známek také výstava poštovních známek.

Vlastně to byly výstavy dvě. Němečtí vystavovatelé soutěžili v tématických exponátech a další byla nesoutěžní výstava fiskálních exponátů v rozsahu 1- 10 rámů. Kromě podmínky, že se vystavovaný materiál musel vejít do výstavního rámu, byla dána naprostá volnost vystavovatelům. Takže si každý vystavovatel mohl zvolit způsob vlastní prezentace bez ohledu na soutěžní řády.

Tato výstava probíhala ve veletržním areálu v Essenu v hale ve vchodě C – Jih.


Pohled na vstupní část na veletrh s výstavou

Byla to však natolik významná událost, že příležitostné obálky vytiskla nejen německá pošta, ale i česká pošta dokonce vydala příležitostné dopisnice s přítisky. Samozřejmostí byla příležitostná razítka.


Příležitostná obálka s dopisnicí a příležitostnými razítky pro výstavu Essen 2019


Pohled do výstavního sálu

Na výstavě bylo celkem 72 exponátů s fiskálními materiály na 315 výstavních rámech od 52 vystavovatelů z 21 zemí.
Tématické exponáty byly na 154 výstavních rámech. Pokud jsem dobře počítal, tak tam bylo celkem 112 stánků obchodníků a zástupců pošt. Z České republiky tam měli zastoupení Česká pošta a Sběratel.

Lesk celé této události dodávala přítomnost současného prezidenta FIP Bernarda Bestona z Austrálie, který současně patřil i mezi vystavovatele. Dále předsedy FIP pro fiskální filatelii Ralpha Ebnera, který byl též hlavním pořadatelem této akce. Českou republiku reprezentoval exponátem „Indian State Revenues: The hand-and machine stamped adhesive issues“ Ing. Jiří Černý


Ing. Jiří Černý před svým exponátem

Výstavu kolků nehodnotila odborná jury, ale laická veřejnost, která vyplňovala připravené hlasovací lístky.

Musím se přiznat, že jsem byl velmi překvapený rozsáhlostí a kvalitou této výstavy. Tématickým exponátům příliš nerozumím, proto mi nepřísluší právo příslušné exponáty hodnotit, i když například jeden ze zlatých exponátů o spisovateli a básníkovi J. W. Goethem se mi velmi líbil.

Blíže se proto rozepíši o výstavě s fiskálními materiály. Přesnou citaci kolkových známek použiji z Wikipedie – cituji: „Kolková známka je cenina, která osvědčuje zaplacení správního nebo soudního poplatku, případně daně, stanoví-li tak výslovně zvláštní předpis“. Vzhledem k tomu, že fiskální ceniny jsou podstatně starší než poštovní známky a tím pádem i kolkové známky, vydávaly se v předznámkovém období fiskální (kolkové) listiny.

Za sebe mohu napsat, že exponáty v takovém množství a v takové kvalitě jsem doposud neviděl na žádné světové výstavě. Přitom, poštovní známky jsou v podstatě pouze druhem fiskálních známek, protože se tímto stejným způsobem prostřednictvím poštovních známek vybírají poplatky pro stát.

Člověk by žasl, co všechno se lidově řečeno „kolkovalo.“ Že se kolkují smlouvy, žádosti a listiny vystavené notářem, soudy, či úřady při vybírání různých poplatků je všeobecně známo.

Též je známo, že se kolkové známky používaly i na bankovkách při rozdělení státu pro odlišení měny, než se vydaly bankovky pro příslušný samostatný stát.

Velice rozšířené byly kolky za všemožné kalendáře, hrací karty, nebo poplatky za alkohol. Ostatně spotřební kolky na alkoholu a cigaretách byly u nás zavedené v posledních letech.

Méně známo už je, že se pomocí kolků vybíraly poplatky při registraci otroků, při provozování prostituce, nebo kolky při obchodu s drogami v USA ještě v nedávné době.

Kolkovaná registrace otroka na Kubě v roce 1878 (otroctví bylo na Kubě zrušeno až v roce 1884) z vítězného exponátu „Taxed from the Cradle to the Grave“ od Jeanette Banfield.



Na listině je doslovně uvedeno: Mužský otrok Juan de Dios Enolto ve vlastnictví Dona Francicso de Cardenas, registrovaný u kubánské policie v roce 1878, poplatek 1 peseta 25 centimů.

Vraťme se však do historie.

První kolkové listiny (kdy ještě nikdo neznal nalepovací známky) byly použity ve Španělsku již před rokem 1620 (dle Wikipedie), které se obratem rozšířily hlavně ve španělských koloniích v Jižní Americe v tehdejší říši Inků, hlavně ve městěch Lima (Peru) nebo Quito (Ecuador). Listiny byly z velmi kvalitního papíru, což dokládala zachovalost originálů z roku 1638 a 17. století vůbec. Každým rokem se na tuto listinu tiskla pečeť podobná razítku jako doklad úhrady poplatku, protože papír byl tehdy velmi vzácný a drahý než, aby každým rokem byla vydávaná nová listina. Jedinečný exponát tohoto druhu měl současný prezident FIP Bernard Beston z Austrálie.

Úvodní list exponátu Bernarda Bestona „Ecuador Papel Sellado (Revenue Stamped Paper) 1636 – 1885.“ Španělsko 1638 – fiskální listina s erbem krále Filipa IV. Kastilského tištěná ve Španělsku na tiskařském lisu na papíru s průsvitkou.




