Poštovní razítka – osmnáctá část

Závěrem našeho osmnáctidílného povídání o poštovních razítkách bych rád přidal několik „razítkářských“ zajímavostí, něco málo z bohatství filatelie.

Tak například pošta ze souostroví TONGA, konkrétně z jejího nevelikého ostrova Niuafo´ou. Ostrov nemá příznivé kotviště. Když na přelomu 19. a 20. století se zde začalo obchodovat s koprou, bylo nutno vyřešit problém poštovního spojení. Našlo se originální řešení. Odesílané poštovní zásilky byly zapečetěny do 40-funtových plechovek od sucharů, které pak domorodí plavci dopravovali na paluby lodí kotvících v bezpečné vzdálenosti od břehů ostrova. Stejným způsobem dopravili na ostrov došlou poštu. Vznikla tak, dlouhá léta provozovaná, plechovková pošta – TIN CAN MAIL. Když se v roce 1931 jeden z plavců stal obětí žraloků, přeprava poštovních plechovek se přenesla na domorodé kánoe. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století sehráli důležitou roli v organizování plechovkové pošty dva evropští obchodníci s koprou, kteří zde působili. Díky nim vznikaly pěkné kašety, kterými byly poštovní zásilky opatřovány (OBR.č.1a+1b). Jeden z nich, Charles Stuart Ramsay se dokonce jako jeden z plavců, podílel na přepravě pošty mezi ostrovem a poštovním parníkem. Konec této kuriozní poštovní přepravě udělala výstavba přistávací dráhy pro letadla v roce 1983.

Poštovní razítka – osmnáctá část
Obr. 1a

Poštovní razítka – osmnáctá část
Obr. 1b

Díky panu profesoru RNDr. Pavel Proškovi, Csc. našemu přednímu klimatologovi, působícím na brněnské Masarykově univerzitě, má Česká republika vědeckou polární stanici v Antarktidě. Přikládám obálku z roku 1995, i když neprošlou poštou, přesto s poštovním razítkem z ochoty z čilské antarktické základny EDUARDO FREI (OBR.č.2). Pan profesor nezapomněl ani na filatelisty. Je to hezký doklad, že máme polární stanici.

Poštovní razítka – osmnáctá část
Obr. 2

Nejvýš položený poštovní úřad v Evropě – JUNGFRAUJOCH. Byl zřízen 1.srpna 1912 v nadmořské výšce 3.454 m n.m. ve švýcarských Alpách, kde je na konečné stanici ozubnicové železnice v sedle alpských velikánů Mnich a Panna dodnes provozován (OBR. č.3). Denně zde turisté z celého světa podají 500 až 1000 zásilek-pozdravů.

Poštovní razítka – osmnáctá část
Obr. 3

I v Čechách máme nejvýš položenou poštovnu – na Sněžce (OBR.č.4). Každý filatelista, který Sněžku zdolá, má možnost zaslat pozdrav z této krásné, nově zřízené poštovny. Stará poštovna zde sloužila již od roku 1899.

Poštovní razítka – osmnáctá část
Obr. 4

Filatelisté v bývalé NDR byli tvrdě omezováni v poštovním styku s cizinou. Zajímavá razítka si opatřovali pomocí tzv. odpovědních korespondenčních lístků. Přikládám ukázku takového lístku s razítky norské lodní pošty (OBR.č.5). Žel, ze všech těchto celistvostí na nás z natištěné známky tupě zírá nemilovaný Walter Ulbricht. Trochu smutný filatelistický doklad, svědek doby.

Poštovní razítka – osmnáctá část
Obr. 5

Naši čtenáři znají mnoho dalších zajímavých příkladů, které jsou zdokumentovány poštovními razítky na celistvostech z celého světa. Uvítali bychom, kdyby nás s nimi seznámili.

Autor: Jaroslav Tomandl | 26. 5. 2015

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223