Podceňovaná rakouská emise

Převzato ze stránek philately.webpark.cz




Velice zajímavou, ale přitom málo prozkoumanou, emisí známek je rakouské vydání z roku 1908 oslavující 60. výročí panování rakouského císaře Františka Josefa I. (na trůn vstoupil v revolučním roce 1848 jako osmnáctiletý). Tato emise se skládá z 18 hodnot od 1 haléře do 10 korun, jejím námětem jsou rakouští císařové z habsburského rodu a vídeňská sídla císařů – zámky Schönbrunn a Hofburg. Hodnota 72 h byla pak vydána dodatečně až roku 1913, všechny známky z této série platily do 31. 12. 1916, tj. více něž 8 let. Ukázku vydaných známek najdete na obr. 1 – portrét císařovny Marie Terezie. Jelikož v letech 1908 - 1916 byly české země součástí rakousko-uherské monarchie, platily tyto známky i na našem území a jsou tedy předchůdci českých a československých známek.

Podceňovaná rakouská emise


S výjimkou nejvyšší hodnoty 10 korun patří všechny známky mezi běžné kusy, které můžeme dodnes nalézt ve velkém množství na výměnných schůzkách či ve filatelistických obchodech. Přitom i po výtvarné stránce je tato emise vysoce kvalitní, její zpracování představuje vrchol secesního malířství, autorem kresby je prof. K. Moser, současník světoznámého českého secesního malíře Alfonse Muchy, který byl tvůrcem prvních československých známek. Úspěch známek u tehdejší veřejnosti byl tak veliký, že posloužily jako námět pro jubilejní vydání z roku 1910 a pro první válečné příplatkové známky z roku 1914 (viz ukázky obou vydání na obr. 2 a 3; známka na obrázku č. 2 byla navíc použita v rakouském městečku Vösslau v den vydání známky).

Podceňovaná rakouská emisePodceňovaná rakouská emise


A protože Rakousko-Uhersko mělo tehdy poštovní úřady i mimo území svého státu, byly vydány tytéž známky pro zahraniční pošty monarchie. Na obr. 4 vidíte známku vydanou v roce 1908 pro rakousko-uherské pošty v Levantě (územím Levanty se nazývá teritorium dnešních Egejských ostrovů, Egypta, Albánie, Bulharska, Řecka, Černé hory, Moldávie, Srbska, Turecka, Libanonu, Izraele a Kypru, které tehdy patřily z velké většiny Turecku), jejíž nominální hodnota je na rozdíl od vlastního Rakousko-Uherska vyjádřena v měnové jednotce piaster skládající se ze 100 para. Oddělenou poštovní síť mělo Rakousko-Uhersko na Krétě. Pro tyto své pošty vydávalo zvláštní známky s hodnotou uvedenou ve francích majících 100 centimů (viz obr. 5). Jak vidíte, platily tyto známky doslova po celém světě.

Podceňovaná rakouská emisePodceňovaná rakouská emise


Neméně zajímavé jsou i tiskové odchylky a odchylky papíru u této emise. Většina známek byla vytištěna na dvou papírech: nižší hodnoty na pruhovaném a běžném papíru, vyšší hodnoty na nažloutlém a našedlém papíru. Pro vlastní tisk známek byl použit knihtisk (levnější tisková technika, tzv. tisk z výšky, použitý pro nižší nominální hodnoty známek 1 - 35 h) a měditisk (tzv. tisk z hloubky; dražší tisková technika užívaná např. pro tisk bankovek použitá pro známky v hodnotě 50 h – 10 korun). Díky knihtiskové tiskové technice použité pro hodnoty 1 – 35 h existuje řada tiskových vad a můžeme dokonce najít i dvě vady deskové: u hodnoty 10 h letopočet "1903" místo správného "1908" a u známek 25 a 35 h pak chybu v latinském jméně císaře, kdy na některých známkových polích se vyskytuje název "PRANCISCUS" resp. "ERANCISCUS" místo správného "FRANCISCUS". A jelikož těchto známek existuje stále velké množství, máte dobrou šanci najít tyto deskové vady mezi běžnými známkami a obohatit jimi svou sbírku!

Pokud se rozhodnete vytvořit si ze známek emise 1908 sbírku, brzy zjistíte, že do ní nestačí zařadit pouze jednotlivé známky, ale že je třeba dokladovat i jejich poštovní použití na dopisech, balíkových průvodkách, pohlednicích, zkrátka na celistvostech. Ukázku celistvosti, která rozhodně stojí za zařazení do sbírky najdete na obr. 6. Jedná se pohlednici vyfrankovanou dvěma známkami s portrétem císaře Františka Josefa I. – levá známka byla vydána roku 1905, pravá pak roku 1908. Takovéto použití známek se nazývá smíšená frankatura dvou emisí a je sběrateli vyhledáváno.
Podceňovaná rakouská emise


Jinou ukázku výhod zařazování úplných celistvostí do filatelistických sbírek je obr. 7. Zde vidíme pohlednici vyfrankovanou běžnou známkou 10 haléřů. Ta byla až do 30. září 1916 používána pro vyplácení dopisů, od 1. října pak vzhledem ke změněným poštovním tarifům sloužila k vyplácení pohlednic (poštovné na dopis bylo zvýšeno na 20 h). Jelikož známky této naší emise platily pouze do 31. 12. 1916, mohla se hodnota 10 h na pohlednici vyskytovat pouze 3 měsíce a není tedy příliš častá. Pokud budete trpěliví, můžete jí však stále ještě najít mezi běžnými starými pohledy: její objev chce jen čas a trpělivost.

