Rozhovor s Pavlem Hiršem – specialistou na Rakousko 1850-1918

V naší republice je jen málo lidí, kteří se svými znalostmi v jakémkoliv oboru zařadili do absolutní světové špičky. V oboru znalectví rakouských známek, poštovnictví, jakož i československých předběžných a souběžných známek a všeho co s touto problematikou souvisí můžeme právem zařadit Pavla Hirše. Dovolte, abychom o něm citovali následující ze stránek www.rakouskeznamky.cz

Rozhovor s Pavlem Hiršem – specialistou na Rakousko 1850-1918

RNDr. Ing. Pavel Hirš, PhD.  - zabývá se studiem rakouské známky období 1850 – 1918 a československé známky z let 1918 – 1939 a to především knihtiskového období. Člen SČF, od r. 1982 do roku 1991 předseda sekce Rakouska při Komisi teritoriální filatelie SČSF, člen Komise znalců SČF. Publikoval v časopisu Filatelie a Merkur-Revue řadu odborných článků a studií, redigoval Zpravodaj sekce Rakouska, vydal katalog čs. předběžných známek, specializovaný katalog Protektorátu Böhmen und Mähren a specializovaný katalog Slovenska  1939-45.

V edici Filatelistické příručky vydal 4 publikace věnované rakouské známce. Dále vydal monografii a specializovaný katalog Rakousko 1850-1918, monografii a specializovaný katalog rakouských celin 1861-1918, katalog čs. předběžných a souběžných známek a celin a vydal již druhé vydání monografie rakouských známek 1850-1918.

Publikuje v časopise MERKUR-REVUE články z problematiky rakouských známek a celin. Některé jeho články v brzké době zveřejní i naše Infofila.


Můžete nám přiblížit své filatelistické začátky? V kolika letech jste se začal o filatelii zajímat a kdo Vás k ní přivedl?

S filatelii jsem začínal asi tak jako každý z nás. Jako kluk od 10 let jsem sbíral vše – celý svět. Snažil jsem se získat i ty nejexotičtější známkové země, ale postupem doby se můj zájem stále více zužoval. Bohužel jsem i odlepoval známky z dopisů, čehož dnes velmi lituji.

Měl jste ve filatelii někoho koho by jste nazval svým učitelem?

Známkám se věnoval můj strýc E. Hirsch a ten byl můj velký učitel. Také prof. Gilbert mě zasvěcoval do tajemství techniky tisku známek a tomu děkuji za to, že mě naučil rozeznávat prvky pravosti. Velké diskuse nad známkami jsem vedl i s ing. Karáskem.

Čím Vás zaujalo klasické Rakousko a počátky vzniku naší republiky?

Krása klasiky nakonec uchvátí každého filatelistu. Má své kouzlo. Již dnes se velmi těžko vyrábí padělky tak, jak to známe po roce 1918 u našich známek. Mě na klasickém období uchvacuje především krása celého již neopakovatelného období, rozvoj filatelie a poštovnictví a také postupné zdokonalování tisku a grafického zpracování známek. Nakonec i celistvosti potvrzují úroveň a dokonalost poštovnictví tehdejší doby.
Stejně mě přitahuje každá převratová doba, proto jsem se již dříve věnoval období vzniku naší republiky 1918-1919. V rámci sekce předběžných a souběžných známek spolu s dr. Dvořákem a dalšími kolegy jsme se snažili definovat jednotlivé pojmy z tohoto období především z hlediska legality.

Vystavoval jste nějaké studijní exponáty na téma Rakousko?

Ne, nevystavuji.

Je za Vámi vidět rozsáhlá publikační činnost. Můžete vyjmenovat své hlavní práce a jak náročné bylo jejich vydání?

Začínal jsem asi v 60tých letech publikovat v časopisu Filatelie, ale mé studijní články např. emisí TGM byly tehdy redakcí odmítány, i když jsem disponoval dosti dobrým materiálem. Postupem doby jsem se stále více věnoval období starého Rakouska a to i proto, že to byly známky platné na našem území. Jako zatím nejvýznamnější práce mohu jmenovat Monografii rakouských známek a celin z období let 1850-1918, která vyšla již v druhém vydání. Monografie byla vždy vydána vlastním nákladem.

Můžete nám více přiblížit Vaši monografii Rakousko 1850-1918, která je většinou beznadějně vyprodaná? Na toto období je to něco unikátního co tu ještě takto podrobně nebylo. Již bylo vydané druhé aktualizované vydání. Chystají se postupně další?

