Obnovování československého poštovního provozu po 2. světové válce

Obnovování služeb Československé pošty po II. SVĚTOVÉ VÁLCE je všeobecně spojováno s datem konce této války který je oslavován dnem 8. nebo 9. května 1945. Ovšem to není přesné. Ani pro jednotlivá místa či města, ani všeobecně v Československu. Neplatí ani 5. květen, den kdy v Praze vypuklo povstání. Takže těch datumů máme několik a pokud se ptáte, který z těchto datumů platí, musím říci že žádný z nich. Pro počátek českoslovensské pošty se musíme vrátit až do roku 1944.

V říjnu 1944 když byla osvobozena Rudou armádou Podkarpatská Rus a situace se tam stabilizovala, byla Československou vládou, po dohodě s velením RA a moskevskou vládou, na toto osvobozené území vyslána naše vládní delegace. Tu vedl zplnomocněný ministr, poslanec František Němec, V delegaci bylo několik odborníků z různých rezortů. Pro spoje a telekomunikace to byl Dr. Krupský. Jako znalec místních poměrů, jim byl dodatečně přidělen místní rodák, moskevský emigrant, Ivan Turjanica. Za sídlo byl Sověty delegaci určen Chust. A tady 24. října 1944 zahájila delegace činnost. Opírala se o dekret prezidenta rapubliky ze dne 3. srpna 1944 zveřejněného v londýnském úředním listě.

Již 11. listopadu vydává delegace nařízení, které v prvém článku říká “..... po dobu než budou dány do prodeje nové poštovní známky Československé, bude používáno k vyplácení listovních zásilek na osvobozeném území Podkarpatské Ukrajiny (až do vyčerpání zásob) poštovních známek dosavadních, přetištěných zvláštním razítkem Československé pošty. Známky se prodávají za cenu na nich vyznačenou.....” Stalo se tak po dohodě všech členů delegace, která tak chtěla dát na vědomí že na tomto území již funguje československá administrativa. Potvrzuje to také člen této delegace Dr. A: Pražák. Ten mimo jiné uvádí že v létě 1945 byla M. Fedeléšem na Ministerstvo pošt v Praze předána veškerá dokumentace, včetně onoho razítka.

Takže tímto nařízením byly vydány skutečně prvé Československé známky a to ještě v průběhu II: světové války. Přetisk měl jednoduchou podobu – nahoře písmena ČSP.

( Česko – Slovenská – Pošta ) dole letopočet 1944, který měl po stranách tečky. Jak vyplývá z citovaného nařízení uvažovalo se pro přetiskování použít razítko. Zkoušky ukázaly že to není dobré. Proto byl vyzván místní rytec Izak aby zhotovil kovový štoček. Známky ze zásob chustského úřadu, a dalších, které byly staženy odjinud, přetiskoval ručně, černou barvou bez lesku, poštovní podúředník Philip Michal, za dozoru přednosty PÚ v Chustu Michala Fedeleše a již zmíněného Dr. Krudského. Dne 4. prosince podepisuje M. Fedeleš potokol se soupisem přetištěných druhů a počtů známek. Bylo to 38 hodnot výplatních a 10 doplatních. Mimo toho existují dvě hodnoty, ty sice byly přetištěny, ale do soupisu se nedostaly. Přetištěny byly také dopisnice. Téhož dne byly tyto známky dány do prodeje nejenom v Chustu ale také v Sevjuši, Tkačovu, Rachové a Volovém. Známky jsou známy použité jak v místním styku, tak do zahraničí, do Moskvy i do Londýna.

S postupem svobody se to přeneslo i na Slovensko. Kde chustský přetisk inspiroval vznik přetisků dalších, nejdříve v Mukačevě (prosinec či počátek ledna 1945), Berehovu, Rimavské Sobotě, Rožňavě. Jejich provedení ukazuje že vzor měly z Chustu. Zde, i později v Čechách, přetištění vyžadovali někteří velitelé posádek RA. Jejich katalogové zařazení si musí vyjasnit sami slovenští sběratelé.

