Sbíráme knihy - 9. část

V 9. části našeho seriálu si budeme povídat o sbírání časopisů a novin. Hned v úvodu si dovolím udělit začínajícímu sběrateli časopisů jednu důležitou radu. Když už se vám podaří získat nějaké zajímavé cenné časopisy s pěknými původními obálkami, nedávejte je proboha vyvazovat. Je to barbarství páchané na vašem majetku, za které dokonce ještě dobrovolně a zbytečně platíte. Vyvázání znehodnocuje hlavně časopisy už jen tím, že je knihvazač ořeže na menší formát a nemluvě už o tom, že s vyvázanými časopisy se hůř pracuje než s jednotlivými časopisy, např. hůř se skenují, fotografují. Je pravdou, že u volně uložených jednotlivých časopisů se zvyšuje nebezpečí jejich fyzického poškození, ale i přesto si dovolím tvrdit, že není nic krásnějšího než ve svěžích barvách zachovaný zajímavý časopis. Jednotlivé časopisy je však potřeba chránit proti fyzickému poškození. K tomu využíváme především pevných desek a vhodného úložného prostoru. Velikým nepřítelem barev a papíru vůbec je jakékoliv světlo a zvláště sluníčko, u časopisů a novin z méně kvalitního papíru to platí dvojnásobně. Dnes je výhodou, že u nových časopisů se používá poměrně kvalitní papír, ale v minulosti tomu vždy tak nebylo, navíc za každé světové války i běžně kvalitního papíru byl nedostatek. U levných časopisů, s nimiž hodně pracujeme hlavně kvůli čerpání informací z obsahu, je jejich vyvázání v pořádku a je navíc vysoce funkční. Rovněž u novin je vyvázání většinou přínosem, jelikož novinový papír je obzvláště citlivý na světlo a fyzické poškození. Pevné desky umožňují i pohodlnější manipulaci.

Jaké časopisy se sbírají? Spektrum je poměrně široké. Sběratelskou klasikou jsou dobrodružné a ženské časopisy z konce první republiky a z 2. světové války. Jejich soupis najdeme ve výborné monografii: Pavel Janáček, Michal Jareš – Svět rodokapsu, komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století, Nakladatelství Karolinum, Praha 2003. Za zmínku určitě stojí i Dobrodružný svět, který má trvale vysokou sběratelskou oblibu, ale tím i vyšší cenu. Cena se také odvozuje z toho, zda ročník je vyvázán v původních nebo nepůvodních deskách. Ročníky, jež bohatě ilustroval Zdeněk Burian, jsou skutečnou sběratelskou lahůdkou. Celý soupis lze najít na stránkách http://www.elibri.cz/serie-rady-edice/dobrodruzny-svet/.

Sbíráme knihy - 9. část
Ukázka zachovalého nevyvázaného časopisu ve výborném stavu. Cena kolem 250 Kč.

Trvale veliké pozornosti se těší mládežnické časopisy do roku 1948 a pak některé, které začaly vycházet krátce před a po roce 1968. Kdo by neznal Mladého hlasatele, vycházel v letech 1935 až 1941? Již méně známý je jeho pokračovatel Vpřed (1945 až 1951), ten vycházel i pod názvy Junáci vpřed a Vpřed pionýři. Od roku 1954 pak jakýmsi formálním pokračovatelem zmíněných časopisů stal Pionýr. Zájem o Pionýra je hlavně u ročníků kolem roku 1968. Sluší se nezapomenout ani na náš nejstarší mládežnický časopis se zaměřením na skauting, na Junáka, začal vycházet již v roce 1915. Asi se těžko najde sběratel, který by jej měl úplně zkompletovaného.

Zvláštní kapitolou jsou dětské časopisy. Přiznám se, že pro mne je dodnes záhadou značný sběratelský zájem o Čtyřlístek, u něhož ceny prvních čísel z původního prvního vydání dosahují opravdu zajímavých výšin. Ale i o tom sběratelství je, tak jak nemohlo nikoho napadnout, že jednou zcela běžné novinové známky s vyobrazeným Merkurem, které se lepily na všechny distribuované noviny poštou v Rakousku Uhersku, budou velice hledanými a vysoce ceněnými. Ze starších časopisů si neodpustím nepřipomenout Srdíčko, které vydával Jos. R. Vilímek, je to opravdu ilustračně velice zajímavý dětský časopis. Přitom je zajímavé, že cenově nic moc. Hledané jsou i některé ročníky časopisu Ohníček, v kterém, mimo jiné, vycházely i komiksové příběhy. Když už jsme u komiksu, slušně ceněna jsou první vydání komiksových příběhů s kresbami Káji Saudka.

Již tradičně vysokých cen u kvalitních stavů je dosahováno u časopisů, sborníků a katalogů vydávaných mezi válkami v avantgardním období. Uveďme si namátkou aspoň některé: Musaion, Revoluční sborník Devětsil, Avantgarda, DaV, Erotická revue, Index, Moderní revue, Proletkult, ReD, Var, Veraikon, veškeré materiály a časopisy kolem surrealismu.

