Poštovní razítka – druhá část

Současně se záváděním poštovních známek do poštovního provozu se mění funkce poštovního razítka. Pokud do té doby plnilo poštovní razítko (spolu s poštmistrovskou poznámkou) potvrzovací funkci o zaplacení poštovného, nyní přebírá tuto funkci známka a podací razítko přes známku znehodnocuje tuto známku (ochrana před opětovným použitím známky). Toto podací razítko současně potvrzuje převzetí zásilky k přepravě. V počátečním známkovém období mohly být nadále používány stará razítka.

Nový systém představoval pro poštovní zaměstnance v mnoha zemích jednu starost navíc, a to pečlivé orazítkování. Vyobrazení panovníků na poštovních známkách totiž nesmělo být v některých zemích překryto razítkem. Kuriozní řešení vymysleli v té době ve Španělsku, kde od roku 1850 (v tom roce byly vydány první španělské známky s portrétem královny Isabelly II.) bylo používáno podací poštovní razítko ve tvaru čtyřlístku, aby hlava panovníka „čouhala“ uprostřed razítka (OBR.1). Krásné razítko ve tvaru ornamentu kolem vyobrazení panovníka nacházíme na sicilských známkách z roku 1859 s vyobrazením krále obou Sicilií Ferdinanda II.(OBR.2). Na vysvětlenou, král dvou Sicilií byl králem Neapolska a Sicilie.

Poštovní razítka – druhá část
Obr. 1

Poštovní razítka – druhá část
Obr. 2

Zajímavý vývoj měly razítka ke znehodnocování prvních poštovních známek světa vůbec, a to prvních poštovních známek Velké Británie vydaných v roce 1840. Jelikož tisk první poštovní známky - černé jednopenny byl černý, jak říká její název, britský poštmistr nařídil červenou barvu razítka, které bylo ve tvaru tzv. Maltézského kříže. (OBR.3+4) Odlišná barva razítka měla zajistit zřetelnost znehodnocení této známky, přesto se často použilo razítko černé. Proto již v roce 1841 byla černá jednopenny nahrazena známkou v barvě červené.

Poštovní razítka – druhá část
Obr. 3

Poštovní razítka – druhá část
Obr. 4

Rakousko, kam naše země v době závádění poštovních známek patřila, vydalo první známky dne 1.června 1850. K jejich znehodnocování poštovním razítkem se od počátku používaly podací razítka předepsaná císařským poštmistrem již v roce 1833. Toto nařízení stanovilo, že razítko musí obsahovat místní název a datum, dále bylo pod trestem nařízeno, aby otisk razítka přes známku byl zřetelný. S obrazem panovníka u prvních známek problém nebyl, byl na nich císařský erb. (OBR.5). Příkladem čistých otisků rakouských poštovních razítek je například „ex offo“ (úřední) dopis s podacím razítkem Valašského Meziříčí (WALLACH.MESERITSCH), a na rubové straně s pečetí pak s tranzitním razítkem Hranic na Moravě (WEISSKIRCHEN) a příchozím razítkem v Bratislavě, tehdy Pressburg (OBR 6a+6b)

Poštovní razítka – druhá část
Obr. 5

Poštovní razítka – druhá část
Obr. 6a

Poštovní razítka – druhá část
Obr. 6b

Pro hlubší studium rakouských razítek je nutno sáhnout k odborné literatuře, zejména k základnímu dílu filatelistické literatury pro razítka tohoto teritoria, kterým je dílo Edwina Müllera „Großes Handbuch der Abstempelungen von Altösterreich und Lombardei-Venetien, Wien 1925“ (Velká příručka razítek starého Rakouska a Lombardsko-Benátska, vydána ve Vídni v roce 1925), včetně novějších dostupnějších vydání. Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918 jsou obsahem 14.dílu Monografie československých známek, Pofis 1678, autor Emil Votoček.

Autor: Jaroslav Tomandl | 31. 3. 2015

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223