Sbíráme knihy - 8. část

V této části našeho seriálu si budeme povídat o cenách, což je téma jistě zajímavé, ale nabízí i určitý prostor pro subjektivní názory, proto berte i moje názory a rady s rezervou. Naštěstí i u knih funguje trh, jejž názory autora, sběratelů ani obchodníků až tak nezajímají. Respektuje pouze peněženku kupujícího a míru jeho ochoty utrácet.

Chtěl bych hned úvodem uvést skutečnost, kterou jsem záměrně neuvedl v úvodu našeho seriálu. Česko, o Slovensku ani nemluvě, není žádným rájem pro sběratele knih. Pokud máte hromadu peněz a chcete-li mít ve své sbírce kvalitní a krásné věci doporučuji se orientovat na západoevropský trh. Kdo vám bude tvrdit, že přeháním, tak ať vám dokáže, že nemám pravdu. U starých tisků to platí dvojnásobně, zde nabídka našeho trhu je vyloženě slabá. Ovšem tohle sdělení není ničím tragickým, dnes je sběratelský trh celosvětový, takže jaképak národní hranice. Skvělou a dnes již klasickou ukázkou takového sběratelského trhu je hlavně filatelie. Dnes můžeme volně cestovat, utrácet, nakupovat na ebay.com, ebay.de, ebay.fr, dražit v internetových aukcích, nakupovat přes internet v antikvariátech a knihkupectvích po celém světě, takže důvody k pesimismu nejsou. Jistě si teď říkáte: Máš pravdu, ale jejich platy a ty naše! Jednak buďme optimisté, že i to se časem spraví, jednak si je dobré uvědomit, že knižní trh krajin, kde se mluví německy, anglicky a francouzsky je obrovský, takže s cenami to není vždy až tak hrozné.

Osobně si občas koupím na ebay nějakou knihu z matematiky, která je mým občasným koníčkem. Téměř nekupuji knihy nové, u těch jsou ceny opravdu dost vysoké, kupuji knihy čtené, což mi u matematiky vůbec nevadí, stejně si do knih čmárám svoje poznámky. U použitých se ceny pohybují od 3,5 do 20 eur či dolarů (původní ceny od 25 do 80 eur či dolarů), přitom jsou to rozsáhle publikace, někdy 500 až 700 stran většího formátu v pevné vazbě. Problémem může být vysoké poštovné, které je nejednou vyšší než cena samotné knihy. Ale je to jenom proto, že někteří neseriózní prodejci chtějí vydělávat i na poštovném, což dobře známe i z našeho aukčního portálu aukro.cz. Pro informaci uvádím, že obyčejné poštovné za knihu poslanou z USA je do 10 dolarů. Zatím se mi nestalo, že by obyčejný balík v pořádku nedorazil. Pochopitelně kdyby člověk koupil něco dražšího, je dobré si nechat knihu poslat doporučeně nebo jako cenné psaní.

Pokud se bavíme o cenách, hlavně mladí sběratelé by si měli uvědomit, že jejich hlavní výhodou oproti starším sběratelům je jejich mládí. Když mladý sběratel získá do své sbírky zatím cenově dostupné a přitom zajímavé položky, má šanci, že po více letech se mu investice několikanásobně vrátí. Ovšem má to háček, musí se trefit do budoucího zájmu. Jenomže, jak se trefit? Ale o tom sběratelství také hodně je, dokonce bych řekl, že právě aspekt předvídání sběratelského zájmu v budoucnosti přináší do sběratelství prvek hry, napětí. Odhadování zájmu v budoucnu není v žádném případě věštěním z koule, velikou roli zde hrají znalosti a hlavně výtvarný cit. Marná sláva, většina hledaných knih jsou především malá umělecká díla. Takže hlavní pozornost bych doporučoval soustředit na bibliofilie v malých nákladech s původní grafikou, tj. signovanou výtvarníkem.

V sběratelské hantýrce, ale nejenom tam, občas slyšíme o „pražských cenách“. Je pravdou, že někdy jsou tyto ceny o něco vyšší než ceny v mimopražských regionech. Vyšší ceny jsou dány hlavně větší kupní silou a přítomností solventních cizinců. Ne vždy je ale pravda, že „pražské ceny“ jsou vyšší než ceny „venkovské“. Je si dobré uvědomit, že v Praze je větší koncentrace sběratelského materiálu než v jiných městech. Knihu, kterou se vám podaří koupit v pražském antikvariátu za rozumnou cenu, jinde dostanete za cenu vyšší. Kupříkladu u běžné beletrie a odborné literatury jsou „pražské ceny“ obvykle nižší než ceny mimopražské. Tam, kde moc zajímavého materiálu není, se i běžnost prodává za relativně vysokou cenu. Relativně proto, že když člověk určitou knihu chce nebo potřebuje, tak nejednou na korunu nehledí.