Ing. Jiří Černý (vlevo) s hlavním pořadatelem výstavy a předsedou FIP pro fiskální filatelii s Ralphem Ebnerem

Součástí výstavy byly i odborné přednášky pořádané v salónku restaurace ISTRA. Těchto přednášek se účastnilo přes 20 vystavovatelů a hostů. Přednášky organizoval hlavní pořadatel výstavy Ralph Ebner. Osobně jsem měl možnost seznámit se s jeho vynikající sbírkou afghánských fiskálních známek. Byl jsem překvapený, že i ve velice zaostalém Afghánistánu podléhalo výběru daní kde co. Hlavně poplatky z prodeje koní, koz a ovcí.

Při této příležitosti byla mezi sběrateli uspořádaná burza pro prodej a vzájemnou výměnu materiálů. Vynikající večeře byla jaksi samozřejmostí.

Ing. Jiří Černý přednáší o fiskálních materiálech ze zemí Indie (Jen dodávám, že v oblasti Indie vydávalo kolky a kolkové listy přes 600 indických států a knížectví, takže Jiří Černý měl opravdu o čem vyprávět a jeho přednáška opravdu zaujala, což bylo potvrzeno řadou doplňujících otázek od přítomných).




Účastníci přednášek v salónku restaurace ISTRA


Úspěšný vystavovatel a autor knihy o fiskálních známkách Uherska Károly Szucs (vlevo) s Jiřím Černým na slavnostním rautu


Jiří Černý s diváckou vítězkou výstavy Jeanette Banfield z Nového Zélandu před jejím exponátem „Taxed from the Cradle to the Grave.“

Kolky pro lékařské prohlídky při provozování prostituce v Argentině počátkem 20. století. Prostituce byla v Argentině legalizovaná v roce 1870. V roce 1890 byly zavedené povinné lékařské prohlídky každý měsíc a vystavena licence. Byly zavedené identifikační karty a výše poplatků hrazených kolkovými známkami. Jak je vidět, v roce 1899 byl poplatek 2 peso, v letech 1902, 1909 a 1912 poplatek 1 peso.
(z vítězného exponátu Jeanette Banfield)



Slavnostní palmáre proběhlo v zámečku na okraji Essenu. Hlavní proslovy měli prezident FIP Bernard Beston a předseda FIP pro fiskální filatelii Ralph Ebner. Byly předané ceny námětářům i vítězům fiskální filatelie. Hlavní cenu si odnesla Jeanette Banfield z Nového Zélandu za svůj již zmiňovaný exponát Taxed from the Cradle to the Grave (Poplatky od kolébky do hrobu). Osobně jsem tuto paní obdivoval, že i ve vysokém věku cestuje po celém světě a navíc je předsedkyní FIP pro maximafilatelii. Pamatuji si ji z Indonésie, Thajska, Prahy a nyní z Německa. Mezi úspěšné vystavovatele patřili Jorg Hofman a Károly Szucs.

Palmáre jako vždy bylo zakončené slavnostním rautem. Já s Jiřím Černým jsme si na pozvánky ve formě dopisnic nalepili poštovní známky a nechali si je orazítkovat příležitostným razítkem. Vzhledem k tomu, že na pozvánce bylo uvedené špatné číslo objektu na uvedené adrese (řidič našeho taxíku nás zavezl na jinou část ulice), tak se vlastně jedná o chybotisk a můžeme svoje pozvánky pokládat za speciální druh „rarity.“

Nepříjemnou záležitostí byl případ vystavovatele z Rumunska Francisce Ambruse, který nesměl dle rumunských zákonů vyvézt svůj exponát ze země (třebaže je Rumunsko v Evropské unii) a tak vystavoval pouze kopie. Za sebe musím dodat, že šlo o zajímavé a pozoruhodné materiály.

Co se týká výstavních rámů, tyto rámy byly jednoduché na montáž exponátů, protože na plechové desce se volně pohybovaly magnetické lišty, do kterých se listy exponátů zasouvaly seshora i zdola. Pokud byl některý list větší, tak se například jednoduše zasunul pod horní lištu a rám byl uzavřený tabulí ze skla na otočných pantech speciálním klíčem. Dá se říct, že jak montáž, ale hlavně demontáž byla velice rychlá.

Rámy byly na 12 listů A4, tudíž vystavovatel klasické pětirámovky vystavoval na 7 rámech 84 listů a 8 rámovky na 11 rámech 132 listů. Vzhledem k tomu, že to nebyla světová či evropská výstava, kterou by hodnotila odborná jury, tak ve třídě fiskální filatelie byly exponáty nestandardních rozsahů (1, 2, 3, 5, 6, 10 rámů).

Závěrem bych napsal, že jsem příjemně překvapený tím, jak fiskální filatelie získává takovou oblibu. Fiskální materiály přece jen mají svoji dlouhodobou historii a velký rozsah ekonomického přínosu v chodu států celého světa, takže doufejme, že podobných výstav bude více. A určitě si fiskální filatelie zaslouží i větší prostor na světových výstavách.

Takže, za sebe dávám výstavě v Essenu to nejvyšší hodnocení.

Perličky na závěr


„Mládežníci,“ kteří se doslova „topí“ v bazénu se skartem


Ne, já nejsem poštovní schránka...


Tento snímek snad nepotřebuje komentář


Autor: Jaromír Petřík

Vytištěno ze serveru http://www.infofila.cz