Rozhovor s Mgr. Davidem Kopřivou nejen o filatelii a znalectví

Mgr. David Kopřiva je soudním znalcem, zkušebním znalcem SČF pro obor Rakousko, členem vídeňského VPEX a AIJP (Mezinárodní asociace filatelistických novinářů). Vydává znalecké posudky a pohybuje se ve velké filatelii. Je známo, že například zprostředkoval nákup legendárních Mauritiu do českých rukou.

Kdy jste se dostal k filatelii a jaké jste měl začátky?

Můj otec sbíral skromným způsobem ČSR a různé levné známky a byl to on, kdo mě prvotně ke známkám přivedl. Začal jsem v 10 letech jakousi faunou, kolem 14 pak již seriózněji se starou Evropou a Rakouskem. Od té doby jsem pravidelně chodil na slavnou burzu „U Nováků“ ve Vodičkově ulici, s tradicí od r. 1919. Byla to oáza starých dobrých časů v mizerné době. Staří sběratelé, vzešlí z filatelistického světa 1. republiky a jejich často skvělé známky a dopisy mi evokovali „belle epoque“ 19. století. V roce 1980 se ještě daly za pár korun sehnat skvělé věci. Utrácel jsem všechny peníze, vydělané na různých brigádách a také prodával známkové přebytky. Nedostupné rarity a celková strhující atmosféra v tehdejší filatelistické komunitě mě uváděly do jisté závislosti. Pamatuji, jak jsem vždy v sobotu i neděli nedočkavě běžel na první autobus do centra, abych byl na burze mezi prvními. Jsem rád, že jsem tehdy mohl poznat mnoho zajímavých i kontroverzních filatelistů a expertů ještě ze staré pražské generace, namátkou pánové Gilbert, Schovánek, Med, Bělčický, Mynář, Kassowitz, Možný, Prokop, Páleníček (bratr pianisty Páleníčka, měl zdaleka nejlepší kolonie u nás, což dodnes asi nikdo neví), či pan Goldwein z Templové ulice se superskladem starého Rakouska….

Měl jste nějakého učitele a případný vzor?

Ledacos jsem se v mládí naučil o známkové klasice od pana Ivana Hauptmanna a Milana Bokvaje. Po roce 1990 jsem již často pobýval v cizině, nabyl jistých jazykových schopností a uvědomil si, jak nicotné jsou tuzemské odborné znalosti o světové klasice, pravosti, jakosti, o velké filatelii, jejich dějinách a trendech. To platí bohužel dosud.

V expertní rovině je samozřejmě vzorů mnoho, pro mě jsou to např. ze starších časů Herbert Bloch a Robson Lowe, z moderní doby Fritz Puschmann a znalci kolem British Philatelic Association. Velmi si samozřejmě vážím Dr. Ferchenbauera. Vzor je o tom, že je vždy „před vámi“, je těžké se mu přiblížit. Je třeba se stále učit, číst primární prameny a mít pokoru před velikostí a složitostí filatelie.

Co sám sbíráte a jakým způsobem si sbírku vedete?

Mám kompletní sbírku Rakouska, včetně zinnober Merkura a všemožných specialit. Stále dokupuji zajímavé věci. Dále se dlouhodobě snažím získávat známky ciziny, třeba i levné, ale s  „dobrým původem“, Ex Ferrary, Burrus, Caspary, Rothschild… u Rakouska ex. Jerger, Capellaro apod. Každému doporučuji.

Rozhovor s Mgr. Davidem Kopřivou nejen o filatelii a znalectví
zinnober Merkur ze sbírky D. Kopřivy

Protože jsem zprostředkoval pro Monacophil 2017 (kde byly vystaveny rarity ex. Ferrary k 100. výročí jeho úmrtí) Modrý Mauritius českého investora, bylo mi prezidentem klubu de Monte Carlo panem Patrickem Maselisem umožněno vystavit za sebe maličkost ex. Ferrary – 2 pásku Post Paid One Penny. Velmi potěšující.

Rozhovor s Mgr. Davidem Kopřivou nejen o filatelii a znalectví

Rozhovor s Mgr. Davidem Kopřivou nejen o filatelii a znalectví

Rozhovor s Mgr. Davidem Kopřivou nejen o filatelii a znalectví
P. Maselis a D. Kopřiva v Monte Carlu

Příležitostně si buduji, zejména nákupy v Německu, knihovnu světových odborných filatelistických pramenů. Je to velmi zajímavé, dějiny filatelie a odborného poznání na poli filatelie jsou krásné. Přináší to někdy větší radost, než známky samé.

Co přinesla výstava PRAGA 2018? Co se vydařilo a naopak nepovedlo?

