Poštovní historie Černé Hory XI.

Převzato se svolením pana J. Vomela ze stránek sweb.cz/crnagora



Odraz válečných událostí na poštovnictví Černé Hory

Úvod

Většinou se takováto kapitola ve filatelistické literatuře nazývá polní pošta. Přestože byl národ často v boji, nikdy neměl organizovanou polní poštu. Polní poštu zvláště zřízenou, organizovanou a vybavenou i zvláštními razítky nebo cenzurou. Národ polní poštu nepotřeboval, protože jeho válečné boje probíhali povětšinou na území Černé Hory nebo v nejbližším sousedství, tedy poblíž černohorských civilních poštovních úřadů. Většinu skutečně válečné polní pošty, zejména úřední se přepravovalo kurýrní poštou. Soukromá polní pošta nebyla třeba, protože většina obyvatelstva byla negramotná a část příbuzenstva se většinou zúčastňovala zásobování válečníků.

Pouze v letech 1912 - 1916 je několik náznaků o polní poštu.

Černá Hora byla v minulosti často ve válečném stavu. Národ byl znám svojí neohrožeností a dobrou vojenskou vyspělostí. Černohorec byl tělem i duší bojovník. Stálé vojsko nebylo, ale do války šel každý muž bez rozdílu věku. Ve vojsku byl jak patnáctiletý mladík vedle osmdesátiletého starce. Státi se vojákem nebylo povinností, nýbrž ctí a výsadou. Bojovat směli pouze pravoslavní Černohorci a výjimkou byli Srbové, mohamedánské víry z okolí Baru. Černohorská národ byl soubor plemen. Každé plémě tvořilo jednu nebo dvě brigády. Placen nebyl nikdo, pouze důstojníci. Nebylo jich mnoho většinou odchovanci ruských nebo bulharských škol. Jen malá část byla oblečena ve stejnokroj zelené barvy (vlastní), šitý po ruském způsobu. Ostatní vojáci nosily národní kroj. Od státu voják dostal pušku a topánky. Na frontě obdržel (ne vždycky) kus chleba, masa, a slaniny. Někdy ženy putovaly a zásobovaly válčící příbuzenstvo i když samy neměly nadbytek. Černohorec byl spíše válečník než voják neboť byl neukázněný, jednal na vlastní pěst. Nedostatky vyvažoval chrabrostí, hrdostí a ctižádostí. Jakmile polevily boje a někomu se zdálo, že již dosti vykonal, odešel klidně domů, aniž by někoho požádal o dovolenku. Odpočinul, pochlubil se všude hrdinskými skutky a bez vyzvání se vrátil na svoje místo na frontu.

Poštovní historie Černé Hory XI.


Války s Tureckem v letech 1875 –1878

V červenci 1875 vzplanulo povstání v Hercegovině a z Černé Hory odešli jednotlivci i čety na pomoc. Po jednání se Srbskem obě země vyhlásily Turecku válku. Přes nadšení Jihoslovanů skončila srbská vojenská akce těžkou porážkou. Černohorci dokázali zvítězit v několika rozhodujících bitvách u Vrečího Dolu v Hercegovině a u Fundiny na albánské frontě. Vzhledem k porážce srbského spojence musela Černá Hora na nátlak Ruska ukončit boje. Jednání nevedla k cíly, neboť Černá Hora požadovala na rozšíření území. Rusko nečekalo uzavřelo spojeneckou smlouvu s Rumunskem a dne 24. dubna vyhlásalo Turecku válku. Ihned po započetí vedli Turci útoky na Černou Horu ze tří stran najednou. Z Hercegoviny, Novopazarského sanžaku a od Skutari. Černohorci po desíti úsporných dnech v červenci 1877 udrželi svoje postaveni do chvíle, kdy Turci museli přesunout vojenské síly na protiruskou frontu. Pak Černohorci obsadili velkou část přímoří s města Nikšič, Bar a Ulcinj.

Při mírových rusko–tureckých jednáních v San Stefanu bylo postavení pro jihoslovanské státy výhodné a získali velké územní celky. Berlínský kongres velmocí však ustanovení změnil. Přesto se území Černé hory zdvojnásobilo. Velkým ziskem bylo připojení nížinných oblastí, několika měst s pobřeží v délce 70 km. Zisk jaderského pobřeží byl omezen tím že na tomto úseku se musela Černá Hora podřídit rakousko-uherského námořnímu dohledu. Nejcennějším výsledkem války byla mezinárodní nezávislost. Mimo Černou Horu byla uznána nezávislost Srbska, Rumunska a bylo vytvořeno velké Bulharsko.

Černá Hora nezřídila polní poštu. Srbsko však polní poštu zřídilo a možná, že existuje doklad odeslaný černohorským vojákem přes srbskou polní poštu.


