Poštovní razítka – šestnáctá část

Dnes bych rád uvedl několik „souvislostí i nesouvislostí“ s poštovními razítky.

Tak ku příkladu československé příležitostné razítko „KDYNĚ – 28.IX.1945 – OSLAVA VÍTĚZSTVÍ BŘETISLAVA NAD NĚMCI 1040-1940“ (OBR.č.1). Jubileum této historické události, bitvy u Brůdku na Domažlicku, kde i za přispění statečných Chodů, porazil český kníže Břetislav I. německého císaře Jindřicha III., se tímto razítkem připomíná až pět let po jubileu v roce 1940. Důvod opožděného příležitostného razítka, za německé okupace téma nemyslitelné.

Poštovní razítka – šestnáctá část
Obr. 1

Razítko prvního dne 1/2-pennyové poštovní známky Gibraltaru vydané v roce 1967. Na pohlednici vlajkové lodi admirála Nelsona VICTORY je razítko současného velitele lodi, která kotví v britském válečném přístavu Portsmouth jako muzeum, a fialový kašet POSTED ON BOARD – H.M.S.VICTORY (OBR.č.2). Vše dohromady dává smysl jen částečně, filatelisticky vůbec ne. Známka s razítkem Gibraltaru je sice o.k., ale poštovné je nedostatečné. Razítko POSTED ON BOARD – H.M.S.VICTORY je obdoba razítek PAQUEBOT, ale tato historická válečná loď dne 3.4.1967 určitě do Gibraltaru nepřiplula, tudíž nemohla být pošta podaná na palubě odevzdaná v gibraltarském přístavu k další poštovní přepravě. Také kam doručovat, vždyť chybí adresát. Jedná se tedy o hezký suvenýr malé filatelistické hodnoty. Je na každém filatelistovi, jak se s tím vypořádá.

Poštovní razítka – šestnáctá část
Obr. 2

Razítka antarktických polárních stanic. Kdysi si sběratelé-filatelisté posílali ofrankované obálky na polární stanice se žádostí o odeslání. Tak získávali poštovní razítka z Antarktidy. Poštovní správa Austrálie byla první, která enormní nápor sběratelů a vysoké náklady spojené s přepravou těchto sběratelských zásilek do Antarktidy vyřešila. Jednoduše, vše se začalo soustřeďovat a vyřizovat na australském G.P.O. (Hlavní pošta), včetně FDC (OBR.č.3). V posledních desetiletích si proto nedělejme iluze o poštovních razítkách z polárních základen mnoha zemí v Antarktidě, že dopisy byly skutečně a tradičně přepravovány poštou přímo z polárních stanic k adresátovi.

Poštovní razítka – šestnáctá část
Obr. 1

Polní pošta československého námořnictva na Slovensku v roce 1919. Rád bych upřímil pozornost na přiloženou celistvost (OBR.č.4a+4b), kterou dne 16.2.1919 píše „mariňák“ J. Linhart své matce. Pohlednici píše z Bratislavy v den, kdy bylo přijato její nové pojmenování (v té době jedním z návrhů na pojmenování dnešního hlavního města Slovenska bylo Wilsonovo Město). Námořník Linhart na obrazové straně celistvosti – na pohlednici Bratislavy – poctivě začernil maďarský název POZSONY a vlastnoručně, i když nepřesně, jej nahradil novým slovanským jménem „BRATISLAV“. Pochopitelně, v té době se ještě používalo uherské poštovní razítko Pozsony. Tento lístek polní pošty považuji za výborné doložení historické skutečnosti vzniku současného názvu Bratislavy.

Poštovní razítka – šestnáctá část
Obr. 4a

Poštovní razítka – šestnáctá část
Obr. 4b

Svět poštovních razítek, zejména na celistvostech nám nabízí nepřeberné množství příležitostí studovat obdobné souvislosti. Je na každém filatelistovi, jaký přístup si k tomu zvolí.

Autor: Jaroslav Tomandl | 18. 6. 2014

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223