Monografie byla zpracována na základě poznatků a studia dnes již klasiků rakouské známky jako byli především ing. Müller, P. de Frank, K. Frey, H. Kolbe a řada dalších. Monografie je vlastně první ucelenou prací v češtině a jsem rád, že jsem tak trochu přispěl k rozšíření znalosti o rakouské známce. Monografie vznikla na základě již dřívějších publikací, např. ve Filatelistických příručkách a práce na ní trvala téměř 20 let. Jsem si vědom toho, že lze monografii ještě dále upravovat a doplňovat o další poznatky, ale další vydání uvažuji vydat až po delší době. Taky se čtenářům musím omluvit za některé nepřesnosti a překlepy, které se i přes pečlivou kontrolu v práci vyskytly.

Pokud si vzpomínám, došlo k soudnímu sporu ze strany známého rakouského sběratele a vydavatele Ferchenbauera v otázkách autorských práv? Pokud vím, tak U. Ferchenbauer soud prohrál. Můžete nám k tomu říci jak přesně to bylo a v čem byl problém?

Dost mě tento případ mrzí. Dr. Ferchenbauerovi jsem před vydáním monografie napsal a seznámil jsem ho s mým úmyslem vydat práci o rakouských známkách a nabídl mu spolupráci. Bohužel mě na můj dopis vůbec neodpověděl a po vydání monografie mě zažalovat z údajného porušení jeho autorských práv, např. tím, že jsem použil některé jeho reprodukce. Podařilo se prokázat, že reprodukce byly již dříve zveřejněny jinými autory (Ing. Müller) a naopak dr. Ferchenbauer je zveřejnil, aniž by uvedl původ těchto reprodukcí. Já, jelikož znám znění Autorského zákona, jsem důsledně u převzatých reprodukcí uváděl pramen, odkud byla příslušná reprodukce citována. Citace není porušení autorského zákona a v odborných pracích je tento způsob běžný. Kuriózní bylo, že jsem byl např. obviněn z opsání statě o historii rakouského poštovnictví, přitom doslovné znění bylo zveřejněno Judrem Červinkou ve Zpravodaji sekce rakouských známek Teritoriální komise SČF 5 let ještě před vydáním práce dr. Ferchenbauera. Je tedy otázkou kdo od koho čerpal.
Celý spor a výsledek soudního jednání jsem zveřejnil na webových stránkách www.rakouskeznamky.cz. Jen malou poznámku: dr. Ferchenbauer byl odsouzen k úhradě soudních poplatků a ty přes výzvy dosud neuhradil. Chci přesto uvést, že dr. Ferchenbauera si jako odborníka vážím a jeho práce jsou na vysoké úrovni, o to více mě překvapil jeho nepochopitelný a malicherný postoj, který si vysvětluji jako nežádoucí „konkurenci“ v této oblasti.

Působíte jako znalec rakouských známek a celistvostí. Víme, že filatelie podobně jako jiné sběratelské obory se potýkají s padělky. Jak je to v případě Rakouska?

Zde bych rád uvedl, že padělky se vyskytují rovněž i u rakouských známek a celistvostí, ale v daleko menší míře, jak u známek období ČSR I a při pečlivé prohlídce je lze snadno odhalit.

Které literatury o klasickém Rakousku si nejvíce vážíte a je to pro Vás studnice informací?

Základní literatura je nepochybně práce ing. Müllera v oblasti známek, F. Schneiderbauera v oblasti celin a S. D. Tchilinghiriana v oblasti rakouské zahraniční pošty. Poslední čtyřdílné vydání dr. Ferchenbauera si rovněž zaslouží pozornosti.

Narazil jste na nějaký mimořádný případ s padělky? Padělky známek totiž bývají ošáleni nejen řadoví filatelisté, ale i obchodníci nebo znalci. Stalo se Vám třeba, že jste koupil padělky od nějakého renomovaného obchodníka či znalce?

Samozřejmě i zde jsem narazil na padělky. Jedná se zejména a použití dodatečně orazítkovaných novotisků na celistvostech, snaha o změnu barvy, především o padělky zoubkování a manipulace s celistvostmi. Sám jsem na jedné aukci zakoupil padělané zoubkování na bosenských známkách 1906, vydávané za pravé a při zpětném prodeji bylo toto zoubkování stejným obchodníkem okamžitě prohlášeno za falešné. Proto pozor při koupi právě lepších zoubkování a nabízený materiál si pečlivě prohlédnout, popř. si nechat poradit. Falsa se vyskytují i u klasických známek.

Určitě se zájmem sledujete novou a asi největší padělatelskou aféru v dějinách naší filatelie. Žilkované padělky ze sbírky Fischmeister, další žilkované a jiné nebezpečné padělky PČ 1919. Jaký je Váš názor na tuto aféru? Jak se díváte na postoj současného vedení SČF v boji proti padělkům, či padělatelům?