Balkánské války v letech 1912-1913

1. balkánská válka

V červnu 1912 uzavřela Černá Hora dohodu s Bulharskem, Srbskem a Řeckem proti Turecku. Černá Hora zahájila v duchu spojeneckých smluv 8.října první válku s Tureckem. Srbsko toužilo po přístupu k moři. I. Srbská armáda zničila za několik málo dnů v bitvě u Kumanova turecká vojska, obsadila Skopji (26. října) a pak 15. - 19. listopadu zahnala zbytek turecké armády do Albanie. II. Armáda šla na pomoc Bulharům. III. Armáda operovala západně od I. Armády, postupovala přes Kosovo, obsadila Prizren. Ittarská armáda určena k ochraně západní Moravy se spojila po obsazení Nového Pazaru s černohorským vojskem. Dvě části III. Armády po svízelných pochodech přes severní Albanii u Lješe pronikly k moři. Za deset dnů byla obsazena Tirana a den na to Drač. Černohorský úder se soustředil proti Skadár, který dobývali téměř holýma rukama. V Londýně se sešla konference velvyslanců (17. 12.) a došlo k dohodě o vytvoření Albánie. Státy trojdohody (Rusko, Francie, Anglie) požadovaly od Srbska, aby vložilo rozhodnutí o přístavech v jaderské m moři do rukou velmocí. Na konferenci velvyslanců padlo rozhodnutí, aby Albánie hraničila na severu S Černou Horou, tím padl možný koridor Srbska k moři a Skutari připadne Albánii.

Poštovní historie Černé Hory XI.


Poštovní historie Černé Hory XI.


Na Černé Hoře bylo dobytí Skutari národní ctí a král Nikola se rozhodl, že Skutari podrží za všech okolností. Velmoci se rozhodly pro námořní blokádu Černé Hory (bez Ruska, ale se souhlasem). Účinná blokáda začala dne 10. 4. od Baru po Drinu. Černohorci byly odsouzeni k vyhladovění.. Srbsko uposlechlo výzev a odvolalo svoje vojska od Skutari.

Poštovní historie Černé Hory XI.


V této situaci byl donucen Skutari ke kapitulaci dne 23. 4. zejména pro vyčerpání potravin a byl obsazen Černou Horou. Konference v Londýně trvala na vyklizení. Nakonec dne 4. 5. přišel od krále Nikoly telegram, že z bázně z akcí Rakouska bezpodmínečně vyklidí Skutari.

I. balkánskou válku vedlo Srbsko a Černá Hora proti Osmanské říši v době od 8. 10. 1912. Válka skončila podepsaným mírem v Londýně 30. 5. 1913.


II.balkánská válka

Druhá balkánská válka byla na pokraji. Bulharsko a Řecko šilhalo po Soluni, Rumunsko přišlo s požadavky, Srbsko žádalo zvýšení nároků na Makedonii. Srbsko a Bulharsko požádalo o řešení sporů mezinárodní arbitráž. Car Ferdinand nevyčkal ruské arbitráže a dal svým vojskům rozkaz k zaútočení. Útok začal z 29. na 30. června bez vyhlášení války na srbské a řecké pozice v Makedonii. Zmíněný spor byl vlastně začátkem druhé balkánské války. Prohrané bitvy během jednoho měsíce trvání druhé balkánské války a zpečetily osud bulharského národa. Válka trvala od 29. 6. do 10. 8. 1913 (28. 7.).

Poštovní historie Černé Hory XI.




Černohorská pošta 1913 - 1915 v Albánii a v Bosně

Albánie 1913
Na jedné filatelistické pohlednici odesílané ze Skutari do Vídně jsem našel otisky tří razítek na třech známkách různých států. Jednalo se o meziobdobí mezi 1. a 2. balkánskou válkou, kdy se do Skutari vrátily poštovní agentury cizích států, které zde od roku 1901 působily. Pohlednice se známkou italskou pro Skutari a rakouskou známkou má datum na italském i rakouském razítku shodné - 25. 7. 1913. Nakonec na známce černohorské se nachází jednořádkové provizorní razítko v azbuce vyjadřující město Skutari. Podle mého mínění se jedná o provizorní razítko z válečného stavu 1. balkánské války. Razítko je vyobrazeno na obrázku.

Poštovní historie Černé Hory XI.



Bosna 1915

První světová válka začala ofenzívou Černohorců do Bosny Dr. Dietz ukázal dvě dopisnice od černohorských vojáků. První byla odeslaná z Foči 20. 5. 1915 a má srbské razítko Prisren s datumem 30. 5. (13. 6.) a dále razítko z Plevlje. Druhá dopisnice pochází z 27. 5. 15 z Čajnice rovněž s razítkem Plevlje. To ukazuje, že byla pošta přeci jenom organizovaná.

V deníku Politika z Bělehradu bylo uveřejněno s volným překladem: "Černohorská armádní skupina v osvobozených místech (v Bosně) zřídila poštovní úřadovny. Vyšší poštovní úřad Bjuro SoČ, který přináležel armádní skupině hrál rozhodující úlohu při zřizování poštovních úřadů ve Foči, Goraždě a Čajnici a při zajištění pošty do Plevlje." Poštovní úředníci používali provizorní razítka s místními názvy v latince bez datumu (to bylo psáno ručně). Na obrázku jsou tyto tři razítka vyobrazena.

Poštovní historie Černé Hory XI.



Autor: Jindřich Vomela | 17. 6. 2003

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář

Související články


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223