Poštovní razítka – sedmá část

Dnes se vrátíme k problematice dalšího vývoje denních poštovních razítek.

Závěrem třetí části tohoto povídání o razítkách jsem psal, že první období používání poštovních známek bylo ve znamení velké různorodosti podacích poštovních razítek. V Rakousku dochází v roce 1867 k určitému ujednocení v tom smyslu, že razítko muselo mít dle platných předpisů plnou dataci, tedy s označením dne, měsíce a roku. Až později následovalo ujednocení tvaru a provedení razítek na území celého mocnářství. Vývoj denních razítek v Rakousku po rakousko-uherském vyrovnání můžeme sledovat na našem území. Na rozdíl od slovenského území Uherska zde byly zaváděny dvoujazyčná razítka (OBR.1). Přechod na razítka můstkového typu lze dobře vidět na ukázce razítek domažlické pošty (OBR.2).

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 1

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 2

Uherská razítka postupně od konce 19. století změnily dizajn. Výrazně se odlišovaly zakomponovanou Svatoštěpánskou korunou nad datovým můstkem (OBR.3a+3b). Tato razítka, pro Uhersko a později Maďarsko charakteristická, se použivala až do konce druhé světové války (OBR.4).

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 3a

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 3b

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 4

K unifikaci denních poštovních razítek docházelo postupně v dalších evropských i zámořských zemích. Pro ilustraci aspoň tři razítka, a to z Anglie, Německa a Nizozemí (OBR.5a+5b+5c). V první polovině 20. století je tento proces prakticky dokončen.

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 5a

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 5b

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 5c

Nám je nejbíže poštovní historie Československa. Rozlišujeme pět typů poštovních denních razítek od roku 1919, kdy byl poštovním úřadům přidělován tzv. První typ – dvojkruhová razítka s krátkým můstkem a iniciálami Československé pošty „Č.S.P.“ (OBR.6). Umístění iniciál Č.S.P. se liší, pokud se jedná o dvojjazyčné razítka. Druhý typ denních razítek byl pak poštám přidělován od roku 1923, a to bez iniciál Č.S.P. (OBR.7). Třetí typ byl dáván do provozu od počátku roku 1938. Události let 1938-1939 však zabránily úplnému zavedení těchto razítek, které se odlišovaly od druhého typu menším průměrem (24mm) a rozlišovacími značkami pod datovým můstkem. Čtvrtý typ razítek, které jsou podobné třetímu typu, byl zaváděn až od roku 1956. Rozlišovací značky byly přemístěny do dolní části mezikruží. Označení měsíců v datovém údaji je tvořeno arabskými číslicemi (OBR.8a) – u prvního až třetího typu to byly číslice římské, stará razítka s římskou číslicí označení měsíce však ještě dlouho dosluhovaly (OBR.8b). Pátý typ souvisel se zaváděním poštovních směrovacích čísel od ledna 1973 (OBR.9).

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 6

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 7

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 8a

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 8b

Poštovní razítka – sedmá část
Obr. 9

Každý poštovní úřad na světě má svou historii používaných denních i ostatních poštovních razítek. Toto je pak předmětem sběratelského bádání filatelistů v oboru poštovní historie.

Autor: Jaroslav Tomandl | 10. 4. 2014

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223