Umělecká díla a Vánoce

UMĚLECKÁ DÍLA NA ZNÁMKÁCH: JAN JAKUB HARTMANN (ASI 1658 - 1736/1745)

Umělecká díla a Vánoce

Katalogové číslo: A0580
Datum vydání: 05.11. 2008
Nominále: 30.00 Kč
Tiskové listy: A1
Rozměr obrázku známky: 54,4 x 44,4 mm
Rozměr aršíku: 167 x 114 mm
Výtvarný návrh: Martin Srb
Rytina: Martin Srb
Způsob tisku: jednobarevný ocelotisk z ploché desky v barvě hnědočerné kombinovaný barevným ofsetem. AK
Náklad: 100 000

Jan Jakub Hartmann (1658? – 1736/45): Alegorie vody, po 1700, Národní galerie v Praze J. J. Hartmann náleží mezi malíře, kteří se v období druhé poloviny 17. stol. specializovali na malbu krajiny. Vycházel z nizozemských krajinářských vzorů zejména konce 16. stol., a proto je jeho pojetí krajinomalby ve své době značně archaizující. Pracoval se svými syny Františkem Antonínem a Václavem Janem. Obrazy nejsou signovány a vznikaly v součinnosti všech malířů. Zdařilejší a pokročilejší práce se připisují synovi Františku Antonínovi a tradičnější otci Janu Jakubovi. Protějškové obrazy Alegorie Vody a Alegorie Země patří k tomu nejlepšímu z hartmannovské produkce. Pocházejí ze série Čtyř živlů a jsou malované na měděných deskách. Schéma krajiny na obraze Alegorie Vody založené na kontrastu mezi temnějším bohatým lesním porostem a prosvětleným průhledem do říční scenérie s početným davem, rozpadajícím se do menších skupin, množstvím lodí, ryb a darů moře zároveň nenápadně zobrazuje biblickou scénu Kristova zázračného rybolovu. Aršík zabírá téměř celý obraz Alegorie Vody. Známka zachycuje dvě skupiny postav s množstvím mořských živočichů a je v podobě zvětšeného detailu z obrazu vkomponována do levé části aršíku. .
VÁNOČNÍ TRADICE

Umělecká díla a Vánoce

Katalogové číslo: 0581
Datum vydání: 05.11. 2008
Nominále: 10.00 Kč
Tiskové listy: á 50 ks známek
Rozměr obrázku známky: 23 x 30 mm
Výtvarný návrh: Pavel Sivko
Rytina: Bedřich Housa
Způsob tisku: rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný hlubotiskem v barvě žluté s iriodinem, červené a modré. RK
Náklad: 100 000

Vánoce jsou v naší zemi asi nejoblíbenější svátky. Už ve 14. století si lidé navzájem přáli vše dobré a obdarovávali se. Některé tradice a zvyky přetrvaly dodnes. Peče se vánoční cukroví, zdobí se stromeček, po štědrovečerní večeři se zpívají nebo alespoň poslouchají koledy, rozkrajuje se jablko, z litého olova se podle vzniklého tvaru hádá osud. Pouštění hořících svíček na vodu ve skořápkách ořechů je převážně zábavou dětí. Svobodná děvčata si mohou zkusit hodit střevíček za hlavu a pokud padne špičkou ze dveří, možná odejdou do roka z domu. Mnoho rodin chodí do kostela na půlnoční mši. Vánoční tradice připomíná na známce miska s jablky, ořechy a cukrovím zdobená smrkovými větvičkami.

TŘEBECHOVICKÝ BETLÉM

Umělecká díla a Vánoce

Katalogové číslo: A0582
Datum vydání: 05.11. 2008
Nominále: 30.00 Kč
Tiskové listy: A1
Rozměr obrázku známky: 54,4 x 44,4 mm
Rozměr aršíku: 154 x 112 mm
Výtvarný návrh: Václav Kučera
Rytina: Jaroslav Tvrdoň
Způsob tisku: ocelotisk z plochy v barvě hnědé kombinovaný barevným ofsetem. RK
Náklad: 100 000

Ve sbírkách Třebechovického muzea betlémů je více než 400 betlémů zhotovených z nejrůznějších materiálů a pocházejících z různých oblastí České republiky. Najdeme zde betlémy velmi staré, ale i ze současnosti. Nejcennější a nejobdivovanější je světově proslulý mechanický Třebechovický Proboštův betlém. Je 7 m dlouhý, 3,2 m široký, 1,8 m vysoký a má přes 2000 vyřezávaných dílů. Mnohé figurky mají podobu Proboštových sousedů. Jsou vysoké 10-15 cm a zachycují známé biblické výjevy zasazené do života českého městečka konce 19. stol. 51 figurek se pohybuje při práci, 120 se pohybuje na pásech, 180 je bez pohybu a dalších 1500 představuje zvířata, stromy, stavby apod. Přirozeným středem betlému jsou jesličky. Od nich se po obou stranách rozvíjí děj na sedmi terasách. Betlém je atypický tím, že zobrazuje nejen Kristovo narození, ale i další fáze jeho života až po Zmrtvýchvstání. Pohybový mechanismus betléma sestavil sekerník Josef Friml; ukrývá přes 150 ozubených kol a koleček, pák, řetězů a řemenic. Původní ruční pohon klikou byl v r. 1935 nahrazen elektromotorem. Toto z uměleckého i technického hlediska zcela unikátní dílo vytvářel Josef Probošt (1849-1926) s pomocí řezbáře Josefa Kapuciána od r. 1885 přes 40 let. Třebechovický Proboštův betlém byl v r. 1999 prohlášen Národní kulturní památkou.

Autor: Česká pošta | 23. 10. 2008

Komentáře

Náklad známky Vánoční tradice

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223