Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Datum vydání: 4. září 2013
Název emise: Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík
Nominální hodnota: 62 Kč
Katalogové číslo: A0773
Výtvarný návrh Libuše a Jaromír Knotkovi
Rytina: Martin Srb
Tiskové listy:soutisk 4 známek a 4 kuponů
Rozměr obrázu známky: 177 x 121 mm
Druh tisku: ocelotisk z ploché desky v černé barvě kombinovaný vícebarevným ofsetem

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Námět známky:

Národní přírodní rezervace Karlštejn (1547 ha) byla založena v roce 1955. Nachází se mezi Berounem, Vráží, Mořinou, Karlštejnem a Srbskem v chráněné krajinné oblasti Český kras (128 km2), která však byla vyhlášena až v roce 1972. Z geologického hlediska je zde v převážné míře zastoupen vápencový podklad, který je rozrytý krasovými kaňony, roklemi a mnoha jeskyněmi. Lidé osidlovali toto území již před 40 tisíci lety. V rezervaci se vyskytuje teplomilná flóra typická pro středomořskou oblast. Rostou zde druhy, které jinde v Čechách nenalezneme (např. rudohlávek jehlancovitý, včelník rakouský či vzácné druhy vstavačů). Z mnoha vzácných druhů zdejší fauny zmiňme přes 200 druhů brouků střevlíkovitých, z obojživelníků čolka velkého nebo vzácnějšího čolka horského, z ptáků např. ohroženého zedníčka skalního.
V rezervaci se nalézá řada cenných, geologicky významných profilů a světově známých nalezišť zkamenělin, které do rezervace přesahují z CHKO Český kras. Na území převažují prvohorní usazeniny s četnými krasovými jeskyněmi. Nejznámější jsou Koněpruské jeskyně nalézající se uvnitř návrší Zlatý kůň, asi 5 km od Berouna. Jejich celková délka přesahuje 2 km, ale veřejnosti jsou zpřístupněny asi 600 m. V Koněpruských jeskyních archeologové nalezli množství zvířecích kosterních pozůstatků až z doby před více než půl milionem let a lidské kosti staré cca 13 tisíc let. V 15. století v horním patře jeskynního systému existovala penězokazecká dílna.
Největší turistickou atrakcí oblasti je však středověký hrad Karlštejn či Karlův Týn, jehož základní kámen položil v roce 1348 na příkaz českého a římského krále Karla IV na skalní výšině (později zvané Kněží hora) sám pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Původně soukromé královo sídlo se přístavbami postupně změnilo v pevný hrad určený k bezpečnému uložení českých a říšských korunovačních klenotů. Hlavními částmi hradu jsou Studniční věž (80 m), často přestavovaná budova purkrabství, císařský palác s audienční síní a representačními prostorami, Mariánská věž s kostelem P. Marie a nejvýše se nacházející Velká věž s kaplí sv. Kříže, v níž byly v minulosti uloženy říšské a později i české korunovační klenoty, které zde zůstaly až do roku 1619.

Námět známek:
a. rostlina Včelník rakouský a Saranče - 10 Kč
b. Bělořit šedý - 14 Kč
c. Modrásek vikvicový, Žluťásek čilimínkový a Koniklec luční český - 18 Kč
d. Karlštejn a Růže keltská - 20 Kč

Čtyři kupóny doplňují celkovou kompozici aršíku, kde se nacházejí další druhy fauny a flóry.
(zdroj www.cpost.cz)

FDC – obálka prvního dne vydání:

Se známkou se vydává obálka prvního dne vydání včetně příležitostného poštovního razítka.
(zdroj www.cpost.cz)

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Ochrana přírody - Karlštejnsko - aršík

Poznámka redakce:

určitě jste si všimli nového způsobu zveřejňování novinek. Naší snahou je mít co nejrozsáhlejší informace a obrázky všeho dostupného filatelistického materiálu. Dejte nám vědět, jak se Vám nové články o novinkách zamlouvají.

Novinky za nominál:

nově v našem eshopu nabízíme nové poštovní známky ČR za nominál. Tuto konkrétní známku zakoupíte zde na tomto odkazu.

Autor: Zdeněk Jindra | 9. 9. 2013

Komentáře

Ochrana přírody - Karlštejnsko

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223