Připomínku chustského období však naše cesta do minulosti nekončí. Podíváme se ještě o pár měsíců dopředu. Nelze opomenout období Slovenského povstání. Na povstaleckém území pošta normálně pracovala a po sobě zanechala památku. Je to novinová nálepka pro povstalecké noviny NOVÉ SLOVO, protože noviny byly důležitým orgánem revouce, I když BB vysilač normálně vysílal. Tak jsme se dostali k dalšímu datu - září 1944. Zde v Bánské Bystrici se 1. září 1944 představila Slovenská národní rada, která ale potlačením povstání skončila. Vojáci šli do hor, ostatní do ilegality. V této době ještě neměli slováci ujasněno, co chtějí pro budoucnost.

Téma přetiskování má nejenom v naší filatelii dlouholetou historii již z doby RU. Nejznámější je přetisk Pošta Československá z roku 1919. Populární jsou jihočeské přetisky ze stejné doby. Méně známý a vůbec ne tak populární, je přetisk Dr. Vavro Šrobára. Ministra pro správu Slovenska. I Když má zákoný podklad. Nesmím přehlédnout přetiskování rakouských separatistů, na známkách RU. Dále připomenout přetisky sudetských Němců na známkách Československých, oslavujících jejich “návrat Heim”. Ty jistě inspirovaly mnohé české revoluční přetisky z roku 1945. Sudetské přetisky jsou léta katalogizovány, I když autory jsou místní stranické sekretariáty.. Takže dnes u nich nemůžeme objevit nic nového, jako u těch českých z roku 1945.

Podle časopiseckých zpráv byl brzy po válce k tisku připraven seznam českých přetisků na známkách Protektorátu. Údajně obsahoval 250 položek. Co by dnes řekli pánové E.Hirsch a F. Novotný kdyby viděli práci španěla J.S.Graua, který v posledním vydání svého seznamu z roku 1998 eviduje 472 měst, a v některých městech uvádí několik různých. Myslím že by se svojí iniciativou, která vydání tohoto seznamu zabránila, už dnes nechlubili.

Ale vraťme se tématu datování. Nepokoje a povstání začalo v Čechách dřív než toho 5. května 1945. Již 1. května vypuklo povstání v Přerově. 2. května povstali v Nymburce další železničáři, Jejich příkladu následují další místa severovýchodních ČECH. Od Nového Bydžova až po Železný Brod, s mnoha dalšími městy. Celá oblast je pro Němce nebezpečná, jak hlásí 3. května jičínské gestapo do Prahy. Ve Vsetíně provedli poštáci přetisk na žádost velitele partyzánské brigády která tuto oblast osvobodila. Který váhu svého požadavku podpořil přítomností známých sovětských samopalů. V mnoha místech přetisky potvrdili revoluční orgány, Ale třeba o přetisku ve Velkého Meziříčí se nevědělo dlouho. Důvod – celý revoluční národní výbor Němci za městem postřileli a předsedu pro výstrahu na náměstí pověsili. To bylo také 5. května 1945. V noci toho 5. dorazila americká průzkumná jednotka do Plzně. Takže 6.ráno už v Plzni pošta byla česká. Ale razítka stále používala dvoujazyčná! V Praze se ještě bojovalo.

Protektorátní známky stále ještě platily. Pražské ministerstvo v těchto revolučních dnech neexistovalo, vládla zde revoluční rada. A ta měla jiné starosti. Kdo byl spolehlivý, kdo kolaboroval? Teprve 16. května byla pro tisk vydána úřední zpráva o neplatnosti protektorátních známek. Již dříve však byl vyslán tak zvaný okružní telegram stejného znění. Pražský Věstník Ministerstva pošt číslo jedna datovaný 14. květnem 1945, má spíše formu proklamace, ale jmenuje mezi budoucími úkoly obnovení poštovního spojení s okrajovými oblastmi odtrženými hitlerovským diktátem. Kdy se vrátili vyhnaní pošťáci do Sudet? A zahájili práci tam? Navrátici měli zájem poslat do vnitrizemí zprávu. Kdy tedy začla pracovat pošta tam, Věstník o těchto pošttovních linkách mluví, jednalo se o listovní poštu, ne balíkovou.