Skvělá výstava, léta dopředu i dozadu jediná Světová v Evropě. Skvělá práce našich organizátorů, členů Výstavního výboru atd. Výborný signál směrem k veřejnosti, že filatelie, jako jediný sběratelský obor u nás, je schopna akce takového kalibru a je takto významným tradičním a noblesním kulturním a společenským fenoménem. Inspirace pro sběratele a investory. Přitáhla nepřekonatelné světové exponáty a slavné osobnosti (David Feldman, Scott Trepel, Joseph Hackmey, Karl Louis a desítky dalších). Vystavili jsme poprvé a možná naposled „české“ Mauricie a Bombay cover, což vůbec nebylo samozřejmé! Významné byly úspěchy předních českých a slovenských sběratelů atd. atd.

Nedostatky se vyskytly např. v podobě místy slabého osvětlení, celkově mizerných výstavních rámů a v části Čestného dvora - místy jen fotky a expozice od firmy Gärtner, která až na výjimky jen zabírala místo jiným možným raritám jiných celebrit. Například sbírce Rakouska Dr. Demutha zastoupeného VOP měl být vyhrazen mnohem větší prostor !

U jakého exponátu na PRAGA 2018 jste se pozastavil s obdivem?

Joseph Hackmey a jeho Švýcarsko, dále zejména Eubanksova Amerika 1851-1856 s Dawson Cover - třetí nejhodnotnější dopis na světě (!), pak Maiselova Britská Guyana „Sailing ship“, Rietz - Line Engraved GB, Pragya – 1. vydání Indie, pak Uruguay, Brazílie…bylo toho mnoho.

Z našich pak nepřekonatelný exponát ČSR I. Dr. Mádla, Poštovní historie českých zemí Ing. Vaníčka (kde jsem měl tu čest zprostředkovat několik rozhodujících a unikátních celistvostí) a Poštovní historie Slovenska Petera Severína.

Máte nějaké nápady jakým způsobem propagovat filatelii?

Mít více takových akcí jako je PRAGA. Začít o filatelii smýšlet v kategoriích reklamy a marketingu. Více působit v mediích mimo ta oborová. Nabízet tam filatelistická témata jakémukoli kontaktu, co se naskytne. Mnoho lidí z branže má co říci. Překonat lenost a uzavřenost, pořádat přednášky….

Pí-ár filatelie se také vylepší, když ho budeme vůbec schopni formulovat :-). Na to se ovšem budeme muset sami změnit. Být srozumitelnější navenek (i sami sobě). Prezentovat ji v celku – nikoli přes poměrně nevýznamnou čs. provenienci s nesrozumitelnými specialitami, které ve světě nikoho nezajímají! Ukazovat filatelii jako globální fenomén, jako „společnou řeč“ jdoucí přes staletí, přes všechny kontinenty, kultury a jazyky. Její skoro 180-letou tradicí, zástupy slavných osobností. Toto vše je pro myšlení moderního člověka atraktivní a může jej inspirovat!

Jít také přes poštovní historii a historické kontexty, přes světové rarity, pokazovat na prestiž a investiční výkon. Bylo by dobré, aby naši sběratelé mentálně opustili ghetto čs. sběratelství a malého trhu a více se věnovali zahraničnímu materiálu. Přičemž před válkou to tak bylo! Jinak, Rusové sbírají i kolonie, Rakušani i Ameriku, Američané všechno, Britové i Francii atd atd, jen my (většina) autisticky trváme na našich známkách, které vyšly takřka 80 let poté, co se „skutečná“ filatelie rozjela. Získejme nejprve zpět sebevědomí, plynoucí ze světovosti.

Byl jste asi u zatím nejslavnějšího českého filatelistického nákupu, kdy český sběratel zakoupil legendární známky Mauritia. Jaký to je pocit a jak to proběhlo?

Byl jsem součástí mezinárodní zprostředkovatelské struktury. Pocit štěstí. Průběh velmi stresující. Náhodou byly na prodej v době, kdy se u nás zformulovala poptávka. Ovšem ten Modrý za 2-násobnou cenu, než při jeho posledním prodeji v r. 2011 u Spinka. To byl trošku problém. Jednání probíhala v červnu/červenci 2016, velmi diskrétně. Dodnes současný majitel (není to prvoplánový filatelista) neví, kdo byl majitel minulý a naopak. Po měsíci exkluzivity na jednání se zdálo, že se objeví alternativní poptávka, zřejmě z USA (nemají ani jeden červený ani jeden modrý). To by byl konec. Bylo potřeba rychle nalézt kompromis.

Měl jste známky ve své pinzetě? Neklepou se ruce při takovém filatelistickém pokladu?

V pinzetě ne, ale na kartičce v ochranném obalu jsem měl Modrý a pak vícekrát Bombay Cover. Ruce se mi trochu třásly, ta zodpovědnost a celkový význam se nedá ani domyslet. Stále se mi ta chvíle vrací.

Je nyní módní investovat do filatelie?