Za dost problematickou radu, dávanou často staršími sběrateli těm mladším, považuji doporučení nakupovat již sběratelsky ověřené položky. Jistě vždy jsou a budou stálice trhu, také se o nich ještě zmíním. Tahle rada má ale jeden veliký háček, takové položky jsou vždy drahé, což u většiny mladých začínajících sběratelů asi nebude zanedbatelný faktor. Je pravda, že nákupem kvalitního materiálu pravděpodobně nic neztratíte a asi vyděláte víc než na úrocích v bance. Otázkou je, zda si přitom vychutnáte pocit opravdové sběratelské radosti z odhadu zájmu sběratelů v budoucnosti. Přehnaně někdy říkám, že jisté položky nakupují jenom investoři a překupníci, kdežto opravdový sběratel se snaží v mládí relativně levně nakoupit a pak v starším věku si vychutnat pocit vzácnosti či dosažené ceny svého sběratelského materiálu. Je ale pravdou, že ne každého musí bavit 25‑40 let čekat na zájem o jeho sběratelský materiál, třebaže sběratelství o trpělivosti dost je. Tímto odstavcem nechci žádného, ani mladého, sběratele odradit od nakupování dražšího kvalitního materiálu, vždyť každý sběratel chce mít ve své sbírce něco, co frčí právě teď, ovšem doporučuji při investování postupovat rozumně. Sběratelství by se vám nemělo stát doslova drogou. Jistě, pokud máte dost peněz, nakupujte kvalitní drahé položky, také co s penězi, vždyť uložené v bance jsou to jenom obyčejné papírky, které znehodnocuje inflace. Pokud peněz není nazbyt, sbírejte hlavně pro osobní potěšení, uspokojení svých duchovních zájmů, no a přitom myslete i na budoucí prodej. Jeden nikdy neví, co ho v životě nedobrého potká.

Sběratelský zájem není časově neomezená konstanta, v průběhu let se mění, ale téměř vždy nalezneme mezi hledanými položkami nadčasové stálice. Tak tomu je u každého sběratelského oboru, filatelisté si jistě vzpomenou na rané celistvosti vyfrankované známkami hradčanské emise. K našim knižním stálicím patří např. tituly meziválečné avantgardy, to platí i pro avantgardní časopisy, z téhož období fotopublikace známých fotografů a časopisy jako Československá fotografie, nízkonákladové bibliofilské tituly s původní grafikou významných výtvarníků, dobrodružná literatura, díla ilustrovaná např. A. Muchou a Z. Burianem, výpravné starší tituly pro děti a mládež, výtvarně zajímavá leporela pro nejmenší, přírodopisné knihy s barevnými litografickými ilustracemi, staré tisky pojednávající o exaktních vědách, umělecké časopisy ze začátku 20. století se secesní výzdobou, knihy a časopisy o architektuře přibližně do roku 1935. Velice hledanými jsou knihy s prakticky využitelným obsahem, moderně řečeno se zajímavým know-how, jako jsou staré katalogy, příručky pro opravy nábytku, hodin, šperků atd. Další takovou stálicí jsou staré místopisné publikace. U posledně zmíněného zájmu se často jedná o zájem propojený se sbíráním pohlednic toho, kterého místa či zeměpisné oblasti.

Ceny u těchto stálic trhu se pohybují při perfektních stavech řádově od několika stovek či tisíců korun až k několika desetitisícům korun, někdy i výše. Uvedl jsem při perfektních stavech, někdo říká stav A, to je podstatná informace z hlediska posouzení ceny knihy, protože stav knihy rozhoduje o ceně knihy velmi výrazným způsobem. Kupříkladu běžný titul díla J. Verna (tzv. verneovka) vydaný v rámci Vilímkova velkého předválečného či válečného vydání v provedení pevná celoplátěná červená původní vazba, bez přebalu v perfektním stavu stojí kolem 800 až 4 000 Kč. Když k tomu přidáme perfektní přebal, tak se dostaneme někam k částkám od 3 500 až k 30 000 Kč. Ovšem ten stejný titul bez přebalu s výraznými znaky používání knihy, vybledlou původní vazbou, odřenými rohy stojí přibližně 100 až 400 Kč. Kdyby se jednalo navíc o nepůvodní vazbu, dostaneme se i při perfektním stavu knižního bloku na cenu kolem 150 až 200 Kč. Cena středně opotřebovaného přebalu u verneovek se pohybuje kolem 500 až 2 500 Kč. Cena perfektního přebalu u vzácného titulu se pohybuje řádově v desetitisících korun. Rozpětí je dáno vzácností vydání a pořadovým číslem vydání. Některé tituly vyšly několikrát ve větších nákladech a jiné zase jenom jednou či dvakrát a ještě k tomu v malém nákladu. První vydání jsou obvykle více sběratelsky ceněna než další vydání. Ovšem jsou případy, kdy druhé či další vydání doplněno oproti prvnímu vydání o nové přílohy, nové ilustrace či nový text, je hledanější a ze sběratelského hlediska tedy cennější než první vydání.

