Rozhovor s Ondrou Alešem – redaktorem a spolupracovníkem Infofila.cz

Ondru Aleše znají čtenáři Infofily jako redaktora, který na našem magazínu o filatelii přináší především informace o výstavách ze světa. S Infofilou navázal rozsáhlejší spolupráci. Přepisování starších článků z odborných časopisů, se kterými se na Infofile v poslední době setkáváme a další. Dnes Vám přinášíme s tímto mladým a nadějným filatelistou a naším spolupracovníkem zajímavý rozhovor.

Rozhovor s Ondrou Alešem – redaktorem a spolupracovníkem Infofila.cz

Řekni čtenářům do začátku našeho rozhovoru něco o sobě.


Jmenuji se Ondřej Aleš, je mi 19 let a bydlím v Praze. V současnosti chodím do posledního ročníku gymnázia. Kromě známek mě velmi zajímá architektura a stavitelství, a proto bych chtěl po maturitě zkusit studium na ČVUT. Jinak rád zkouším nové věci a dokážu se nadchnout pro obrovskou spoustu věcí, ne u všeho pak ale vydržím. To ale samozřejmě neplatí o známkách.

Co všechno sbíráš a čemu se věnuješ?

Tak já jsem byl už od dětství vášnivý sběratel všeho možného. Pamatuji si, že jako malého mě hrozně bavilo sbírat různé časopisy a noviny bez rozdílu tématu, prostě, co jsem doma našel to jsem si někde archivoval. Časem už to u nás vypadalo jak ve sběrně papíru, takže jsem musel většinu těch sbírek ukončit. Ale sbíral jsem i turistické známky, což vlastně dělám dosud a stěny v mém pokoji tomu docela nasvědčují. Jinak velmi rád lyžuji, už odmalička. Na hory jsme jezdili každý rok, takže na to nedám dopustit.

Nesmí scházet tradiční otázka. Jak jsi začal sbírat známky?

Začal jsem v podstatě ze dne na den, když jsem byl u prarodičů na prázdninách. Tenkrát jsem si četl nějakou dětskou knížku, myslím, že to byla jedna z těch o Malém Mikulášovi, nebo jak se jmenovaly. Pamatuji si, že tam sbírali právě známky a dost to prožívali. Za jednu známku neváhali ošidit svoje kamarády a radost z té jedné malé známky pro ně byl hodný nadšení archeologa, když objeví dosud nepopsaný druh. Hrozně mě to fascinovali a právě to mě chytlo. Prostě jsem si řekl: „Fajn, tohle musím dělat taky!“. A vydrželo mi to dodnes.

Co se ti na sbírání známek líbí?

Pro mě pořád nejzajímavější ta cesta za známkami, kompletace bílých míst v albu, ten pocit, když vidíte, že místo, kde nikdy žádná známka nebyla, najednou zaplníte vy, jako právě ten archeolog co objevil kostru neznámého živočicha. Teď by se mi asi opravdoví filatelisté asi smáli, ale pro mě je to ten hnací motor. A musím přiznat, že nejen tahle „archeologie“ ale i informace, které známky zobrazují, už mi tolikrát rozšířily obzory, že mě až překvapuje, kolikrát jsem je mohl zúročit i ve škole.

Chtěl bys, aby se sbírání známek více rozšířilo mezi dnešní mládež? Čím myslíš, že se toho dá dosáhnout?

Určitě bych si to přál, já sbírám známky odmalička, takže jsem s nimi víceméně spjat a budu je sbírat, ať bude zájem jakýkoliv. To, že se dnes tenhle koníček u mladé generace téměř vytratil, nedávám ani tak za vinu mladých lidem, ale myslím si, že je určitě jiná doba než dříve. Když sbíral známky můj tatínek, sbíral známky snad každý druhý. Mám pocit, že v dnešní zrychlené době, kdy je možností, jak se zabavit na stovky je asi těžké zaměřovat se zrovna na známky. V takovém prostředí pak filatelie působí těžkopádně a nepřitažlivě.

Bylo by určitě výborné známky zatraktivnit a přiblížit mladé generaci. Myslím si, že filatelie by mohla zacílit hlavně na internet, v místech, kde lze zaujmout nejvíce mladých lidí. Zejména na sociálních sítích apod. Znám mnoho lidí ve svém okolí, u kterých bych si byl jistý, že by je poštovní známky mohli bavit, jenže je pro to prostě nikdo nenadchne! Filatelie by měla jít co nejvíc s dobou a snažit se rychle přizpůsobit nových podmínkám a lidem. Což uznávám, rozhodně není jednoduché. Myslím, že by k tomu logicky pomohla právě větší spolupráce s mladými lidmi. Teď nemám na mysli sběratele známek, ale třeba mladé internetové vývojáře, bloggery, kteří v tomto prostředí denně tvoří a určitě mají řadu zkušeností.