Neřekl bych módní, ale spíše racionální. Celosvětově rozšířený trend. Jsou k dispozici skvělá tržní data, indexy, cenové grafy, analýzy, predikce, investiční poradci. Je zde tradice růstu, či uchování cen určitých známek. Dlouhodobě je to velmi spolehlivé, lepší než zlato, o diamantech nemluvě, nad investičně vhodnou částí filatelie jsou z hlediska výnosu jen akcie. Nejlépe bylo nakoupit v r. 2008 britské kolonie a čistou Ameriku, Austrálii, známky Číny s nízkým katalogem a určité věci z ostatní Asie. Desetiletý tržní růst i o 300%. Nyní jsou ceny trochu přehřáté, investoři trochu překoupení. Růst je pomalejší, ale zase trvá „makro“ konjuktura. Vždyť i ČSR I vylétlo o desítky procent za 3 roky, Rakousko o 30 % atd.

Do čeho tedy doporučujete investovat?

Můj subjektivní názor - První známky určitých zemí, koloniální speciality (jsou stále relativně levné), vysoké koloniální nominály, známky s „VIP provenance“, trendové známky – Mauricius Post Paid, Austrálie, Sovětský svaz, rakouské Merkury, koloniální GB vorlaufery, a další, které si dovolím nechat pro sebe :-).

Čs. drahé rarity svou cenu minimálně udrží, vždy bude vzhledem k jejich malým počtům dost bohatých sběratelů a převažující poptávka nad nabídkou. Navíc máme i pár autentických rarit jako třeba 50/50, které jsou uznávané i venku. Čs. materiál v širším smyslu ale není a nikdy nebude součástí velké filatelie. Což nás odkazuje na náš malý a citlivý trh. Obavy lze mít o střední materiál tak do 20000,- v případě nějakých ekonomických turbulencí. U nás totiž není krizový kapitál, který by šel do čs. známek jako do bezpečného přístavu, na rozdíl např. od GB či USA.

Rozhovor s Mgr. Davidem Kopřivou nejen o filatelii a znalectví


Čs. sběratelům tedy doporučuji diversitu, vedle ČSR I atd. utrácet i za cizinu. Je to v zájmu uchování hodnoty jejich sbírek, ale také v intenci světových aspirací české filatelie, jejího pí-ár, v zájmu odborného růstu našich filatelistů atd.

Jaké jsou nyní největší znalecké otázky kolem známek klasického Rakouska?

Pro mě důležitou otázkou jest např.:

- terminologie označení kvality (kdy je trh zvyklý na atesty s rakouským zobecňováním a celkové dojmy, ale subjektivního původu, což je problém)
- posun ve vnímání vzácnosti různých razítek od doby vydání katalogu Muller a význam tohoto posunu pro cenotvorbu
- terminologie barev u první emise
- na poli pravosti stále totéž - odhalování někdy skvělých starých reparatur, dále retušování razítek, padělané lepy, rozpoznání starých padělků celistvostí ….
- aplikace znaleckého know – how při poradenství sběratelům při nákupech…přebujelá specializace Rakouska strašící v hlavách některých „expertů“ u nás i v zahraničí, jim zabraňuje odlišit podstatné od nepodstatného, pak jsou případy, kdy sběratelé na různé „rady“ vyhazují peníze za to, co kupovat pro zdárný růst sbírky nemají a nekupují, co koupit mají. Není to jen u Rakouska a Praga nám jasně ukázala o co jde.

Máte velký přehled o zahraniční literatuře. Jaký filatelistický časopis odebíráte, či který byste doporučil například našim sběratelům?

Přehled mám sotva dostatečný. Rakouskou problematiku mám ale v němčině dobře načtenou. Přečtu si také rád Linn´s Stamp, Kelleher Stamp Collector´s Quarterly, Spink Insider, či články R. Lehmana ve Forbesu a další.

Obecně si myslím, že pro sběratele i znalce jsou důležitější, než časopisy či hraní si s internetem, osobní kontakty, rozhovory nad konkrétním materiálem s velkými sběrateli a některými znalci; proto je ale třeba být, jak se říká “gut vernetzt”.

Na kterou aukci máte nejhezčí vzpomínku a proč?

David Feldman, podzim 2016. Koupě Bombay Cover pro českého investora. Zmatek agentů konkurence s telefony v rukou, dohadující se ve 4 jazycích, co jsme, kdo jsme, jak vysoko asi půjdem, co mají teď dělat. O naší poptávce neměli ani tušení a předpokládali, že se dopis neprodá, a pak sjednají nižší cenu, nebo se nějak zbaví provizí.

Jaké máte plány do budoucna a chcete něco vzkázat našim čtenářům?

Plánuji ještě něco vykonat pro filatelii, jež mě baví čím dál tím víc. Vzkazů čtenářům bylo již v rozhovoru až až. Všem přeji radost a krásná dobrodružství!

Děkujeme za rozhovor a vyslovujeme mnohé díky a podporu při další práci.

Děkuji a přeji mnoho zdaru. 

Za redakci Infofila.cz - Zdeněk Jindra 

Autor: Zdeněk Jindra | 16. 10. 2018

Komentáře

Poděkování

Pěkné

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223