Teď si uvedeme sice malý, ale snad dost přesvědčivý příklad na dokumentování rozdílu v ceně nového a původního vydání. Asi znáte ruské pohádky ilustrované Ivanem Bilibinem (1876-1942). V celém světě vychází v nových a nových vydáních. Jeho nejznámější pohádkové ilustrace jsou z prvního Petrohradského vydání z let 1901 až 1903, jedná se o šest tenkých sešitů, svazečků. Obrázky jsou tištěny technikou bromolitografie. Osobně mám ve vlastnictví ruské vydání z let 1965 až 1970. Původní cena jednoho svazečku nového vydání, náklad byl pokaždé 100 000 výtisků, byla 40 kopějek (4 Kčs), takže 6 svazečků jste v Sovětské knize (mladí čtenáři již nepamatují) jednotlivě koupil za 24 Kčs plus nějaká marže, takže celkem 30 Kčs. Svazečky vycházely postupně v letech 1965 až 1968. V roce 1970 vyšlo k svazečkům ještě pouzdro, popravdě umělecky nic moc, a celý komplet 6 svazečků s pouzdrem se prodával za 7 rublů (70 Kčs). Těchto kompletů vyšlo 5000 výtisků, ale svazečky byly z původních vydání v letech 1965 až 1968. Jeden takový komplet jsem koupil se skřípěním zubů někdy v roce 2010 za 800 Kč v stavu A. Zmíněné první petrohradské vydání, rovněž v stavu A, se prodalo nedávno v brněnském Alfa antikvariátu za 90 000 Kč, viz antikalfa.cz, v navigaci vlevo zcela dolu odkaz Prodáno – sold. Cena je dle mého soudu velice příznivá, jelikož takových kompletů v stavu A se zachovalo jenom několik. Cena podle mne poroste, takže se jedná o klasickou ukázku rozumné investice do knižní publikace. Sice je škoda, že zmíněné vydání bylo vysoko nad mé finanční možnosti, ale tento příklad současně názorně dokumentuje, že milovník knih musí nejednou umět najít rozumný kompromis mezi svými finančními možnostmi a sběratelskými zájmy.

Sbíráme knihy - 8. část
Titulní list obálky jednoho z šesti svazečků levného vydání z let 1965 až 1968 ruských pohádek ilustrovaných Ivanem Bilibinem.

Teď více fakticky. Nejkomplexnější tři publikace pojednávající o cenách knih dosažených v našich aukcích po roce 1990 vydal u nás antikvariát a nakladatelství Fabio. Ukazatel aukčních cen knih I. 1990/1994. ISBN 80-901944-0-0. Systematický souhrn výsledků knižních aukcí v ČR. Vyšlo v r. 1995, celkem 500 (+ 250) výtisků. Celoplátěná šitá vazba, zlatá ražba. Obsahuje 5600 položek. 252 + 38 stran. Tisk D-Print Praha. Distribuční cena uvedena na internetových stránkách 800 Kč.

Ukazatel aukčních cen knih II. 1995/1997. ISBN 80-901944-5-1. Systematický souhrn výsledků knižních aukcí v ČR. Vyšlo v roce 1998. Zpracování, graf. úprava, sazba, zlom, prepress FABIO, Pavel R. Vejrážka Louny. Celkem 600 výtisků. Celoplátěná šitá vazba, zlatá ražba. Obsahuje 7600 položek. 348 + 36 stran. Tisk D-Print Praha. Distribuční cena uvedená na internetových stránkách 800 Kč.

Ukazatel aukčních cen knih III. 1998/2000. ISBN 80-86352-06-4. Systematický souhrn výsledků knižních aukcí v ČR. Vyšlo v roce 2001, 600 výtisků. Zpracování, graf. úprava, sazba, zlom, prepress FABIO, Pavel R. Vejrážka Louny. 379(1) + 28 s. Obsahuje na 10.000 položek. Celoplátěná šitá vazba, zlatá ražba. Distribuční cena uvedená na internetových stránkách 1 000 Kč.

Ukazatel aukčních cen knih IV. Měl podle sdělení na internetových stránkách vyjít v roce 2006, ale zatím nevyšel.

