Společné česko-slovinské vydání: Johann Gerstner (1851 - 1939)

Datum vydání: 27. května 2011
Název emise: Společné česko-slovinské vydání: Johann Gerstner (1851 - 1939)
Nominální hodnota: 34 Kč
Katalogové číslo: 682
Výtvarný návrh: Karel Zeman
Rytina: Jaroslav Tvrdoň
Tiskové listy:A + 1
Rozměr obrázu známky: 80 x 120 mm
Druh tisku: ocelotisk z ploché desky v barvě černé kombinovaný ofsetem v barvách modré, červené, žluté a černé

Společné česko-slovinské vydání: Johann Gerstner (1851 - 1939)

Námět známky:

Postava Johanna Gerstnera s houslemi na pozadí siluety houslí doplněné nahoře znaky Žlutic a Lublaně.
Společná česko-slovinská emise je určena k výročí narození. Johanna (Hanse) Gerstnera (17. 8. 1851, Žlutice - 9. 1. 1939, Lublaň). Ve Žluticích Gerstnera seznámil s hudbou Emanuel Wirth, který byl později sám uznávaným a úspěšným houslistou a pedagogem. Ve Žluticích zůstal Gerstner do svých třinácti let, v roce 1864 se přihlásil na pražskou konzervatoř, kde studoval hru na housle. Gerstner během studia hrál druhé housle v Benewitzovém kvartetu, ve kterém se seznámil se špičkovými díly tehdejších českých skladatelů, byl také členem německého operního orchestru, kde hrál pod taktovkou Bedřicha Smetany. Harmonii a generál bas studoval Gerstner u ředitele konzervatoře Josefa Krejčího. Ostatní teoretické předměty ho vyučoval Josef Foerster. Hned po ukončení studií v Praze odešel Gerstner do Lublaně, kde začal působit jako ředitel Zemského divadla a jako houslový pedagog na škole Filharmonické společnosti. Během svého působení v Lublani se nejvíce věnoval pedagogické činnosti. Jeho nejúspěšnějším žákem byl Slovinec Leo Funtek, který si vybudoval kariéru ve finských Helsinkách jako houslista, dirigent a skladatel. Gerstner byl aktivní i jako koncertní houslista, spolupracoval na více než 700 koncertech a 150 komorních večerech. Naposledy vystoupil s orchestrem v roce 1911, kdy provedl obě Beethovenovy Romance. Svoje poslední vystoupení měl při příležitosti stého výročí úmrtí Franze Schuberta v roce 1929. Pravidelně se účastnil hudebních představení a pedagogických seminářů ve Štýrském Hradci, Vídni, Salcburku, Mannheimu a Kolíně nad Rýnem. Kromě toho působil 25 let jako krajský zástupce společnosti Richarda Wagnera v Lublani. Navzdory svým zásluhám a vyznamenání císaře Františka Josefa v roce 1902 prožil Gerstner svoje stáří v chudobě a bídě. Kvůli nemoci očí si nemohl dodatečně přivydělávat.
Hans Gerstner svými houslovými dovednostmi a pedagogickými znalostmi otevřel cestu rozvoje houslového umění ve Slovinsku. Položil první, ale velmi důležité základy, na kterých stavěly všechny další generace houslových pedagogů. Za svého života nebyl Gerstner za svoji snahu a nezištnou obětavost doceněn, a to také pro svůj německý původ v době, kdy byli Němci ve Slovinsku velmi neoblíbeni. Nicméně byl Lublaňan, prožil tam většinu svého života a založil si tam rodinu. I když velmi přispěl k rozvoji slovinské kultury, za svého života nezískal místo, které by mu náleželo.
(zdroj www.cpost.cz)

FDC – obálka prvního dne vydání:

Se známkou se vydává obálka prvního dne vydání včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky stojí malý Gerstner pod varhanami ve žlutickém kostele a hraje na housle. Obálka je vytištěna ocelotiskem z plochy v barvě světle hnědé. Na razítku je silueta žlutického kostela a text: Žlutice, 27. 5. 2011
(zdroj www.cpost.cz)

Společné česko-slovinské vydání: Johann Gerstner (1851 - 1939)

Společné česko-slovinské vydání: Johann Gerstner (1851 - 1939)

Společné česko-slovinské vydání: Johann Gerstner (1851 - 1939)

Poznámka redakce:

určitě jste si všimli nového způsobu zveřejňování novinek. Naší snahou je mít co nejrozsáhlejší informace a obrázky všeho dostupného filatelistického materiálu. Dejte nám vědět, jak se Vám nové články o novinkách zamlouvají.

Novinky za nominál:

nově v našem eshopu nabízíme nové poštovní známky ČR za nominál. Tuto konkrétní známku zakoupíte zde na tomto odkazu.

Autor: Zdeněk Jindra | 27. 5. 2011

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223