Recenze MERKUR REVUE 2/2013

Úvodní článek "90. výročí založení Československého řádu Bílého Lva (1922 - 2012) - Geneze čs. řádu Bílého lva" od autora Romana Jedličky, který popisuje vznik tohoto našeho významného státního vyznamenání. Po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československa v r. 1918 zanikla vyznamenání tehdejšího císařského mocnářství a bylo nutno zavést nové řády a vyznamenání pro Československou republiku.

Recenze MERKUR REVUE 2/2013

Známky indických států – feudální státy Bámra, Baraundha a Barvání. Další pokračování ojedinělé a doposud nikde nepublikované studie Jiřího Černého o indických státech. Jsem přesvědčený, že ani ti nejvyspělejší sběratelé známkových zemí neznají Baraundhu jako známkovou zemi a o této známkové zemi nic neuvádí ani zahraniční literatura. Studie doplněna obrazovým materiálem s ukázkou všemožných tiskových odchylek a vad, novotisků, padělků a různých sběratelských variant jako nepravidelná perforace, vynechaná perforace, protichůdné dvojice atd. Jako doplněk kompletní údaje o známkách Barwání jako jsou nominály, barevné odstíny, zoubkování, papír, číslování dle SG a poznámek autora.

Alois Vávra pokračuje v článcích o sovětských známkách „Specializace při sbírání sovětských známek“ na téma „barvy“ formou přehledných tabulek a názorných příkladů u Mi 156. Popisuje vznik barevného chybotisku Mi 211 + Mi 210 dokumentovaného barevným snímkem celého archu. Dále popisuje rozsáhlou studii na téma „Papír“, kde se zabývá druhy a jakostí papíru jako je papír zbarvený, či barevný, zabývá se luminiscencí i papírem pokrytém hliníkovou fólií. Pokračuje na téma průsvitky, ale to již prozrazuji moc… Kdo se jen trochu více zajímá o známky bývalého SSSR a Ruska, tak rozhodně tento seriál doporučuji.

František Sedláček pokračuje třetím dílem článku „Bitva o Jersey“, kde popisuje do podrobností tuto historickou událost. Rozebírá různé předlohy sloužící pro vznik známky.

„Rakúske výplatné známky vydania 1908“ od Radomila Květoně je o tisku známky hodnoty 10 Kronen z roku 1908, která bývá označovaná jako jubilejní. Autor popisuje tisk této známky včetně zkušebního tisku, zabývá se soutiskem barev a obrazovým materiálem dokládá i posuny soutisků.

„Nové známky České republiky – neuvěřitelné“ je článek od Zdeňka Fritze, který velmi kriticky hodnotí vydávání soukromých známek, které se místo sběratelských aktivit stávají předmětem spekulací. A to je špatně. Známky by měly sbírat pro radost a ne pro obohacování spekulantů. Věčné téma, kdy se ze sběratelské činnosti stane ryze komerční záležitost. Osobně jsem zvědavý, jaký bude zájem filatelistů o tato soukromá vydání.

„První jarní výstava Jaroslava Tvrdoně ve Žďáru nad Sázavou“ je další článek od Zdeňka Fritze, kde popisuje výstavní akci pořádanou KF 06-10 ve Žďáru nad Sázavou za účasti jediného moravského rytce (žijícího a tvořícího ve Vlčnově) Jaroslava Tvrdoně. Této akce se zúčastnilo i vedení Žďárské radnice. Doplněno řadou fotografií.

Doporučuji přečíst si článek známého sběratele a badatele v oblasti revolučních přetisků 1945 Karla Holoubka „Zamyšlení nad některými aspekty vydání Chustské emise“, kdy se vyjadřuje k vydanému katalogu Jiřího Majera „Československo 1944-1945 (Zakarpatská Ukrajina) a rozebírá problematiku Chustských přetisků na maďarských známkách, celinách a dalších poštovních ceninách.

Článek o bankovkách, které v minulosti platily na našem území, pokračuje léty 1841-1847, kdy je popsána a vyobrazena řada tehdejších platidel, tedy zlatých guldenů (50,100 a dokonce 1000 zlatých). Též doplněno údaji o kupní síle obyvatelstva v letech 1836 – 1846 na konkrétních příkladech. Řekli byste, že v roce 1846 stála slepice 15 krejcarů a v roce 1847 mělo Rakousko státní rozpočet ve výši 208 milionů zlatých?

„Zámorské územia spojeného království v minulosti a dnes“ je dokončením třídílného seriálu od Zoltána Radušky. V tomto dílu se autor podrobně zabývá územím Gibraltaru, ostrovy Svaté Heleny, Ascension a Tristan da Cunha. Doplněno obrazovou dokumentací i mapkami těchto území.

„Opustil nás Ing. Milan Kráčmar“ je článek od redakční rady Merkur Revue. Milan Kráčmar byl významným filatelistou, vystavovatelem, soudním znalcem a členem redakční rady Merkur Revue. Zemřel 13. 2. 2013 ve věku nedožitých 70 let.

„Na východě je cesta dlouhá…“ je článek od Miroslava Běliny o počátcích přepravy leteckých zásilek RAF od r. 1921 na 1.500km dlouhé lince z Heliopolisu u Káhiry až do Ramadi u Bagdádu. Podrobná studie o těchto letech doplněná množstvím obrazového materiálu, jako fotografie letadel, letišť a řady celistvostí.

„Vzácné celistvosti z prvního desetiletí existence ČSR“ od autorů Zdeňka Fritze a Svatopluka Šablatúry je o dvou pozoruhodných celistvostech ze sbírky Svatopluka Šablatúry. V prvním případě jde o cenné psaní s vysokou frankaturou 22 známek Hradčan, kde byla zásilka 221.000,-Kč, ve druhém případě „Zpráva/Žádost o novinovém překazu“ z roku 1921 je ukázkou zvláštních operací pošty.

„Šalamúnove ostrovy – Solomon Islands“ od Zoltána Radušky se zabývá historií a poštovními známkami těchto ostrovů. Kromě map, fotografií známek, lodí je zde i fotografie mladého J. F. Kennedyho, kdy byl v roce 1943 po kolizi s japonským torpédoborcem potopený člun, na kterém J. F. Kennedy sloužil. Strávil tehdy jako trosečník 6 dnů na opuštěném ostrově a tento ostrůvek dnes nese jeho jméno. Šalamounovy ostrovy navíc tvořily americkou základnu za druhé světové války v jejich boji proti Japoncům. Ostrov Quadalcanal zná snad každý, kdo se jen trochu zajímá o historii.

„Měnová reforma v dokumentech ze Slovenska“ od Zdeňka Fritze a Svatopluka Šablatúry se zabývá dvěma ukázkami dopisů pocházejícími ze Slovenska. Obě jsou zajímavé svými frankaturami tvořené pouze jediným druhem známek.

Závěr tohoto čísla Merkur Revue tvoří nové známky České a Slovenské republiky a nabídka zajímavých materiálů pro sběratele. Za zmínku stojí známkové ročníky ČP s přílohami z let 1997- 2003, či filatelistická literatura jako všechny 3 díly Ocelotisku z plochých desek, Weipert falzum, či specializovaný katalog Rakouska od Ulricha Ferchenbauera, jakož i literatura o známkách Hradčan.

Autor: Jaromír Petřík | 9. 5. 2013

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223