Ano, o této aféře jsem byl informován a toto je také jeden z důvodů proč se věnují klasické filatelii, tam jsem podobnou aféru dosud nezaznamenal. Boj proti padělkům bude asi věčný a metody padělatelů se budou zdokonalovat. Zejména u jakýchkoli přetisků je možnost padělání lákavá. A to je i důvod proč se rakouská poštovní správa vyhýbala přetiskům známek – asi věděli proč. Můj názor na současnou aféru – nejsem zase natolik podrobně informován abych mohl činit kategorické soudy, ale fandím všem, kteří se snaží celou věc objasnit i bez ohledu na to, jaké s tím mohou mít nepříjemnosti. Zde by SČF měla stát v čele těchto snah, je to její povinnost.

Pokud se zamyslíme nad minulostí, tak znalec J. Karásek byl zlikvidovaný v době, kdy už se nemohl bránit pro své stáří stejným typem padělků, které mu předával k odzkoušení i F. Beneš – PROFIL (ne pouze pár kousků, ale větší množství jak sám přiznal) a které následně ve svém PROFILu prodával. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?

Hluboce si vážím ing. Karáska, byl můj velký přítel a učitel. Jeho pozdější napadání považuji mírně řečeno za neslušné, naopak mu patří velké poděkování za to co pro naši filatelii udělal a to nejen v jeho snaze po odhalování padělků, ale také v publikační činnosti. Vždyť byly doby, kdy bez značky Karásek by se lepší známka neprodala. Ale každý se může mýlit a některé omyly ing. Karáska v pozdější době přičítám jeho stáří a nemožnosti využití moderních metod, které jsou dnes ve znaleckém oboru k disposici. Každý znalec se může mýlit, i mě se to stalo. Za naprosto nepřípustný ale pokládám vědomý prodej padělků a za naprosto odsouzení hodné by bylo takové prodávání padělků znalcem.

Jaký je Váš názor na odcizenou znaleckou značku Gilbert, která se dle všeho objevuje po smrti tohoto znalce na známkách, které Gilbert logicky nemohl ověřit. Podobná situace je se znaleckou značkou Karásek – také se neví co se s ní stalo. Neměla by je znalecká zkušebna SČF před svědky protokolárně likvidovat v zájmu nás sběratelů?

Znalecké značky, které se po smrti znalce dostaly do cizích rukou, skutečně existují a to nejen prof. Gilberta ale i značky Mrňáka. Nevím, ale jak tyto značky protokolárně zlikvidovat, když je SČF nemá k disposici a pochybuji, že by je nynější držitelé, pokud jsou známy, vydali.

Jsou v rámci SČF vychováváni další znalci, existuje mezi znalci spolupráce v oblasti vzájemné informovanosti o nových poznatcích v boji proti padělkům?

Bylo by to ideální, ale nevím zda existuje systematická výchova nových znalců. Spíše se jedná o vlastní snahu každého jednotlivce. Spolupráce mezi slušnými znalci existuje a i na komisi znalců SČF jsme pravidelně informováni o výskytu nových padělků a poznatků k jejich odhalování. Lze jen litovat, že někteří znalci po neshodě z Komise znalců odešli. Každý spor lze urovnat, pokud je snaha na obou stranách.

V jakém filatelistickém klubu působíte a jaké jsou jeho aktivity?
Který byl Váš největší životní „objev“ v oblasti filatelie? Případně z jakého filatelistického přírustku máte největší radost?


Jsem členem KF 00-65. Klub sice občas pořádá přednášky, ale návštěvnost je minimální.
Pokud se týče nových „objevů“ tak se občas na něco narazí, např. na dosud neznámá desková čísla, použití známek v dosud neznámých destinacích apod. V poslední době jsem asi měl největší radost z dárkové kazety Rakouské poštovní správy emise 1908, vydané jako dar pro významné pracovníky ministerstev, vydán byl jen omezený počet (v ČR jsou známí jen tři majitelé), a nebo meziarší známek rovněž emise 1908. Ale i pěkné kombinace výplatních známek prvních emisí potěší.

Jaké máte filatelistické plány a záměry do budoucna?

Já už si moc plánů nedělám. Chci, pokud mi to zdraví dovolí, pokračovat v doplňování klasického Rakouska a věnovat se jak publikační, tak znalecké činnosti. Byl jsem požádán kolegy z USA o překlad monografie do angličtiny, ale k tomu již nemám sílu.

Chcete něco vzkázat čtenářům Infofily?

Čtenářům Infofily chci popřát mnoho úspěchů a zejména radosti nad svými sbírkami a hlavně ochranu před padělky.

Za redakci Infofila.cz - Zdeněk Jindra a Jaromír Petřík

Autor: Redakce | 7. 7. 2011

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2017 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223