Na první pohled jsou zmíněné publikace drahé, ale nákupem podobných publikací si sběratel ušetří spoustu času spojenou se zjišťováním cenových relací. Koneckonců stačí na několik zajímavých a současným majitelem nedoceněných položek narazit a investice do odborné literatury se může sběrateli ve velmi krátkém čase vrátit. V téměř v každém sběratelském oboru platí, že bez investic do odborné sběratelské literatury a jejího studia se jenom poměrně těžko dostat na vyšší úroveň. Jsou sice i sběratelské obory míň náročné na odbornost, ale bohužel (podle většiny bibliofilů bohudík) sběratelství knih mezi ně nepatří. Vždy platilo, nejinak je tomu dnes a bude v budoucnu, že aukce, je jedno zda klasické nebo moderní internetové, jsou nejspolehlivějším ukazatelem sledování zájmu sběratelů a současně aukční trh stanovuje základní hladinu momentálních tržních cen. Málokdy jsou takovým barometrem ceny antikvární, které můžete vidět ve výlohách. Nejednou se nejedná o reálné ceny, ale jenom o zbožná přání majitelů antikvariátů. Antikvariát má ale jednu velikou výhodu, často se mu podaří prodat materiál i za cenu netržní, jelikož kupující je laik, jenž o titul stojí a nezná reálnou tržní cenu. Kdyby chtěl knihu prodat, nejednou by se docela divil. Jenomže sběratel není antikvariát, pokud nakoupí příliš draze, likvidita takto nakoupeného materiálu je velice slabá. Takže opatrně! Tím neříkám, že v antikvariátech se nedají občas, ale opravdu jenom občas, koupit zajímavé položky za rozumnou cenu. Příklad jsem uvedl výše.

Důležitá poznámka k starším tiskům. Kdysi v klášterních knihovnách bylo zvykem, že mniši si při studiu či čtení knihy dělali na předsádkách knih různé poznámky. Některé z těchto poznámek mohou mít i význam historicko-badatelský. Kupříkladu v klášterní knihovně umístěné v areálu benediktinského kláštera v Rajhradě se téměř žádná kniha nedochovala v původní vazbě. V 18. století totiž byly knihy převázány do jednotných bílých pergamenových vazeb. Těmto novým vazbám téměř jistě padly za oběť i různé osobní a jiné poznámky na deskách a předsádkách. Zachování poznámek mnichů by možná bývalo napomohlo při pátrání po minulosti rajhradského kláštera. Jak již teď sami tušíte, kniha vykazující sice známky používání, v nepůvodní vazbě, ale popsaná zajímavými poznámkami může mít daleko vyšší cenu než zcela stejné vydání v tzv. intaktním stavu v původní vazbě. Moje rada: pozorně listovat a dívat se nejen na tištěný text. Jinak návštěvu klášterní knihovny v Rajhradě (okres Brno-venkov, z Brna směrem na jih) vřele doporučuji. Možná i proto, že mám na ni tuhle osobní vzpomínku.

V knize pojednávající o Benediktinských tradicích v návaznosti na současnost: Columba Stewart OSB: Modlitba a komunita, Benediktinská tradice, vydalo v roce 2004 Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, je v závěru stať o Benediktinském opatství sv. Petra a Pavla v Rajhradě. Mimo jiné se v ní uvádí: „Po roce 1950 byli zdejší mniši rozptýleni, kněží pracovali v duchovní správě, opat dožil v internaci. V klášteře bylo zřízeno vojenské skladiště.“ A právě v tomto skladišti jsem v letech 1981 až 1984 coby velitel silničního pořádkového praporu – vojákem z povolání jsem byl do podzimu roku 1994 –, také odpovídal za značné množství vojenské materiálu, včetně zbraní a střeliva. Protože činnost benediktinů v tomto klášteře byla v minulosti významně orientována na ediční činnost, dvakrát jsem uprosil pana faráře, aby mi ukázal vzácné tisky uchované v knihovně klášterního kostela. Vidět tyhle tisky, dokonce se jich moci dotýkat, hladit ručně psané ozdobné písmo, byl pro mne silný sběratelský a především duchovní zážitek. Armáda do zabraných prostor vůbec neinvestovala, takže jsem byl svědkem postupného chátrání části klášterních objektů. Naštěstí nechátral objekt, v němž je klášterní kostel a knihovna, ten totiž byl a je na seznamu památek Unesco. Paradoxem bylo, že v chátrajících prostorách, tam kde byly sklady, jsme na stropech mohli obdivovat nádherné barevné obrazy J. B. Santiniho. Jenomže ani tahle nádhera v zimě na zahřátí v trvale nevytápěných místnostech nestačila, a tak jsme nejednu hodinu z pracovní doby strávili v místních hospodách. Snad nám Bůh alespoň tuhle pracovní nekázeň odpustí. Vzpomínka to zrovna úsměvná není, ale k mému životu patří, i k tomu sběratelskému.
V příští části si něco povíme o sbírání časopisů.

Autor: Dušan Polanský | 5. 6. 2014

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223