V této době jsme ještě nevěděli, že musíme znát rozhodnutí Slovenského poverence pro poštu?!? Který nebral ohled že existuje jednotné Československo.

Tak že každý si může vybrat, podle svého bydliště, kde Československá pošta poprvé po válce začala pracovat. Podívejme se také co o tom říká bible všech filatelistů – sběratelský katalog? Všechny opakují ( I ty zahraničční ) jak to Dr. Jaroslav Trojan zavedl, že prvé jsou známky košického vydání! Datum vydání uvádějí 26. 3. 1945. Jistě jste si všimli, že tato serie má v Československu nezvyklé nominály. ODPOVÍDAJÍ předválečnému TARIFU SLOVENSKÉHO ŠTÁTU. Právě tak prvá část emise bratislavská. Hodnoty vhodné pro Moravu a Čechy byly vydány až květnu 1945. Takže zase se nám to trochu zamotalo.

Víme, že delegace vyslaná z Londýna s úkolem obnovit československou státnost na PR musela z toho Chustu utéct pod náporem ukrajinských separatistů a 1. února 1945 již byla v Košicích ? Proč ona nevydala tyto – nebo jiné známky, jako Československé označené. V Chustu se o to snažila Vidíme že v těch Košicích pro to technické prostředky byly. Takže máme další datum od kterého můžeme odpočítávat obnovení práce československé pošty! Kdo tedy košické známky vydal? Exillová vláda byla v té době v Moskvě, tak že ta to nebyla. Delegace F.Němce se k tomu nehlásí. Původní Slovenská národní rada z Bánské Bystrice v té době v Košicích také nebyla. Nebo že by byla ještě jedna?

Ale vraťme se k otázce, kdy a také kde, vlastně Československá pošta práci zahájila. Dat které by přicházely v úvahu jsem nabídl několik. Každý si může vybrat a v rámci svého regionu to dokumentovat. Vydavatelé katalogů považují za prvé – poválečné známky, serii košickou. Chustskou serii pokud berou na milost, tak jenom zmínkou na konci katalogu, s vlastním odděleným číslováním. A to teprve tehdy když je přinesl katalog Zumstein. V době prosovětské vlády to bylo logické, nemohli přiznat, že náš bratrský spojenec nedodržel smlouvu a Podkarpatskou Rus nám ukradl.

Ale dneska to již můžeme přiznat. Kdo bude první?

Je prokázáno, že košické známky žádná Čskoslovenská instituce nevydala. Dnes se to přisuzuje Slovenské národní radě. Ale které a jaké? Vystoupila v Bánské Bystrici za povstání 1. září 1944 ale už 27 října bylo potlačeno. Někteří povstalci ustoupili do hor, kde pokračovali v boji, zbytek odešel do ilegality.

Dodatečně, pro úlnost, chci připomenout přetisky které vznikaly také na tomto území, Ukrajinské, které v době svého vzniku sice měly stejný úkol, ale proti jiné momentální vrchnosti. Ty s naší poštou či republikou nemají nic společného. Nejznámější je přetisk vzniklý v Užhorodě, na Maďarských známkách,ve stejné době jako přetisk Chustský. O Něco starší je také Ukrajinský přetisk na Československých známkách z Jasiny, A nejstarší je podobný přetisk ze Lvova. Byly provedeny na delší řadě hodnot a okolnosti jim nedopřály delší život.

Autor: Karel Holoubek | 22. 8. 2017

Komentáře

Lipové listy

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223