Padělky klasických známek Srbska

Klasické známky Srbska u českých sběratelů moc časté nejsou. Ale při zvýšeném zájmu o zajímavé známky z balkánského poloostrova by tyto informace mohly být užitečné. Známky Srbska, ale i jiných balkánských států, jsou na evropských trzích i přes svoji relativní vzácnost poměrně laciné. Jen, dle mého názoru, informací o padělcích je žalostně málo.

Prvních několik vydání s knížetem Michalem III z r. 1866 - 1868 bylo vytištěno na různých druzích papíru v tiskárně ve Vídni a Bělehradě. Všechny hodnoty byly padělány. První emise v katalogu Michel, označená katalogovým číslem 1-3, byla vytištěna ve Vídni. Od druhé emise Mi. 4-6 už byly tištěny v Bělehradě. Liší se použitým papírem a rozměrem zoubkování. „Vídeňské“ mají jemné liniové zoubkování 12 a „Bělehradské“ mají hrubé liniové zoubkování 9 1/2.

Pravé známky s portrétem knížete Michala jsou vyobrazeny na obr. 1,2,3 a 4.

Padělky klasických známek Srbska

Padělky klasických známek Srbska

Falešné známky s tímto motivem jsou na obrázcích 5,6,7 a 7b.

Padělky klasických známek Srbska

První základní rozdíl je ve způsobu tisku známek. Pravé známky jsou tištěny KNIHTISKEM, padělky KAMENOTISKEM (litografii). Existují prakticky dva typy dobových padělků, ale jsou si hodně podobné. Domnívám se, že postačí pouze upozornění na rozdílnosti v kresbě pravých a falešných známek.

Největší rozdíly jsou patrné u nápisu azbukou " CPБCKA“ - nápis na pravé známce obr.8 a na falešné známce obr.9. Jedná se zejména o horní část písmene Б, spodní část písmene C, spodní část písmene K. Dalším rozdílem je například zakončení stuhy, ve které je umístěn nápis "CRБCKA NOШTA" - zakončení na pravé známce obr.10 a zakončení na známce falešné obr.11.

Padělky klasických známek Srbska

Známky novinové z r. 1866 byly také padělány. Pravé známky jsou na obrázcích 12 a 13.

Padělky klasických známek Srbska

Pravé známky jsou tištěny knihtiskem. Padělky e kamenotiskem a jsou známy ve dvou typech. - Nejrychlejším rozpoznávacím znakem pro obě h hodnoty je spočítání počtu perliček kolem s středu známek. Pravé známky jich musí mít 77. F Falešné mají buď 87 nebo 71 perliček.

Další, celkem často se vyskytující falešné známky, jsou ze série z r. 1904 (Mi.76 – 83). Padělané byly všechny hodnoty série.

Padělky klasických známek Srbska

Pravé známky jsou na obr. 14 a 15 a falešná na obr. 16.
Pravé známky byly tištěny knihtiskem a mají rozměr obrazu známky 37 x 23 mm. Padělky jsou známé ve dvou typech. Jsou tištěny kamenotiskem o rozměru cca 36,2-36,4 x 23-23,4 mm. Obraz známek pravých a falešných vykazuje velké možství menších rozdílů. Například tvar druhého písmene S v nápise „SPES“. Písmeno „S“ u pravé známky je na obrázku 17, u falešné známky na obrázku 18. Na obrázku je vidět i hodně nevýrazný tisk falešné známky.

Padělky klasických známek Srbska

Následující padělky jsou padělky známek 3Din z roku 1911 a 1914. ( Mi.105 a 128)

Padělky klasických známek Srbska

Padělky klasických známek Srbska

Pravé i falešné známky jsou tištěny knihtiskem. Základní rozdíl je v druhu a rozměru zoubkování. Pravé známky jsou zoubkované hřebenovým zoubkováním 12:11 1/2. Falešné jsou zoubkované liniovým zoubkováním 11 1/2.

U padělků se dají rozlišit dva typy a liší se od pravých zejména tvarem „3“ v hodnotovém štítku.

Pravá známka je na obr.19. Falešné pak na obr.20 a 21.

Padělky klasických známek Srbska

Další rozdíly jsou například ve štítku označující měnu. Pravá známka je na detailu na obr.22 a falešná na 23.

Padělky klasických známek Srbska

Vím, že uvedené inforace nejsou žádné nové objevy, ale vzhledem ke stáří těchto známek i informací se domnívám, že je dobré občas si i tyto staré informace znovu oživit pro novou generaci sběratelů, kteří je většinou už nemají.

Použitá literatura.

Katalog Michel. Katalog Poštanskih marka u upotrebi na teritoriji Serbije. KARDOSCH : Fürstentum Serbien Postageschichte und Briefmarken 1830 – 1882. Expert billigs grosses handbuch der fälschungen No.30.

Obrázky známek použité v tomto článku jsou z mého archivu.

Autor: Václav Šedivý | 1. 9. 2015

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223