Podceňovaná rakouská emise


Na obr. 8 vidíte výsledek, který by nastal, pokud by nezkušený sběratel známku z pohledu smyl či vystřihl. Na jednotlivé známce by se nedalo vyčíst ani místo, ani datum odeslání, a stala by se proto prakticky bezcennou. Pokud jí zachováme "na celistvosti", lehce z ní vyčteme její zajímavé použití a můžeme jí správně zařadit do sbírky.

Podceňovaná rakouská emise


Navíc při sbírání známek na obálkách zjistíte, že jednotlivé hodnoty každé série sloužily pro vyplácení různých druhů poštovních zásilek. V našem příkladě rakouské emise 1908 zjistíte, že např. hodnota 3 h sloužila k vyplácení tiskopisů, známka 10 h pro dopisy (do 30. 9. 1916) a pohlednice (od 1. 10. 1916), známka 35 h pro doporučené dopisy atd. Tímto způsobem se lehce naučíte rozlišovat, které dopisy byly vyfrankovány správně (a můžeme je tedy zařadit do sbírky) a které nikoliv (a do sbírky je tedy nezařazujeme). Zároveň Vám to pomůže najít zajímavosti, které nejsou běžné, ale které zdobí naše sbírky. Jako příklad můžeme uvést obr. 6, kdy známka 3 h běžně užívaná pro zlevněné tiskopisy byla nalepena na pohlednici, takže musela být ještě doplněna (my filatelisté říkáme "dofrankována") další známkou v hodnotě 2 h, aby celkové poštovné činilo správnou částku 5 h.

Podobným případem je i celistvost na obr. 9. Napadá Vás, proč je korespondenční lístek ofrankovaný ještě známkou 3 haléře? Pravdu měli ti z Vás, kteří uhodli, že původní poštovné pro korespondenční lístek bylo s platností od 1. 10. 1916 zvýšeno z 5 hal. na 8 haléřů, a proto musel odesílatel korespondenčního lístku v listopadu 1916 doplatit chybějící 3 haléře tímto způsobem.

Podceňovaná rakouská emise


Zde jsme se dostali k další zajímavosti spojené s emisí poštovních známek z roku 1908: totiž že tyto poštovní známky byly použity i pro tzv. celiny. Celinou nazýváme poštovní ceninu, která má na sobě přímo natištěnu známku či text, který by jí nahrazoval. Příklady jsou právě korespondenční lístek, celinová obálka (obálka s natištěnou známkou) či zálepka.

Stejně jako v případě známek nebyla emise 1908 použita pouze pro celiny platné na území Rakousko-Uherska. Rakouská poštovní správa totiž vydávala celiny i pro své pošty v zahraničí, takže celiny vydávané po roce 1908 nesou vyobrazení známek této emise. Příkladem může být korespondenční lístek odeslaný z rakouské pošty v Jeruzalémě známému bratislavskému sběrateli dr. Weinertovi (který v té době vydával filatelistický časopis Donau-Revue).

Podceňovaná rakouská emise


A na závěr dotaz pro zkušené sběratele: jaké dvě chyby udělal autor tohoto článku při výběru obrázků 1 až 3?

Odpověď:
Pravdu měli ti, kteří zjistili:

1) že známka na obr. 1 se pro sbírku příliš nehodí, jelikož má razítko "přes růžek", které sice neruší obraz známky, ale není z něj možno vyčíst místo a datum použití známky;

2) že na obr. 1 – 3 zařadil známky nepoužité i razítkované zároveň: pokud chcete vytvořit filatelistickou sbírku, musíte se nejprve rozhodnout, zda do ní chcete zařazovat známky nepoužité či razítkované. Razítkované jsou většinou levnější a snáze dostupné, neplatí to ale úplně vždycky. Každopádně jakmile zvolíte jakoukoliv z těchto variant, tak se jí již musíte držet a nemůžete sbírat jednu sérii nepoužitou a druhou razítkovanou, takovýto soubor známek nemůžete nazývat sbírkou. Sbírka se odlišuje od prostého souboru známek tím, že má nějaký řád, nějaká pravidla, nějaký cíl.

Doufám, že se Vám bude sbírání dařit a že Vám sbírání známek přinese hodně radosti. Pokud se budete chtít na něco optat, obraťte se buď na redakci časopisu, nebo přímo na autora článku.

Autor: Lubor Kunc | 30. 3. 2004

Komentáře

ferda 2 petnikovy zeleny z roku 1908

kolik je cena za 3 známky

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223