Velikonoce, asijské umění a relikviář sv. Maura

VELIKONOČNÍ TRADICE

Velikonoce, asijské umění a relikviář sv. Maura

Katalogové číslo: 0590
Datum vydání: 18.03. 2009
Nominále: 10,00 Kč
Tiskové listy: á 50 ks známek
Rozměr obrázku známky: 30 x 23 mm
Výtvarný návrh: Adolf Born
Rytina: Jaroslav Tvrdoň
Způsob tisku: rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný tříbarevným hlubotiskem v barvě žluté, červené a modré
Náklad: 8 000 000

Zajíc je zastoupen v mnoha náboženstvích a mytologiích, kde symbolizuje štěstí, plynoucí čas a koloběh života. V Byzanci byl zajíc ve zvířecí symbolice znakem Krista, v Bibli je atributem zmrtvýchvstání. Zajíc je symbolem chudých, skromných a pokorných, a i když je malý, je považován za velmi moudrého. Dříve bylo zvykem do upečeného chleba ve tvaru zajíce položit vajíčko a tím spojit oba velikonoční symboly. Časem tak vznikla představa, že velikonoční vajíčka, v dnešní době hlavně čokoládová, nosí zajíček. Dalším starým zvykem bylo honit "velikonočního zajíce", což znamenalo hledat ukrytá vajíčka na poli. V různých krajích nadělovala dětem vajíčka a sladkosti i jiná zvířátka. V olomouckém kraji slepičky, na západě Čech kohout, ve středních Čechách to byla liška a ve Slezsku dokonce skřivánek.


ASIJSKÉ UMĚNÍ: ČÍNSKÉ UMĚNÍ a INDONÉSKÉ UMĚNÍ

Velikonoce, asijské umění a relikviář sv. Maura Velikonoce, asijské umění a relikviář sv. Maura

Katalogové číslo: 0591+0592
Datum vydání: 18.03. 2009
Nominále: 18,00 + 24,00 Kč
Tiskové listy: á 4 ks známek
Rozměr obrázku známky: 40×50 mm
Výtvarný návrh: Martin Srb
Rytina: Martin Srb
Způsob tisku: rocelotisk z plochy v barvě černé kombinovaný barevným ofsetem
Náklad: 148 000 každá

18 Kč - Nesmrtelný Lü Tung-pin, čínský malíř (14.-15. stol.), Národní galerie v Praze.
Čínská kultura čerpá ze tří filozofických okruhů – taoismu, konfucianismu a buddhismu. Taoistická tradice oplývá množstvím legendárních figur nadaných zázračnými schopnostmi a pověsti o jejich skutcích se vyskytují v mnohých legendách a literárních dílech, ale také v malířství. Již za dynastie Jüan (1279-1368) se ustálil okruh tzv. Osmi nesmrtelných (Pa sien), kteří se vyskytují v čínské literární i výtvarné tradici tak často, že se stali součástí čínského folkloru. Nejmocnějším z nich je právě Lü Tung-pin (zobrazený na známce), který bývá zpodobován jako mohutný majestátní muž s pronikavým pohledem a blahosklonným výrazem na tváři, s dlouhým vousem, oděný v přepychovém rouchu – tedy jako čínský mandarín. Jeho atributem je zázračný plamenný Modrý meč. Ve sbírkách Národní galerie v Praze je několik podob tohoto posvátného čaroděje. Zářivě barevný obraz taoisty sedícího pod borovicí a oděného do rudého roucha s výšivkami draků, malovaný detailní technikou kolorované tušové malby na hedvábí zvanou kung-pi (pracný štětec) patří do nejstaršího období dvorské malby, jež byla zásadně anonymní. Stejnou technikou pracovali na portrétech předků celé cechy profesionálních malířů v rámci konfuciánské tradice úcty ke starcům a zemřelým členům rodu. Zakladatel Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze Lubor Hájek (1921-2000) datuje tento velký svitkový obraz ve své knize Figurální malba Východní Asie do 14.-15. století, avšak vzhledem k vynikajícímu stavu vzniklo dílo spíše za dynastie Ming (1368-1644).