S Infofilou si navázal rozsáhlou spolupráci. Možná by čtenáře zajímalo jak tato spolupráce vznikla?

No vlastně docela náhodou. Někdy před dvěma lety jsem založil novou sbírku československých známek, vlastně převzatou po mém tátovi. Obsahovala samozřejmě všechno možné včetně obrovského množství téměř bezcenných náhodných známek ze 70. Let. Dal jsem si vlastně osobní cíl převést tu jeho dětskou sbírku na slušnou a kompletní sbírku Československa 1945-92. V reálu to ale znamenalo koupit drtivou většinu známek znovu, což je pro mě jako studenta často nad moje síly. K tomu mi pomohl e-shop Infofily, kde mají známky za přijatelnou cenu a v skoro kompletní nabídce. Při jedné z objednávek mi byla nabídnuta spolupráce. Spočívala v podstatě v připravování vlastních krátkých článků a zpráv z prostředí filatelie, zejména o výstavách ve světě. Kromě toho přepisování starých článků atd. Za to pak dostanu výplatu ve známkách v odpovídající hodnotě. Tu nabídku jsem hned bral, protože cesta ke známkám se mi tak neuvěřitelně zjednodušila.

Infofila a Zdeněk Jindra konkrétně tě tedy jako mládežníka motivuje ke spolupráci tím, že ti doplňuje sbírku známek výměnou za Tvůj odpracovaný čas. Ukazuje se, že je to dobrá motivace pro získání nových a mladých spolupracovníků Infofily? Je to taková redaktorská přípravka filatelistické mládeže?

Určitě ano, protože právě mladí lidé jsou ti, co mívají pořád ještě dost času, ale logicky nedostatek peněz, co se známek týče. Tímto způsobem člověk vyřeší oba problémy. Navíc drtivá většina mladých lidí umí dobře pracovat s internetem a vyhledávat informace, což je přesně to, co dělám. Při sepisování článků se často neubráním silnému pocitu, že píšu nějakou slohovou práci do školy, takže přiznávám, že to rozhodně není na škodu. Navíc při dalších a dalších pracích člověk získává velké zkušenosti, co se stylistiky týče, zodpovědnosti za zveřejněné informace a člověk si pak opravdu připadá jako novinář. Navíc je vlastně nucen být v obraze ohledně všech novinek z celého světa a získá tak velký přehled o informacích, které bych asi normálně netušil.

Máš nějaký cíl, čeho chceš ve filatelii dosáhnout?

Přestože věnuji filatelii hodně času, pořád to beru jako koníček a zatím mě filatelie nesvedla na cestu ať už třeba znalce známek nebo prodejce, to asi ne. Na filatelii mám rád tu nezávislost, klid a to, že se stále jedná jenom o zábavu. Přesto mám některé cíle, chtěl bych určitě vytvořit nějakou pěknou ucelenou sbírku Československa, samozřejmě v nějakých reálných rovinách. Tím myslím, nenakupovat už nějaké drahé známky (na aukcích apod.) Poslední dobou mě opravdu zajímají evropské země, které stojí spíše stranou zájmu filatelistů, takové, do kterých se příliš nejezdí nebo vznikly během posledních 25 let. Tam cítím určitou spřízněnost, právě proto, že jsou tyto země podobně staré jako já. Nedávno jsem koukal na jednom internetovém serveru Kosovské známky, na zemi, jež vznikla v roce 2006 a vydala jen asi 120 známek. Přesto mě překvapilo nádherné zpracování a kvalita u většiny z nich a to jsem je neviděl naživo. Tak takovou sbírku bych asi chtěl mít doma.

Chceš někomu něco vzkázat? Čtenářům Infofily nebo svým příbuzným?

Snad jen svým vrstevníkům, pokud také sbírají známky. Jestli si podobně jako já kdysi pocit, že se sbírání známek dnes nevyplatí, ať se tím rozhodně netrápí. Ať si jdou za tím, co je baví, protože to je pak ta věc, která dělá lidi originálními.

Za redakci Infofila.cz - Zdeněk Jindra 

Autor: Zdeněk Jindra | 12. 3. 2014

Komentáře

.

.

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223