Z meziválečného období se značné pozornosti rovněž těší časopisy a sborníky z výstav o stavitelství a architektuře, ale nejen o naše československé, ale i zahraniční, hlavně německé a francouzské. Z našich časopisů si uveďme Stavba, Stavitel, Styl, Architektura.

Trvale vyhledávané jsou časopisy z přelomu 19. a 20. století a začátku 20. století se secesními ilustracemi nebo obrázkovými inzeráty. Je vcelku jedno o časopis v jakém jazyce se jedná, secese se stále nosí na celém světě a v budoucnu tomu jinak nebude.

Hodně se sbírají časopisy, které nejsou ani tak zajímavé obsahem, jako spíš ilustracemi vynikajícího malíře. Typickou ukázkou je francouzský časopis L´Assiette au beurre, jehož některá celá čísla, případně titulní list obálky, ilustroval geniální František Kupka žijící v té době v Paříži. Zkuste si ve svém vyhledávači na google.fr zadat do vyhledávání l´assiette au beurre kupka. A podívejte se na obrázky zmíněných ilustrací. Asi uznáte, že je to opravdová pastva pro oči milovníka časopisecké ilustrace. Když už jsem u Francie, pokud se podíváte do Paříže a přes víkend vyrazíte na procházku do parc Georges Brassens, hned podél parku vede Rue Branciondo, kde se každý víkend koná veliký trh (marché) časopisů, knih a všeho kolem papíru. Zjistíte, že se tam dají koupit nejen první vydání románů Julese Verna v luxusních stavech za drahý peníz, ale za docela rozumný peníz i časopisy s nádhernými ilustracemi hlavně na titulní stránce obálky, většinou se jedná o barevnou průmyslovou litografii. Časopisy nemusíte kupovat jenom do sbírky, ale ilustrace z nich lze je použít po vkusném zarámování na výzdobu stěn bytu, nejlépe chodby, kde největší nepřítel obrázků, světlo, nemá takovou moc. Pokud se vám podaří sehnat několik tematický podobných obrázků, budou vám vaši hosté možná i závidět.

Zajímavou kapitolou je sbírání jenom určitých ročníků či čísel časopisů, kvůli specifickému obsahu. Jeden ukázkový příklad. Ve Vídni vycházely České ilustrované noviny. V ročníku 1910 vyšla povídka Ohonem komety, autorem je spisovatel s pseudonymem Budín Béda. Tahle povídka je mezi sběrateli sci-fi v tomto vydání vysoce ceněna. Ale to není vše, zůstává zde stále nezodpovězena základní otázka: Kdo je pravým autorem téhle vynikající sci-fi povídky? Takže sbírání knih či časopisů není pokaždé jenom o sbírání samotného materiálu, ale nejednou i o různých záhadách s ním spojenými.

Hledané jsou časopisy a noviny z období 1. a 2. světové války, hlavně německé, české a slovenské. Obludný rozměr hlavně 2. světové války podbarvený časopiseckou propagandou přitahuje v celém světě tisíce sběratelů, nelze se proto divit, že ceny tohoto materiálu jsou trvale vysoké a zájem o tento materiál stoupá. S tímto zájmem obvykle úzce souvisí sbírání hlavně německé propagandy na pohlednicích. Několik takových pohlednic a časopisů jsem kdysi měl, ale ač jsem bývalý voják z povolání, tohle téma mě nikdy nepřitahovalo. Asi to je tím, že v časopisech a na pohlednicích je válka často vykreslena jako jedno veliké dobrodružství. Realita ale byla a vždy bude zcela jiná.

Pokud jde o nové časopisy, tam je situace složitější. Je dobře, že dnes jich vychází hodně a s různým zaměřením. Je nedobře, že často vychází jenom krátkodobě. Sběratel, který začne konkrétní časopis systematicky sbírat a po několika číslech zjistí nakladatelský stop, bude asi znechucen a navíc bude mít pocit zbytečně vyhozených peněz. Časopisy se někdy i poměrně složitě shání, v každém stánku či trafice mají jenom některé. Za téhle situace větší investování do nových časopisů je dost problematické. Samozřejmě u těch, kde je sbírání propojeno se zájmem o určitou problematiku, je vše v pořádku. Typickou ukázkou jsou časopisy pro sběratele. Filatelisté dobře znají např. časopisy Filatelie a Merkur revue. Ten druhý je navíc orientován na numizmatiku a notafilii. Pochvalme oba vydavatele za poskytované výhody předplatitelům, které snižují náklady sběratelů na předplatné. Tyto časopisy jsou i ukázkou časopisů, které můžete dát klidně vyvázat podle ročníků, aniž by se to časem projevilo na jejich tržní ceně.

U nových novin doporučuji sbírat jenom konkrétní vydání, kdy se něco významného důležitého událo, kupříkladu naši fotbalisti se jistě jednou stanou mistři světa, tak téhle události budou plné noviny, tedy pokud vůbec v té době noviny v papírové podobě ještě vycházet budou. Koupit a odložit pro své potomky. Podobně se sbírají i staré výtisky, kupříkladu vždy bude zájem o noviny vyšlé těsně po atentátu na zastupujícího říšského protektora v roce 1942.

Autor: Dušan Polanský | 8. 1. 2015

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223