Obrázky z dějin poštovnictví III. – Pošta mezi pyramidami

Konkrétních zpráv o fungování pošty v nejstarších starověkých státech máme poskrovnu a v případě Egypta tomu není jinak. Vesměs se zachovaly jen útržkovité zmínky, které se přímo či nepřímo vztahují k problematice doručování zpráv. Zato ovšem mají schopnost podněcovat naši fantazii, která nám ruku v ruce s logickou úvahou umožňuje řadu věcí aktivně domýšlet. Proto ani tyto drobné informace, ať již jsou součástí písemných pramenů nebo jsou jen zakódovány v kresbách rozhodně nejsou bez zajímavosti.

Egyptským kurýrům, poslům doručujícím zejména faraonovy rozkazy napsané na pruhu papyrusu svinutém do trubičky nebo natočené na dřevěné tyčce, převázané provázkem zabezpečeným hliněnou pečetí se říkalo faischat. Existenci jejich úřadu potvrzují malby na keramice pocházející z 3. a 4. tisíciletí před naším letopočtem. Objevuje se na nich posel oděný do pouhé bederní roušky odevzdávající faraonovi pergamenový svitek - dopis. Rozdíl v zobrazení obou postav je nepřehlédnutelný. Postava faraona je několikanásobně větší než staroegyptského listonoše. Podobné vyobrazení faischata v poníženém postoji před faraonem bylo objeveno v Thébách uvnitř pyramidy Amenhotepa II. V duchu tehdejšího nazírání na svět to ale bylo správné a jedině možné vyobrazení skutečnosti. Božská osoba panovníka nemohla být zobrazena stejně jako postava bezvýznamného obyčejného smrtelníka.

Obrázky z dějin poštovnictví III. – Pošta mezi pyramidami


Amenhotep III, museum v Luxoru

Nařízení panovníka, tehdejší nejčastější forma dopisů, byla přepravována až do mnohasetkilometrových vzdáleností na koních, velbloudech, ba i pěšky. Služba to lehká rozhodně být nemohla a dnešní poštovní doručovatelé by si v ní museli připadat jako ve zlém snu. Ostatně hořekování jejich staroegyptského kolegy z doby XII. dynastie (2000 - 1790 př. n. l.) nad faraonovým příkazem, které se zachovalo na jednom z papyrusových svitků, aby před nástupem na služební cestu s dopisem do ciziny "kvůli zlým lidem a zvířatům" sepsáním závěti zabezpečili rodinný majetek a ustanovili dětem za sebe poručníka, jsou toho výmluvným dokladem. Perspektiva těchto listonošů nebyla o nic radostnější a jejich dalšímu postesknutí "sotva se vrátím, musím opět pryč " dobře rozumíme i po čtyřech tisíciletích.

Obrázky z dějin poštovnictví III. – Pošta mezi pyramidami


Dveřní sloupek z paláce faraóna Merenptaha. Výmluvná faraónova pozice v okamžiku těsně před zasazením úderu ho symbolicky představuje jako vítěze nad nepřáteli. Neznámý autor na kresbě opět uplatnil tzv. hierartickou perspektivu, kdy postava panovníka svojí velikostí značně převyšuje ostatní postavy "obyčejných" lidí.

Roušku tajemství, která přikrývá staroegyptské poštovnictví poněkud poodkryly některé archeologické nálezy. Tak byla objevena - řečeno s jistou mírou nadsázky - celá kancelář dopisů na hliněných destičkách psaných v babylónštině a chetitštině, zaslaných egyptským panovníkům XVIII. dynastie (1580 - 1310 př. n. l.) Amenhotepovi II. a Amenhotepovi IV., který pod jménem Achnaton proslul nikoliv ve spojitosti s fungováním pošty, ale především jako náboženský reformátor a kacířský faraon, usilující v Egyptě zavést pomocí uměle vytvořeného jediného boha Amenréa monoteistické náboženství. Zajímavý z našeho hlediska je samozřejmě i jmenovitý seznam kurýrů faraóna Merenptaha (XIX. dynastie, 1310 - 1200 př. n.l.) zachovaný na papyrusovém svitku, který je nepochybně nejstarším seznamem pracovníků pošty na světě. Pro Egypt v období vlády dynastie Ptolemajovců je doložena existence pošty papyrem ze 3. století př.n.l.

Máme tedy relativně dostatek důkazů, že staroegyptská pošta nepochybně na nejvyšší státní úrovni fungovala. Na služby širší veřejnosti však v žádném ze starověkých států, Egypt nevyjímaje, nemohlo být ani pomyšlení.

Autor: František Hrbek | 29. 11. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář

Související články


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223