Obrázky z dějin poštovnictví X. – České poštovnictví za prvních Habsburků

Za počátek novodobého poštovnictví v Čechách je považován rok 1526. 23. října tohoto roku byl ve Svatováclavské kapli Svatovítského chrámu zvolen českým králem Ferdinand I. Habsburský (1526 - 1564), arcivévoda rakouský, mladší bratr španělského krále a římskoněmeckého císaře Karla V. 16. prosince téhož roku pak byl částí uherské šlechty zvolen králem uherským. Tímto aktem byly české země začleněny do svazku rakouských dědičných zemí a Uher, z něhož se vymanily až 28. října 1918, kdy byla vytvořena Československá republika. Uprostřed Evropy se tak zrodilo habsburské soustátí, rozkládající se na rozsáhlém území, které vyžadovalo, aby se v rámci budování státní správy vytvořilo i pravidelné poštovní spojení.

Obrázky z dějin poštovnictví X. – České poštovnictví za prvních Habsburků


Ferdinand I. Habsburský, * 10. 3. 1503, † 5. 7. 1564, arcivévoda rakouský, český a uherský král od roku 1526, římskoněmecký král od 1531, římskoněmecký císař od 1556; syn Filipa I. Sličného a Johany Šílené, zakladatel rakouské linie Habsburků.

Proto nepřekvapuje, že již 25. října, dva dny po Ferdinandově volbě, byla v Čechách císařovým přičiněním otevřena první poštovní trať, která vedla z Prahy přes Benešov a Tábor do Vídně. Jejím základem byla síť poštovních stanic, v nichž byli střídáni unavení koně. Cesta do Vídně, hlavního města monarchie, trvala 36 hodin.

Poštovní spojení obstarávala šlechtická rodina Thurn-Taxisů pocházející ze severní Itálie. Její příslušníci sbírali zkušenosti s provozováním pošty v německé říši již od 15. století a byli také nejvyššími dvorskými poštmistry ve Vídni.

Úřad pražského poštmistra Ferdinand I. zřídil v roce 1527, kdy do této významné funkce jmenoval Ambrože z Thurn-Taxisu. Jeho zásluhou byl v průběhu příštích let vybudován základ české poštovní sítě. Pošta z Prahy do Vídně byla v té době vypravována dvakrát týdně. Sloužila zatím výhradně panovníkovi, tj. státu. Teprve za císaře Maxmiliána II. (1564 - 1576) poštmistři začali organizovat i přepravu soukromých dopisů a balíků. Za jeho nástupce císaře Rudolfa II. (1576 - 1611) potom byly poštovní služby rozšířeny i o přepravu osob. Pravidelná pošta za Rudolfa II. jezdila z císařova sídelního města Prahy nejen do velkých českých měst, ale i do významných německých měst, do Benátek, Říma, Paříže, Bruselu a dokonce až do Londýna. Diplomatičtí vyslanci sídlící v Praze u císařského dvora habsburské státní poště ale nedůvěřovali a přepravu své pošty raději svěřovali vlastním jízdním poslům. A nebylo divu, že přijali toto opatření: Uvnitř státní pošty se rodil první skandál, který vyvrcholil roku 1578, kdy si arcikníže Matyáš stěžoval na otevírání soukromých dopisů v tajně zřízeném tzv. černém kabinetu. Se jménem prvního habsburského vladaře na českém trůnu je také spojeno vydání prvního poštovního řádu (1535).

Obrázky z dějin poštovnictví X. – České poštovnictví za prvních Habsburků


Rudolf II. Habsburský, * 18. 7. 1552, † 20. 1. 1612, arcivévoda rakouský, král uherský 1572 – 1611, český a německý 1575 – 1611, císař římský 1576 – 1611; syn císaře Maxmiliána II.

Nesporně zajímavé jsou poplatky, které si státní pošta v letech vlády prvních Habsburků za poskytované služby účtovala, stejně jako výše vyplácených platů. Za dopravu dopisů v rámci českých zemí to byly 3 krejcary za míli, a pokud byl dopis přepravován do zahraničí, poplatek činil 5 krejcarů. Jedna poštovní míle tehdy měřila 7 586 metrů. Původní plat pražského poštmistra byl 800 zlatých rýnských ročně, později poklesl na 40 zlatých rýnských měsíčně, což ale bylo kompenzováno tím, že poštmistr na každého koně bral měsíční příplatek 3 zlaté, zvýšený o 12 krejcarů za koně stojícího, a 15 krejcarů za koně na cestách.

Další rozvoj poštovnictví v Čechách podobně jako ve většině Evropy narušila třicetiletá válka, zahájená roku 1618 českým stavovským povstáním proti Habsburkům. Podepsání vestfálského míru v roce 1648 znamenalo nejen konec válečných útrap, ale i oživování poštovního systému, který zároveň postupně dostával nový, modernější obsah.

Autor: František Hrbek | 8. 6. 2013

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223