Obrázky z dějin poštovnictví IV. – Hliněné dopisy

Další putování za starověkou poštou nás zavádí do země, kde se podle bible nacházel pozemský ráj a kterou známe z pohádek Tisíce a jedné noci. Tato země s nejstaršími dějinami na světě měla ve své historii mnoho jmen, z nichž jedno, které jí dali Řekové, jí zůstalo trvale: Mezopotámie, česky Meziříčí, tj. země mezi řekami Eufratem a Tigrisem. V jednom z jejích hlavních měst, v Babylóně, ve starověku byly hned dva ze sedmi divů světa - babylónská věž a visuté zahrady královny Semiramis, vzniklé za posledního rozmachu Babylónie, v období tzv. Novobabylónské říše (625 - 539 př. n. l.) . Z per antických dějepisců povstalo mnoho životopisů této populární královny, které si svými údaji ale dokonale odporují. Přesto je jisté, že Semiramis historickou postavou byla, její jméno se vyskytuje i v seznamech asyrsko-babylónských králů. S jejím jménem se spojují úspěšné válečné výpravy do médské říše, Persie, Egypta, Libye, Etiopie a Indie. Nás ale nejvíce zajímá skutečnost, že v době nepřítomnosti ve své říši dokázala účinně předcházet možným zmatkům zorganizováním kurýrní služby, tvořené desítkami či snad stovkami běžců, kteří nepřetržitě pendlovali mezi říší a královnou v čele válčící armády, a doručovali písemné příkazy všude tam, kde to bylo zapotřebí. Nebylo to nic jiného než pokus prostřednictvím poštovního spojení prakticky realizovat vládní a výkonnou moc. Po počátečních úspěších indického tažení se Semiramis dostala do nesnází a rozhodla se válku ukončit i přes obhroublé dopisy indického krále, v nichž ji nazýval poběhlicí (výraz , který skutečně použil byl ovšem poněkud peprnější).

Ze všech států, které postupně vznikly na území Mezopotámie nejdokonaleji organizovaná doprava zpráv fungovala v perské říši. Byla to zásluha jejího zakladatele krále Kýra II. Velikého († 530 př. n. l.) , o jehož opatření v poštovnictví píše řecký vojevůdce, historik a spisovatel Xenofón (kolem 430 - 355 př. n. l.). Území pod jeho pravomocí bylo rozsáhlé a terén hornatý. Za těchto podmínek klusající kurýři nebyli nejlepším řešením. Byli proto nahrazeni jezdci na koních, tzv. angaroi. Na nejfrekventovanějších cestách byly ve vzdálenosti, kterou dokáže překonat kůň aniž by se musel zastavit k odpočinku, zřízeny stanice s nepřetržitou pohotovostí. Byly vybaveny koňmi, posádkou kurýrů a řízeny královským úředníkem, jehož povinností bylo zajistit převzetí zásilky od dorazivšího kurýra a okamžitě vypravit s královskou zásilkou kurýra odpočatého na cestu do další stanice.

Obrázky z dějin poštovnictví IV. – Hliněné dopisy


Perský král Kýros II. Veliký

Obrázky z dějin poštovnictví IV. – Hliněné dopisy


Dopisy na hliněných tabulkách byly v Mezopotámii již v době okolo roku 2000 př.n.l. přepravovány v uzavřených hliněných "obálkách".

Přeprava zpráv tedy fungovala na principu jezdecké štafety. Tento systém ovšem nebyl Kýrovým vynálezem, uplatňoval se i v jiných zemích a dokonce dříve než byl zaveden v perské říši. Kýrova priorita ale spočívá v jeho zdokonalení ve dvou směrech. Za prvé, systém pracoval velmi efektivně, tj. rychle. Příkladem může být organizace poštovního spojení mezi dvěma hlavními městy - Sardami v Lýdské říši a Susami v Elámu. Cesta zhruba 2000 kilometrů dlouhá, spojující oblasti dnešní nejzápadnější části Turecka s íránským územím ležícím severně od Perského zálivu, byla spravována 111 stanicemi a perští doručovatelé na koních ji dokázali překonat za osm dní. Jejich předchůdci, kteří museli spoléhat jen na vlastní nohy k tomu potřebovali plné tři měsíce! A za druhé, Kýrova zásluha o rozvoj pošty spočívá v jejím zestátnění. Pošta přestala být soukromým zařízením panovníka a byla povýšena na státní instituci.. To ovšem neznamená, že poskytovala služby veřejnosti, ba právě naopak - sloužila výhradně králi a satrapům, královským místodržícím. Řadoví občané vůči poště měli jen povinnosti, zejména poskytovat královským kurýrům koně a píci.

S Kýrovým jménem se pojí ještě jedna skutečná novinka, totiž zavedení polní pošty. Jejím základem byli poštovní doručovatelé, kteří sledovali pohyb armády v poli. Organizace perské polní pošty byla tak dokonalá, že jí později, po dobytí Persie, bez jakýchkoliv změn převzal i tvůrce nové obrovské říše, Alexandr Makedonský.

Autor: František Hrbek | 6. 12. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář

Související články


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223