24 Kč - Mytologický výjev, Indonésie, Bali (20. léta 20. stol.), Národní – Náprstkovo muzeum.
Mytologický výjev zobrazuje detail malby z hinduistického eposu Rámájana. Jedná se o klasické dílo indického písemnictví, které se dostalo do Indonésie a stalo se součástí její kultury. Epos líčí hrdinské činy krále Rámy a jeho věrné ženy Síty, kteří byli nuceni odejít do vyhnanství. Síta byla unesena démonem Rávanou na ostrov Lanku, odkud ji vysvobodil opičí král Hanumán. Barvy na plátně jsou zářivé, doplněné zlatými detaily, které dodávají celé malbě nádech okázalého luxusu. Vlastní práce na malbě zahrnuje přípravu povrchu plátna, dále kresbu kontur budoucí malby a vlastní vybarvování. Plátno se nejprve vaří v rýžové pastě a tím se impregnuje. Teprve po zaschnutí a vyhlazení plátna se kreslí kontury tuší. Barvy se nanášejí jedna po druhé, detaily se dodělávají nakonec.


RELIKVIÁŘ SV. MAURA V BEČOVĚ NAD TEPLOU

Velikonoce, asijské umění a relikviář sv. Maura

Katalogové číslo: A0593
Datum vydání: 8.04. 2009
Nominále: 51,00 Kč
Tiskové listy: A1
Rozměr obrázku známky: 44,4 x 54,4 mm
Rozměr aršíku: 110 x 165 mm
Výtvarný návrh: Zdeněk Ziegler
Rytina: Václav Fajt
Způsob tisku: ocelotisk z ploché desky v barvě černé kombinovaný barevným ofsetem
Náklad: 85 000

Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou byl zhotoven pravděpodobně v letech 1225-1230 na žádost benediktinského opatství ve Florennes v Belgii pro ostatky sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Jana Křtitele. Po celá staletí byl předmětem uctívaným a pečlivě chráněným. Na konci 18. stol. přestal být používán, zřejmě pro značné opotřebení. Roku 1838 koupil poškozený relikviář od církve šlechtic Alfred de Beaufort-Spontini, vlastnící též panství na území dnešní České republiky. Nechal relikviář opravit a po výstavě v Bruselu r. 1888 ho převezl do Bečova nad Teplou. Beaufortové museli jako šlechta loajální s fašistickým Německem po 2. světové válce opustit Československo. Patrně v té době uschovali relikviář sv. Maura do zásypu pod podlahu gotické hradní kaple Navštívení Panny Marie. Tam zůstal zapomenut odbornou veřejností po 40 let. Teprve žádost jistého amerického občana o vyzvednutí blíže nespecifikovaného předmětu na neznámém místě a jeho vyvezení z republiky vzbudilo zájem českých zainteresovaných kruhů. Tak začalo probíhat v červnu r. 1984 systematické pátrání tehdejší Federální kriminální ústředny, jejíž pracovníci 5.11.1985 relikviář nalezli. Památka poškozená pobytem ve vlhké hlíně byla převezena z Bečova do Prahy a tam v průběhu následujících let postupně uložena na několika místech. Teprve po r. 1989 bylo možné vyjasnit majetko-právní vztahy a následně zahájit systematické a velmi náročné restaurátorské práce, které trvaly 11 let. Od května roku 2002 je zrestaurovaný relikviář vystavován na zámku v Bečově nad Teplou nedaleko Karlových Varů. V České republice je jedinou památkou svého druhu a jeho historickou hodnotu nelze vyčíslit.
Relikviář o rozměrech 140 x 42 cm je 65 cm vysoký a jeho horní část má tvar sedlové střechy. Je vyroben z ořechového dřeva a bohatě zdoben množstvím reliéfů a sošek z pozlaceného stříbra, drahými kameny, filigrány a gemy z drahokamů a polodrahokamů. Průčelní stěny zdobí asi 25 cm vysoké sošky sv. Maura a Ježíše Krista, svrchní stěny pak kruhové medailony s výjevy ze života sv. Maura a Jana Křtitele. Další menší reliéfy znázorňují život Mojžíše. Na bočních stěnách jsou rozmístěny sošky apoštolů. Uvnitř relikviáře jsou skeletální ostatky a zbytky textilií a kůže.
Na známce je průčelní stěna relikviáře se soškou Ježíše Krista doplněná textem RELIKVIÁŘ SV. MAURA. Vedle známky je na aršíku zobrazena zvětšená soška sv. Maura z druhé průčelní stěny, v dolní části aršíku je celý relikviář. Aršík je doplněn texty Relikviář svatého Maura 1225-1230, znovuobjevení 1985, hrad a zámek Bečov nad Teplou.

Autor: Česká pošta | 16. 4. 2009

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223