Osud kresby Petra Ginze Měsíční krajina

Název emise: Osud kresby Petra Ginze Měsíční krajina
Datum vydání: 20. ledna 2005
Známka číslo: 422 (A422)
Nominální hodnota: 31 Kč
Rozměr známkového obrazu: 26 x 40 mm
Rozměr aršíku: 76 x 116 mm
Výtvarný návrh: Pavel Hrach
Rytec: Václav Fajt
Druh tisku: jednobarevný ocelotisk z ploché desky v barvě černé, kombinovaný barevným ofsetem



Snad poprvé v historii České republiky vychází poštovní známka s tak výrazným a výjimečným osudem. Rád Vám představuji nový aršík České republiky, jehož ústředním motivem je kresba, Měsíční krajina, od třináctiletého chlapce Petra Ginze. Jen skutečný dospělý muž tuší, co se může odehrávat v duši chlapce, ale jen ti, kteří mají svůj život spojený s Malou pevností Terezín, ví, co může znamenat touha po svobodě a žít ve světě dětské fantazie. Peter Ginz, jako dítě ze smíšené Českožidovské rodiny, byl na základě absurdních rasových zákonů internován společně se stovkami dětí a tisíci dospělých. Na pozadí druhé světové války se stala Malá pevnost Terezín přestupní stanicí do jiných koncentračních táborů, předpokojem pekla a prvním krokem k takzvanému "definitivnímu řešení". I s tímto vědomím žila skupinka chlapců v uvozovkách plnohodnotným kulturním životem, hráli divadlo, snažili se pro děti společně vydávat časopis. Do tohoto časopisu Peter Ginz nejenom psal články, ale i kreslil obrázky, dalo by se říci, že byl jeho duší a snem. Na dvě stovky kreseb které se zachovaly, jsou společně s časopisy uloženy v Muzeu malé pevnosti Terezín. Ze vzpomínek součastníků, kteří přežili holocaust, přežili pekla vyhlazovacích táborů a znali Petra Ginze, se dozvídáme o talentovaném a citlivém chlapci. Jenom to málo, co víme, by stačilo na nesmrtelnost jeho duše. Kresba tužkou na které je za měsíčním skalnatým horizontem vidět planetu Zemi. Společně s jeho portrétem a daty 1928 - 1944 je součástí nemnoha údajů, které se dozvídáme. Stal se ve věku šestnáct let jedním z milionů obětí světového šílenství znamého jako druhá světová válka. Zemřel v Osvětimi.

Jmenovaná kresba, která po něm zůstala, jejíž originál je v majetku Yad Vashem Museum v Jeruzalemě, inspiruje i motivuje ještě dnes … První izraelský kosmonaut Ilan Ramon, jehož matka přežila Osvětim, si tuto kresbu oblíbil natolik, že ji vzal s sebou na palubu raketoplánu Columbia. Šestičlennou posádku kromě Ramona Ilana tvořil Rick Douglas Husband, Michael Philip, Anderson a Kalpana Chawlaová, která byla původem z Indie a byla jednou ze dvou žen v misi. Do vesmíru poprvé letěli spolu s Ramonem Davidem McDowell Brownem, Laurel Blair Clarkovou, Williamem Cameronem McCoolem. Raketoplán Columbia se po 16 dnech letu, 1. února 2003 před 16. hodinou SEČ, rozpadl nad americkými státy Texas a Luisiana několik minut před svým plánovaným přistáním na Floridě. Také toto je v náznaku na aršíku vidět. Letící raketoplán a planeta lidí.

Aršík, jehož nominální hodnota je 31 korun, vychází 20. ledna 2005. Oč úspornější barvy autoři zvolili, o to silněji na mě působí.